Články odjinud

Městské čtvrti na odpis. No-go zón přibývá, politici jimi ale hlavně jen nezodpovědně straší

Městské čtvrti na odpis. No-go zón přibývá, politici jimi ale hlavně jen nezodpovědně straší

Zákoutí, kam se policie neodváží vstoupit ani ve dne. Semeniště islámského radikalismu. Tak jsou často vykreslované takzvané no-go zóny, části evropských měst s převážně muslimskou komunitou, jež si žijí vlastním životem. Asi nejznámější je Molenbeek v Belgii či Rosengard ve švédském Malmö. A jestli o takových místech něco platí bezezbytku, je to skutečnost, že udělat si objektivní obrázek je velmi složité. I proto téma ve veřejné debatě zhusta přitahuje nepřesnosti, dezinterpretace i otevřené lži. Třeba americká Fox News mezi no-go zóny zařadila i britský Birmingham.

„To je ale idiot,“ reagoval tehdejší britský premiér David Cameron na zařazení Birminghamu mezi místa, kam se policie neodváží a kde vláda práva neplatí. Expert na terorismus Steven Emerson, který celý Birmingham zaškatulkoval jako vyloučenou oblast, i televize Fox News se za falešnou zprávu sice omluvili, mezitím se však sdělení rozšířilo a začalo žít vlastním životem. 

Absurdita zprávy nicméně ilustruje, jak obtížné je získat objektivní data o evropských no-go zónach, tím spíše o jejich vývoji v čase. Každý stát totiž definuje no-go zóny trochu jinak, což komplikuje porovnávání dat; hlavní potíž ale je, že u no-go zón si každý rád „hřeje svou polívčičku“.

Maďarský premiér Viktor Orbán tak no-go zóny využil při své politické agitaci, televize Fox News zase  v honbě za zvýšením sledovanosti. Zaujatost ale panuje i na druhé straně. To když si suverénní státy zkrátka nedovolí nahlas říct, že nějakou část svého území nekontrolují na sto procent a že se jim tam situace zkrátka vymkla z rukou. 

„Jestliže no-go zónami myslíme oblasti, do kterých se policie bojí vstoupit a kde neexistuje vymahatelnost práva, tak takové území není v Evropě ani jedno,“ říká pro INFO.CZ bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Josef Kraus, který se tématu věnuje.

Nejenže tak Birmingham pochopitelně mezi no-go zóny nepatří, ve skutečnosti v celé Velké Británii není jediná muslimská no-go zóna, tvrdí odborná práce, která na toto téma před dvěma lety vznikla. „U některých oblastí v Anglii je však tento závěr sporný a je zapotřebí provést další studie, které by poskytly potřebná data,“ dodává pro pořádek autor práce Šimon Levíček.

Že téma no-go zón není tak horké, jak občas politici nebo odpůrci migrace tvrdí, připouští i poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer. „Nedostatek dobrých zpráv vede k vytváření podvědomých map strachu, do kterých konspirační zprávy o no-go zónách zapadají jako dílky do skládačky,“ tvrdí. „Například (bruselský) Molenbeek má své problémy a několik osob, které mají na svědomí útoky napříč Evropou, touto čtvrtí prošlo. Není to ale no-go zóna, nevládne tam šaría. Lidé si žijí své životy a na ulici se na vás lidi nemračí víc než v jiných čtvrtích,“ tvrdí Niedermayer, který do Molenbeeku chodíval jednou týdně na oběd a díky své práci v europarlamentu má osobní zkušenost s velkoměsty západní Evropy.

Europoslanec není sám, kdo se snaží bruselskou čtvrť destigmatizovat. „I přes špatnou reputaci této čtvrti to tady mám ráda,“ říká pro server Vice News Caroline, obyvatelka Molenbeeku. „Většina lidí je opravdu přátelská a od chvíle, kdy jsem se sem přistěhovala, jsem se cítila být vítaná.“

Bezpečnostní expert Kraus však v rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje, že pokud se definice no-go zóny uvolní, pak je možné takové oblasti na Starém kontinentě najít. Jen je třeba začít no-go zóny vnímat jako městské čtvrti, kde policie nemá absolutní autoritu a kde paralelně s vymahatelností práva existují i lokální systémy vymahatelnosti. Ať již jde o islámské právo či kodex, na základě kterého se o moc dělí gangy. Do těchto oblastí policisté chodí raději ve dvojitých hlídkách a v případě, že tam k nějakému zločinu skutečně dojde, místní s úředními orgány zkrátka nespolupracují.

„Když budeme chápat no-go zóny takto, tak ty v Evropě existují. Jsou jich řádově desítky,“ tvrdí Kraus s tím, že jejich počet v posledních deseti letech mírně vzrostl. Získat přesná data je však obtížné. 

Zřejmé je nicméně to, že politici jako Viktor Orbán, kteří no-go zónami straší, chtějí spíše než popsat realitu získat politické body. Ostatně, i Daniel Pipes, který s termínem no-go zóna před jedenácti lety přišel, musel význam termínu během let zmírnit. „My, kdo známe Bronx a Detroit, očekáváme městské peklo i v Evropě. Podmínky jsou zde ale nesrovnatelné. Čtvrti s imigranty jsou sice jen stěží krásné, ale budovy nejsou rozpadlé, sem tam je vidět zeleň a je tam pořádek,“ uvedl Pipes.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud