Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová zachránila vlastní kůži, EU bez bariér ne. Rakousko i Itálie dál chtějí přivřít své hranice

Merkelová zachránila vlastní kůži, EU bez bariér ne. Rakousko i Itálie dál chtějí přivřít své hranice

Pondělní dohoda německých koaličních stran dala do pohybu nebezpečný trend. Kancléřka Angela Merkelová kompromisem ohledně toho, jak bude spolková republika nakládat s nelegálními migranty, nejspíš zachránila vlastní koalici i politickou kariéru. Současně – a poměrně paradoxně – se ale může stát tou, která stála u začátku konce Evropy bez hraničních kontrol. Německý plán na vracení migrantů od hranic i s odstupem dní obestírají nejasnosti a Rakousko s Itálií, na které by kompromis vytvářel tlak, nadále vzkazují, že se nebudou zdráhat udělat to samé. Jinými slovy: na obzoru je dominový efekt, kterého se Merkelová tak obávala, a čas běží.

Hodnoceno zpětně, bude to nejspíš draze vykoupený kompromis. Kancléřka Merkelová si tentokrát se svoji pověstnou taktikou vysedět a vyvzdorovat si kýžený výsledek nevystačila. Tlak a politikaření ministra vnitra Seehofera ji donutily k nechtěné dohodě založené na ústupcích. Výsledkem je cosi, co oba tábory podávají jako svoji výhru, ale to je zatím velmi odvážná interpretace.

Merkelová přistoupila na to, že na hranicích s Rakouskem vzniknou centra, kde budou migranti zadrženi, než se rozhodne o jejich dalším osudu. Ti, kteří se registrovali v jiné zemi EU, mají rovnou odsud být vraceni. Merkelová věří, že by lidé v centrech nebyli zavření déle než dva dny. A zatímco se na ní na domácí scéně snaší další kritika, dodává, že postup v řešení otázky migrace rozhodne o trvání EU.

Faktem je ale zatím jediné: ani s odstupem dní není jasné, jak se má dohoda uplatnit v praxi. Respektive jak se má uplatnit v praxi tak, aby to snesli i sousedé Německa, na které kompromis z logiky věci klade nové požadavky. „Zatím ani já ani jiní členové vlády nemáme přesnější informace. Nevíme, co přesně se věcí míní, jaký přístup k tomu bude mít německá vláda,“ říká rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová. Ani hrubé obrysy se ale žádné ze zúčastněných zemí vůbec nelíbí. Ozvalo se Česko i Rakousko, výhrady má i Itálie a shodně zní, že pokud hranice přiškrtí Německo, udělají tyto státy to samé.

Migrace

„Pokud se z té dohody stane postoj německé vlády (kompromis ještě musí odsouhlasit SPD - pozn. redakce), budeme nuceni k akci. Vláda je připravena podniknout mimořádná opatření k ochraně naší jižní hranice,“ stojí například ve společném prohlášení špiček rakouského kabinetu.

Stanovisko Vídně má o to větší váhu, že země čerstvě předsedá evropské osmadvacítce a z této pozice bude její konzervativní vláda aktivněji prosazovat ostřejší politiku vůči migrantům. Nebude se tedy zdráhat opatření skutečně učinit. „Ochrana Evropanů musí být naší nejvyšší prioritou,“ nenechává nikoho na pochybách mladá superstar evropské politiky, rakouský kancléř Sebastian Kurz razící pomyslnou antiuprchlickou politiku se slušnou tváří.

Obdobná slova zní i z Itálie, kde nová populistická protiimigrační vláda na krocích proti migrantům vysloveně staví. Není těžké si představit, že koordinace na ose Vídeň-Řím teď bude snadnější než ve spolupráci s Německem. Berlín pondělní dohodou o migraci podobné spojenectví jen utužuje, když Rakousko staví do role země, která by měla být podobně jako Itálie vystavena enormní zátěži při zvládání migračních toků. Nelze se pak divit, když třeba rakouský ministr dopravy Norbert Höfer říká, že přivření hranic bude „logickým krokem,“ pokud tak Němci učiní. „Jinak se staneme zemí, která se bude muset postarat o všechny, kdo tady uvíznou,“ dodává.

Rakousko přesto naznačuje, že chce být ve věci migrace konstruktivní. Jako předsednická země unie hodlá pokračovat v hledání kompromisu ohledně reformy evropského azylového systému. Chce se přitom ještě víc zaměřit na ostrahu vnějších hranic EU, což jde ruku v ruce s hrubým plánem dojednaným minulý týden na unijním summitu, podle kterého by měla centra pro prověřování migrantů vznikat už v severoafrických zemích. „Moc jsme se soustředili na to, jak rozdělíme lidi do pokojů, ale nikdo neřešil, že je třeba hlídat vstupní dveře od domu. Když se tohle změní, možná se pak domluvíme i na celkovém řešení,“ podotkl jeden z rakouských diplomatů.

Výsledek je ale důležitý nejen ve vztahu k migrantům mířícím za novým životem do západní Evropy. „Opatření bude mít každopádně dopad na lidi, kteří hranici často překračují, ať už jde o ty, jezdící nakupovat za hranice, nebo obchodníky. Komplikací bude už jen ta neustálá hrozba několikahodinových kontrol,“ řekl k plánu v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty sociálních věd Jakub Eberle. Upozornil také na zásadní úskalí celé věci: „Aby plány fungovaly, bude třeba dojednat souhlas také dalších zemí EU. Navíc bude probíhat bitva, co dohoda vlastně znamená. Momentálně je to 15 řádek, které neobsahují konkrétní detaily.“

Infografika - uprchlíci ve světě

Další vývoj má zítra v poledne ve Vídni rakouský kancléř Kurz prodiskutovat s německým ministrem vnitra Seehoferem. Pokud nenajdou společnou řeč, snadno se může stát, že jednotlivé evropské země budou v reakci na kroky Německa narychlo zpřísňovat na vlastní pěst režim na vlastních hranicích. Aneb uzavřít na základě jednostranného rozhodnutí vlastní hranice je nepochybně rychlejší než hledat celoevropské řešení, které by bylo v souladu s právem a zásadami volného pohybu osob a zboží po EU, které jsou jejími základními výsadami. Jako základ pro novou evropskou krizi to dost možná stačí.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232