Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová už nebude kandidovat na předsedkyni CDU. V politice skončí nejpozději v roce 2021

Merkelová už nebude kandidovat na předsedkyni CDU. V politice skončí nejpozději v roce 2021

Německá kancléřka Angela Merkelová už nebude kandidovat v prosinci na předsedkyni CDU. Po špatném volebním výsledku v Hesensku to oznámila spolustraníkům. Její konec v politice se tak přiblížil. Nejmocnější žena Německa údajně nebude kandidovat ani do Spolkového sněmu, nejpozději v roce 2021 tak skončí v politice úplně. 

Podle agentury DPA Merkelová svoje rozhodnutí dnes oznámila předsednictvu své strany v Berlíně. Na post kancléřky přitom rezignovat nechce. Dosud přitom politička, která CDU vede od roku 2000, trvala na tom, že by úřad šéfky CDU a kancléřky měl jít ruku v ruce.

"Chci poděkovat těm, co nám věnovali svoji důvěru. CDU je stále nejsilnější stranou. Jsem přesvědčená o tom, že nyní je třeba vyvodit důsledky. Já to udělám. Chtěla bych vám říct, že jsem se rozhodla nadále nekandidovat na post spolkové kancléřky a na post předsedkyně CDU," řekla Merkelová na odpolední tiskové konferenci. "Vývoj minulých dnů a týdnů ukázal, že kvalita naší práce je dobrá, ale dá se ještě zlepšovat. Jsem již 18 let předsedkyní CDU v Německu. Tento úkol jsem vykonávala s nadšením a snažila jsem se o úspěch Německa, snažila jsem se dostát všem výzvám. Chci sloužit Německu a lidem a jsem ráda, že jsem to mohla dělat tak dlouho. Dnes je ale na čase otevřít novou kapitolu, a proto dělám toto rozhodnutí," dodala kancléřka.

Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté Merkelové jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Její konzervativní unie CDU/CSU propadla v loňských parlamentních volbách, při nichž zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. V neděli pak CDU výrazně ztratila také v zemských volbách v Hesensku, kde má strana nejhorší výsledek od roku 1966. Vládní koalice v Berlíně, jejíž sestavování trvalo rekordní dobu, je navíc podle mnohých komentářů zatím příliš rozhádaná a nepůsobí dobrým dojmem.

V CDU se proto v poslední době začalo spíše potichu mluvit o tom, zda by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany. Politička až do dnešního dne dávala najevo, že s tím počítá, a proto se spíše očekávalo, že by se vedení strany mohla vzdát až za další dva roky, tak aby nový šéf CDU stranu vedl do parlamentních voleb v roce 2021.

Kdo dlouholetou předsedkyni nahradí, zatím není jasné. Už dříve se spekulovalo, že by se o post mohla ucházet někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové, nebo ministr zdravotnictví Jens Spahn, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky. O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1