Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Migrační kvóty ztrácí v EU podporu. Co čekat teď? Státy se snaží zachovat status quo, říkají experti

„Očekávám, že kvóty na přerozdělování uprchlíků jsou definitivně passé,“ řekl v neděli premiér Andrej Babiš. Reagoval tak na slova německé kancléřky Angely Merkelové, která pro magazín Spiegel připustila, že prosazení uprchlických kvót v roce 2015 navzdory odporu několika členských zemí včetně Česka nepřispělo ke smíru v Evropě. Takzvané „migrační kvóty“ tak v unii ztrácejí podporu stále víc a odsouhlasení přerozdělovacího mechanismu, o kterém se v evropských institucích v současnosti jedná, zřejmě neprojde. Jak tedy řešit budoucí migrační krize v Evropě?

Rozhodnutí ze září 2015, kdy byli ministři vnitra Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska svými kolegy z ostatních zemí Evropské unie přehlasovaní, dnes německá kancléřka Angela Merkelová považuje za neúspěch. V neděli to sdělila pro německý Spiegel s tím, že tento krok nepřispěl ke smíru v Evropě. Na základě tehdejšího hlasování bylo rozhodnuto o tom, že si členské země EU mezi sebe přerozdělí 120 tisíc žadatelů o azyl, kteří připluli do Itálie a Řecka a enormně tak tyto dvě země zatěžovali.

Kromě žaloby Evropské komise proti Česku, Polsku a Maďarsku tehdejší rozhodnutí Rady EU zanechalo u některých zemí nechuť se na mechanismu přerozdělování – často označovaného jako „kvóty“ – jakkoliv podílet. Právě princip přerozdělování azylantů mezi zeměmi EU je však součástí návrhu Evropské komise z roku 2016, o kterém v současnosti jednají členské země. A právě na tomto bodu rozhovory dodnes váznou.

Krachem skončilo i jednání ministrů vnitra, které se konalo minulý týden v Lucembursku. Jablkem sváru je především reforma takzvaného dublinského systému o projednávání žádostí o azyl, podle které by bylo možné v případě krizové „zátěže“ přistoupit k povinnému přerozdělování žadatelů o azyl. To ale některé státy – především ty z Visegrádské čtyřky – od počátku odmítají a přidávají se i další.

Podle odborníků oslovených redakcí INFO.CZ je tak reforma azylového systému EU v ohrožení. Místo reformy, která se před třemi lety ukázala jako nutnost, tak evropské právo zůstane zřejmě ještě na dlouhou dobu beze změn.

„Myslím, že není snaha, aby padlo nějaké konečné rozhodnutí a je to vidět i na těch jednáních. Status quo relativně vyhovuje zemím, jako je Česká republika, a další země vidí, že na to příliš tlačit nemohou, protože to destabilizuje celou Evropskou unii. Takže si myslím, že k té reformě nedojde, nebo jen částečně k některým opatřením. Některá opatření snažící se například o sladění azylového řízení projdou, ale zásadní rozhodnutí týkající se přerozdělování nepadne, dokud se nestane něco dramatičtějšího. Míru migrace totiž není nikdo schopný predikovat,“ říká pro INFO.CZ ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Migrace

Podle odborníka z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Tomáše Jungwirtha však zřejmě nedojde ani na reformu dílčích opatření, která Komise před dvěma lety navrhla jako součást migračního balíčku a na kterých se státy na rozdíl od přerozdělovacího mechanismu shodnou. Bez tohoto prvku je totiž podle něj každá další reforma azylového systému nedokonalá a nedokončená.

„V současné situaci je to složitější v tom, že jsou legislativní texty zabývající se azylovou reformou, které předložila Evropská komise, vzájemně provázané. To znamená, že směrnice a nařízení, které jsou projednávány v rámci migračního balíčku spolu s Dublinem, se přímo k textu o změně dublinského nařízení vztahují. A pokud to nebude schváleno, čemuž v současnosti všechno nasvědčuje, znamená to, že všechny ostatní části reformy nemohou být v této podobě přijaty. V podstatě nás to tedy zakonzervovává v současném legislativním stavu,“ vysvětluje pro INFO.CZ Jungwirth.

„Pokud se nepřijme přerozdělovací mechanismus, neboli aktualizované znění dublinského nařízení, v tu chvíli padnou pod stůl všechny další návrhy reformních kroků – minimálně dočasně. To podle mě vytváří tlak, protože dva roky jednáme i o věcech, které nejsou zdaleka tak kontroverzní, jako je vytvoření silné azylové agentury EU nebo lepšího sdílení dat o žadatelích o azyl EURODAC,“ dodává expert na migraci.

Po krachu jednání z minulého týdne bude reforma azylového systému předložena na stůl lídrům Evropské unie během summitu, který se uskuteční koncem června v Bruselu. Ti budou zřejmě požadovat, aby se věc pokusilo v následujícím půlroce uzavřít Rakousko, které bude od léta předsedat Radě EU a převezme tak otěže po Bulharsku. Vzhledem k rozkolu mezi členskými zeměmi se však stále pravděpodobněji jeví scénář, podle kterého se návrhy neodhlasují, a po evropských volbách o nich bude znovu jednat Evropský parlament v nové sestavě.

„Reálně si teď myslím, že se celá reforma odloží. Tím, že nebude politická shoda na Dublinu, přijímání legislativy dál nepoběží. Klíčovým momentem pak budou volby do Evropského parlamentu plánované na květen 2019, protože až bude zvolen nový Evropský parlament, bude k návrhům muset přijmout nové rámcové pozice,“ říká Jungwirth.

