Marná sláva Mayové. S plytkými představami o brexitové dohodě nemá v EU šanci uspět | info.cz

Články odjinud

Marná sláva Mayové. S plytkými představami o brexitové dohodě nemá v EU šanci uspět

Poté, co si premiérka Theresa Mayová jela dva roky po vlastní ose a s poslanci komunikovala otázku brexitu jen minimálně, měl britský parlament včera konečně možnost ukázat, jak si odchod z Evropské unie vlastně představuje. Hlasování v Dolní sněmovně však ukázalo především rozdělení britských poslanců. Těsnou většinou se shodli pouze na tom, že nechtějí tvrdý brexit a Mayová má v Bruselu irskou pojistku přejednat a nahradit ji nespecifikovanými „alternativními ujednáními“. Co si pod tímto pojmem představit, nikdo neví. S něčím takovým proto premiérka nemá v Bruselu šanci uspět, což dokázalo už včerejší prohlášení Donalda Tuska.

Britská média včerejší hlasování v dolní komoře sice interpretují jako premiérčin triumf – Mayové se totiž podařilo sjednotit vlastní konzervativce, většina, která za ní stojí, je ale velmi těsná. Na závěr hlasování o pozměňovacích návrzích k vládnímu plánu pro brexit byl schválen požadavek nahradit severoirskou pojistku „alternativními ujednáními“. Návrh z pera vlivného konzervativce Grahama Bradyho měl podporu Theresy Mayové, schválen byl ale rozdílem pouhých 16 hlasů.

Druhým návrhem, který těsnou většinou osmi hlasů prošel přes britské poslance, je odmítnutí odchodu Británie z Evropské unie bez dohody. Na rozdíl od prvního ale tento návrh Mayové není zrovna po chuti. Premiérka odmítá variantu odchodu bez dohody vyloučit, protože zabránit takovému scénáři lze prý jen schválením dohody, nebo úplným zastavením brexitu, což nepovažuje za správné. Naopak návrhy prosazující odložení brexitu nebo možnost vypsat nové referendum poslanci neodsouhlasili.

„Hlasování podle mě svědčí o tom, že vláda nemá parlament v rukou, jak by si představovala. Mám pocit, že poslanecká většina se tvoří na základě vlastních dojmů poslanců a podpora brexitu ve sněmovně je stále rozštěpená. Je zde několik proudů prosazující různé názory na to, jak má Británie vystoupit. Zatím se nijak nekonsolidovaly a to se na projevilo i během hlasování,“ říká pro INFO.CZ  odborník na Evropskou unii z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek.

Topol Show - banner

Mayová tak stabilní většinu v parlamentu stále nemá, hlasování navíc proces odchodu Británie z Evropské unie zvlášť neposunulo. Schválený návrh požadující náhradu severoirské pojistky, která má zajistit, že mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne pevná hranice, totiž mnoho světla do zmatené situace nepřinesl. Na místo irské pojistky má Mayová v Bruselu dohodnout „alternativní ujednání“, nikdo ale přesně neví, co si pod tímto nicneříkajícím pojmem představit. A právě to podle Mocka unii vadí nejvíc.

Téměř okamžitě reagoval na schválení návrhu o náhradě irské pojistky předseda Evropské rady Donald Tusk. Šéf unijních summitu skrze svého mluvčího Londýnu vzkázal, že „rozvodová dohoda“ zůstává jedinou cestou, jak zajistit spořádaný odchod Británie z unie a nové jednání se otevírat nebude. Ostrá Tuskova reakce je podle experta Mendelovy univerzity dána právě tím, že britský parlament opět neřekl, co vlastně požaduje. Zopakoval pouze, co nechce – tedy dohodu vyjednanou mezi Londýnem a Bruselem.

