Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová je nucená mluvit s autoritářskými lídry, z Trumpa se stává soupeř, říká expert z Německa

Merkelová je nucená mluvit s autoritářskými lídry, z Trumpa se stává soupeř, říká expert z Německa

Přesně po třech měsících se v sobotu uskuteční další setkání německé kancléřky Angely Merkelové s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a témat, která musí obě strany probrat, je poměrně dost. Kromě stavby strategického plynovodu Nord Stream 2 to je také íránská jaderná dohoda, situace v Sýrii nebo konflikt na Ukrajině, který před lety dostal vzájemné vztahy obou zemí na bod mrazu. Na pozadí aktuální agendy je ovšem zřetelný jeden trend: Merkelová s Putinem v posledních měsících zjišťují, že mají stále víc společných zájmů, které musí pragmaticky řešit. Hlavním pojítkem je teď zcela jednoznačně nepředvídatelná politika Spojených států pod vedením Donalda Trumpa.

„Je stále víc témat, o kterých musí Německo a Rusko hovořit, což je v první řadě reakce na současnou americkou politiku. Pokud odhlédneme od Ukrajiny, obě země mají stále víc společných zájmů a vědí, že se navzájem potřebují,“ říká pro INFO.CZ odborník na Rusko z německé Rady pro mezinárodní vztahy Stefan Meister.

Tím zřejmě nejožehavějším společným zájmem je stavba plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn po dně Baltského moře z Ruska do Německa. Projekt, který se stává terčem kritiky kvůli obavám z větší závislosti Evropy na Rusku, může podle kritiků podkopat úlohu Ukrajiny jako tranzitní země. Německo, které je největším odběratelem ruských dodávek plynu, se proto zavázalo, že přes ukrajinský plynovod bude proudit „podstatná část“ ruského plynu i po dobudovávání Nord Streamu 2.

Podle Meistera se tak dá očekávat, že při sobotní schůzce budou Merkelová s Putinem jednat o objemu plynu, který bude procházet přes ukrajinský plynovod, až bude Nord Stream 2 vybudován.

Nord Stream 2

Poválečná obnova?

Vedle budoucnosti Ukrajiny jako tranzitní země s jistotou dojde také na situaci v Sýrii. Po celou dobu konfliktu byl právě Putin klíčovým spojencem syrského prezidenta Bašára Asada, který díky pomoci Kremlu zvrátil průběh krvavé války a udržel se u moci.

Nyní však Asad potřebuje pomoct s rekonstrukcí zničené země a právě Rusko se netají snahou státy Západu přesvědčit, aby na obnovu Sýrie přispěly. Pro Německo, které hostí statisíce syrských uprchlíků, je zase prioritou jejich návrat do vlasti. Obě země si tak podle odborníka německého think-tanku mohou vzájemně pomoct. „Pokud by Putin pomohl zatlačit na Asada, aby z Německa přijal víc syrských uprchlíků, Německo by mohlo nabídnout peníze na rekonstrukci v Sýrii,“ míní Meister.

Kromě Nord Streamu a Sýrie však obě země pálí také odstoupení Donalda Trumpa od íránské jaderné dohody – Německo a Ruskou totiž patří mezi její signatáře a obě země už na jaře potvrdily, že se ji budou snažit zachovat i po jednostranném vypovězení ze strany USA. Jde ostatně o byznys, kterému se Írán po uzavření dohody otevřel.

Nejen souznění

Zatímco tato tři témata Rusko s Německem spíš spojují, ruské přiživování války na Ukrajině je naopak něco, co mezi Berlínem a Moskvou vykopalo hluboký příkop. „Putin s Merkelovou vnímají jeden druhého jako silnou osobnost, po vypuknutí ukrajinského konfliktu však k sobě ztratili veškerou důvěru. To, co nyní pozorujeme ve vztazích mezi Merkelovou a Putinem, je realističtější přístup bez jakéhokoliv idealismu a nadějí, že by se to to mělo jakkoliv měnit. Je to pragmatická spolupráce v oblasti společných zájmů, už ale nejde o přátelství,“ popisuje Meister současné německo-ruské vztahy, kterým zasadil tvrdou ránu právě konflikt na Ukrajině.

I na válku na východě Ukrajiny v sobotu nejspíš dojde řeč, podle Meistera se však žádný větší posun čekat nedá. „Co se týče války na východě Ukrajiny, tam jsou moje očekávaní jen velmi malá, protože ani jedna ze stran konfliktu není v současné době ochotná učinit jakýkoliv kompromis,“ říká pro INFO.CZ německý odborník na ruskou politiku.

Trump jako problémový partner i soupeř

Zatímco 18. května se Merkelová s Putinem sešli v černomořském letovisku Soči, v sobotu 18. srpna přiletí Putin do Berlína. K německo-ruské schůzce na nejvyšší úrovni tak dochází přesně po třech měsících, tedy poměrně krátké době. Jak píší některá zahraniční média, na sbližování Merkelové s Putinem má zásadní vliv americký prezident a jeho nepředvídatelná zahraniční politika, kterou ztělesňuje nejen odstoupení USA od íránské jaderné dohody, ale například i od pařížské klimatické dohody, nebo nedávné zavedení cel na uhlí o ocel.

To potvrzuje také Meister, podle kterého se tak ukrajinský konflikt dostává ve vztazích mezi Německem a Ruskem spíš do pozadí. „Merkelová je stále víc nucená mluvit s autoritářskými lídry, jako je Putin nebo turecký prezident Erdogan, se kterým se má setkat v září, protože se z Donalda Trumpa stává stále problémovější partner, ne-li dokonce soupeř. Trumpovo jednání vede k pragmatickému sbližování mezi Německem a Ruskem, kdy v porovnání s předchozími lety hraje konflikt na Ukrajině stále menší roli,“ říká pro INFO.CZ.

„Setkání Merkelové s Putinem je známkou toho, že počet společných německo-ruských zájmů roste a že mají obě strany stále víc potíží s Donaldem Trumpem. Nemyslím si, že by mezi nimi docházelo k oteplování osobních vztahů, ale oba se navzájem potřebují a jsou natolik pragmatičtí a profesionální, aby spolu o klíčových otázkách pravidelně diskutovali,“ vysvětluje Meister.

INFOGRAFIKA DNE: Ženy vůdkyně

Podobně vidí současné vztahy mezi Merkelovou a Putinem také odborník na německou politiku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimír Handl. Jak před nedávnem řekl pro INFO.CZ, jde o „chladný pragmatický vztah dvou praktiků, kteří vědí, že existuje agenda, na které musí spolupracovat, ale žádné iluze o větší blízkosti, porozumění a důvěře mezi nimi nejsou“.

Handl zároveň upozorňuje, že Německo má na udržení transatlantických vztahů velký zájem, protože nemá za bezpečnostní garance ze strany USA alternativu – alespoň ne teď. Na závislost Německa na Spojených státech přitom poukazuje i Meister. Sbližování Berlína s Kremlem tak podle něj neznamená, že by se Německo s Ruskem proti Spojeným státům jakýmkoliv způsobem spojovalo.

„Neznamená to nějaké strategické partnerství nebo dlouhodobou politiku namířenou proti Spojeným státům – na to je Německo v oblasti bezpečnosti nebo ekonomiky na Spojených státech až příliš závislé – ale myslím si, že v současnosti sledujeme posun směrem k novému normálu ve vztahu Německa k ruskému vedení – obě strany musí nalézat řešení, ať už jde o společné zájmy a někdy také o reakci na americkou politiku,“ uzavírá Meister.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1