Nějaká forma solidarity je na místě

Jaké jiné řešení případných migračních krizí se tedy nabízí, pokud změny dublinského nařízení přijaty nebudou? Podle Faltové žádné takové není. „Je možné se bavit o nějaké jiné formě solidarity se zeměmi, které přijímají největší počet žadatelů o azyl, ale přesto si myslím, že aby lidi měli šanci se integrovat a integrační programy byly funkční, počty lidí přicházejících do některých zemí nesmí být tak vysoké a nějaká forma kvót nebo právě vyjádření té solidarity je proto na místě. Já jiné řešení, než to, které je navržené v reformě, nevidím – v okamžiku, kdy to daná země přestane zvládat, mají ostatní státy nabídnout své kapacity,“ říká Faltová.

„Je nešťastné, že se na tom evropské země nemohou dohodnout a je to prezentováno jako vynucované kvóty, myslím si ale, že ani větší finanční příspěvky situaci nevyřeší,“ domnívá se ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

V souvislosti s vyššími finančními příspěvky se hovoří například o možnosti takzvané flexibilní solidarity, se kterou už v minulosti přišly země V4. Flexibilní solidarita by podle nich měla rozhodování o konkrétních příspěvcích v migrační politice nechat na jednotlivých státech. Země, které nechtějí přijímat běžence, by se tak přerozdělování účastnit nemusely, mohly by ale výrazněji přispívat finančně nebo jinak. Pro rozvíjení systému flexibilní solidarity se nyní navíc vyjádřila i německá kancléřka.

Jungwirth zase upozorňuje, že žádné jedno řešení v oblasti migrace neexistuje. „Kvóty nikdy nemohly být samostatné řešení. Vždy se vědělo, že kvóty byly především symbolická bitva o to, jakým způsobem státy chápou solidaritu a co jsou vlastně ochotny dělat pro pomoc žadatelům o azyl a dalším členským státům, které se potýkají s největší azylovou zátěží,“ říká odborník. Mezi hlavní opatření, kterými chce unie dalším migračním krizím bránit, je pomoc potenciálním běžencům v domovských zemích, kterou podporují všechny státy napříč Evropou.

„Je zde poměrně převládající politická shoda na řešení migrace v zemích původu, jako je financování represivních a kontrolních opatření, aby byli lidé především z Afriky od cesty do Evropy odrazeni. Už se to dnes částečně děje prostřednictvím svěřenského fondu pro Afriku, s tím jdou ruku v ruce projekty s rozvojovým nebo humanitárním aspektem – to znamená pomoc lidem na migračních trasách nebo zajištění základního živobytí lidí v Africe. Problémem je, že se tyto vnější politiky podřizují jednomu cíli, a to omezit migraci do Evropy, popřípadě zvýšit úspěšnost návratů neúspěšných žadatelů o azyl,“ tvrdí Jungwirth.

Stopnutí lodí jako forma nátlaku na EU?

Důkazem toho, jak moc je reforma azylového systému zapotřebí, se stal případ lodi neziskové organizace SOS Méditerranée s 629 lidmi na palubě včetně 123 nezletilých bez doprovodu, kterou v neděli odmítla na své území vpustit nejprve Malta a pak i Itálie, kam v současnosti míří největší počet migrantů.

Uzavření italských přístavů pro loď s migranty nařídila italská vláda v čele s ministrem vnitra a šéfem protiimigrační Ligy Matteo Salvinim, který v minulosti několikrát zopakoval, že nedovolí, aby se z Itálie stal uprchlický tábor Evropy. Pasažérů lodi se nakonec rozhodlo ujmout Španělsko, případ však může být první vlaštovkou nové migrační politiky Itálie pod taktovkou protiimigrační vlády Ligy a protestního Hnutí pěti hvězd.  

„Podle mě se ukazuje to, že výsledek italských voleb může být pro debatu o migraci fatální, zároveň to je ale popření jedno ze základních pravidel humanitárního práva, kterým je právě záchrana na moři. Já to vnímám tragicky a pevně doufám, že od toho Itálie odstoupí, jinak hrozí, že budou lidé ve Středozemním moři umírat,“ komentovala rozhodnutí italské vlády Faltová, podle které může jít i o formu nátlaku Itálie na Evropskou unii, aby ke společnému řešení došlo.

„Myslím, že Itálie měla být v některých oblastech, jako je návratová politika, v minulosti důslednější. Vnímám to ale jako vytváření tlaku na EU, aby se hledalo společné řešení problému, což je podle mě svým způsobem v pořádku. Státy EU se totiž snaží zachovat status quo, na druhou stranu si ale nemyslím, že by se to mělo dělat tak, že nebudeme zachraňovat lidi na moři,“ říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. Řešení, která se podle ní nabízí, jsou však spíše dlouhodobého charakteru.

„Nestane se to, že by lidi přestali přicházet a zmizely by převaděčské skupiny. Evropa by měla otevřít legální cesty migrace, kdy by část lidí přicházelo legálně a pro Evropu by bylo jednodušší migraci nějakým způsobem řídit. V tuto chvíli legální cesty kromě vysoce kvalifikovaných migrantů neexistují a tím pádem vidíme, že do Itálie přicházejí lidé, kteří neutíkají ze své země kvůli ohrožení života, ale z důvodů ekonomických,“ uzavírá expertka na migraci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1