„Včera byl můj názor takový, že pokud by poslanci přijali něco, co by dávalo prostor pro jednání ve smyslu ‚tohle chceme a tohle už ne‘, Evropská unie bude nějakým způsobem ochotná rozhovory otevřít. Ale tím, že přijali jen větu, že severoirská pojistka, která je poměrně dost složitá, se má změnit do alternativního ujednání ve smyslu ‚opět nevíme, co chceme, ale dojednanou smlouvu nechceme‘, přišla i tvrdá slova Donalda Tuska, že se smlouva otevírat nebude,“ vysvětluje Mocek.

Irové hrají vabank

Těsně schválený návrh je tedy natolik plytký, že má Mayová jen minimální šanci s unijními lídry něco vyjednat. Po Tuskově vyjádření na sebe dlouho nenechala čekat ani reakce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. „O této dohodě není možné jednat znovu. V této věci má EU jasno,“ uvedl úřad francouzského prezidenta.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

„Myslím, že si nikdo neumí představit, co to alternativní ujednání vlastně je – včetně Bradyho i Mayové. Premiérka to chtěla jako nový prostor pro vyjednávání, nicméně je to tak obecné, že v tuto chvíli s tím nikdo v unii nechce mít nic společného. Myslím, že kdyby tohle přijali v srpnu před říjnovým summitem, mohlo by se o tom jednat. Ale dneska už se bavíme o tom, jak odejít a ne, jak změnit smlouvu,“ míní Mocek.

Podobně jako francouzský prezident se dnes vyjádřil i německý ministr vnitra Heiko Maas, podle kterého musí Británie urychleně říct, co chce na irské pojistce vlastně změnit, protože čas do brexitu se neúprosně krátí. Značná část britských poslanců vidí v záložním plánu pro severoirskou hranici nebezpečí, že tak Británie zůstane připoutaná k evropským strukturám a celní unii, unie v čele s Irskem se však obává, že zvednutí pevné hranice mezi Severním Irskem a Irskem by mohlo znovu odstartovat nepokoje a násilí v regionu.

„Nepřipustíme, aby Irsko v této otázce bylo izolované,“ vzkázal Londýnu Maas. Právě Irsko přitom hraje ve hře o brexit klíčovou roli. Evropská unie zájem Dublinu po celou dobu vyjednávání usilovně chrání, a pokud Irsko nepřistoupí na otevření rozhovorů o severoirské pojistce, Mayová nemá v Bruselu šanci.

„Evropská unie brání zájmy členského státu, a protože Británie není schopna přijít s řešením, co konkrétně chce dělat s irskou pojistkou, Irové odmítají rozhovory otevřít. Může se totiž stát, že se jednání otevře, ale už nedořeší,“ říká expert s tím, že na straně 27 států není důvod rozhovory znovu nastartovat, protože by se situace dostala zpět do období října, kdy se dohadovala podoba textu, který byl jakžtakž kompromisní. Od té doby ale nikdo nepředstavil lepší variantu. 

Irsko proto přejednávání dohody odmítá a trvá na tom, že dojednaný kompromis nachází rovnováhu mezi odvrácením pevné hranice na straně jedné a britskými postoji ohledně cel a jednotného trhu na straně druhé. Někteří komentáři však upozorňují na to, že se tak Irsko dostává do paradoxní situace – kvůli obavám z obnovení kontrol na hranici nechce z dojednané smlouvy ustoupit, pokud ale Mayová ústupků nedosáhne, může nakonec dojít k brexitu bez dohody a tedy i k zavedení kontrol, proti kterým Dublin bojuje.

„Myslím, že Irové hrají tak trochu vabank a domnívají se, že Británie nakonec z EU vůbec neodejde,“ komentuje irský přístup Mocek, který ale zároveň upozorňuje na to, že se irská pojistka aktivuje pouze tehdy, pokud se Londýnu s Bruselem nepodaří do konce roku 2020 dohodnout podobu budoucích vztahů – pokud by tedy Británie chtěla, vůbec by pojistka nemusela vstoupit v platnost.

Irové tedy zaprvé doufají, že Británie bez dohody neodejde a že dohoda bude schválena. Tvrdý brexit pro ně samozřejmě bude znamenat problém, nicméně to vlastně bude to samé jako smlouva bez irské pojistky. Pokud by Británie chtěla irskou pojistku vyndat, stejně vznikne pevná hranice. Je to tedy jen otázka času – tvrdý brexit znamená, že pevná hranice vznikne 29. března, v případě dohody bez irské pojistky to přijde stejně, jen to bude od roku 2021. Pojistka je totiž to jediné, co zajišťuje, jak nechat hranici průchozí,“ vysvětluje Mocek.

Hra nervů na závěr

Mayovou tak opět čekají perné týdny. Úpravy brexitové dohody, kterou by byli poslanci ochotní schválit, musí premiérka zrealizovat do 13. února. Pokud se jí to nepodaří, opět předstoupí před dolní komoru parlamentu a bude řešit, co dál. To je poměrně šibeniční termín jak pro Mayovou, aby s unijními lídry něco vyjednala, tak pro následný ratifikační proces, kterým dohoda musí projít. „Už mi to přijde jako napínání struny, která už víc ani napnout nejde,“ varuje Mocek. Dohodu totiž musí do 29. března schválit kromě britského parlamentu také Evropská rada a Evropský parlament.

„Ratifikační proces pak bude strašně překotný. Dokážu si představit variantu, že se termín brexitu prodlouží před termín voleb do Evropského parlamentu, tedy do 23. května – to znamená o nějaký měsíc a půl tak, aby se to stihlo. Ale opět narážíme na problém, že případné prodloužení musí schválit Evropská rada,“ dodává analytik, který však úspěchu Mayové velké šance nedává. Poté, co unijní lídři včera Londýnu poslali jasný vzkaz, že rozhovory otevírat nechtějí, nevidí možnost, že by se britská premiérka s nějakým plánem B do Londýna vrátila.

Volby do Evropského parlamentuVolby do Evropského parlamentuautor: Info.cz

„Neumím si přestavit, že Mayová něco vyjedná poté, co včera Donald Tusk okamžitě reagoval s tím, že smlouvu neotevře. Unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier minulý týden nebyl rak rázný a já jsem v tom viděl záblesk toho, že by Evropská unie možná mohla dohodu otevřít, ale vzhledem k tomu, že Donald Tusk reagoval po Bradyho dodatku během minuty, že v žádném případě nic otevírat nebude, popřel by sám sebe, kdyby nakonec udělal opak. A to se na evropské úrovni zase tak často neděje,“ vysvětluje odborník.

Co se tedy bude dít, pokud Mayová „alternativní ujednání“ nevyjedná? Vzhledem k rychle měnící se situaci je složité další vývoj předpovídat, ve hře je však stále varianta, že Británie zmítaná v chaosu z Evropské unie nakonec odejde bez dohody. Poslanci sice včera odhlasovali dodatek, který takzvaný neřízený brexit odmítá, ten je ale právně nezávazný. Možnost odchodu Velké Británie bez dohody je tedy stále na stole.

Mně už to přijde jako zabíjení času nebo prokrastinace na úkor příprav na tvrdý brexit a myslím, že se jednání znovu prokaučuje tím, že všichni budou tvrdit, že ještě něco vyjednají, ale najednou padne 29. březen,“ říká Mocek, podle kterého může dojít ještě na jeden scénář – pokud by část konzervativních poslanců opustila Mayovou, je možné, že sněmovna přijme usnesení požadující stažení článku 50 – dolní komora tak řekne, že radši zůstane v EU, než aby odešla bez dohody, což dlouhodobě chtějí opoziční labouristi.

„Stačí, aby se k labouristům přiklonilo několik desítek konzervativních poslanců, kteří se na poslední chvíli situací vyděsí a pak je otázka, co vláda udělá. Bude to právně nezávazné usnesení a spíš půjde o jakýsi tlak na vládu, ale už si nedovedu představit, že by to Mayová ustála a řekla by, že ‚parlament sice přijmul to, že nemáme odejít, ale my stejně odejdeme‘. S blížícím se brexitem už to bude hra nervů,“ uzavírá expert.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud