Články odjinud

Možný nástupce Merkelové je kvůli výrokům o azylu terčem kritiky: „Light Trump“ a horší než AfD

Možný nástupce Merkelové je kvůli výrokům o azylu terčem kritiky: „Light Trump“ a horší než AfD

Jeden ze tří možných nástupců Angely Merkelové v čele Křesťanskodemokratické unie Friedrich Merz rozvířil vody na německé politické scéně. Kvůli výrokům zpochybňujícím individuální právo na azyl v německé ústavě se dostal pod palbu kritiky – opoziční politici ho označují za odlehčenou verzi amerického prezidenta Donalda Trumpa a pozadu nezůstali ani členové protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), podle kterých je Merz větším kalibrem krajní pravice, než jsou oni. Může tedy právě on po Merkelové převzít otěže?

Friedrich Merz s Angelou Merkelovou soutěžil o místo na výsluní německé politiky už kdysi. Její prohlášení, že se na prosincovém sjezdu už nebude ucházet o post šéfky CDU, se tak pro něj logicky stalo novou příležitostí. Vážný kandidát na šéfování vládní partaje se vždy profiloval jako vnitrostranický kritik Merkelové, který odsuzoval mimo jiné odklon Německa od jaderné energetiky po tragédii ve Fukušimě.

Tentokrát ale Merz dost možná přestřelil. Během debaty o globálním paktu o migraci, který odmítá podepsat řada evropských zemí včetně Česka, zpochybnil postavení individuálního práva na azyl v německé ústavě – Německo je podle něj totiž jedinou zemí světa, která má v ústavě toto právo zakotveno.

„Pokud chceme regulovat přistěhovalectví na evropské úrovni, pak je zapotřebí debata o základním právu na azyl,“ prohlásil Merz na regionální konferenci strany v durynském Seebachu, kde také vyzval k objasnění otázky, zda migrační pakt OSN nevytváří nové důvody azylu. Podle serveru Deutsche Welle je zakotvení práva na azyl v německé ústavě dáno mimo jiné tím, že mnozí v Německu věří, že přijímání uprchlíků je jejich historickou odpovědností. Mnohé politiky i veřejnost tak Merz svým výrokem pobouřil.

Do možného nástupce Merkelové se opřel místopředseda poslanců za sociální demokracii Karl Lauterbach, který Merzovi přes twitter vzkázal, že „je v každém směru light verzí Trumpa, až na to, že je milionář a ne miliardář“. Přidal se i jeho stranický kolega Sebastian Hartmann, podle kterého může něco takového říct jen člověk, který „v posledních letech často seděl v soukromých letadlech“.

Dvaašedesátiletý Merz, který je velkou rybou německého finančního sektoru, totiž vlastní dva soukromé tryskáče. Tento týden byl také donucen zveřejnit svůj příjem, který mnohým vyrazil dech – za rok si totiž přijde na zhruba milionu eur. Objem jeho majetku je podle deníku The Guardian největší hrozbou jeho kandidatury. „Peníze pro Merkelovou nikdy nebyly hnací silou, to samé se však nedá říct o Merzovi,“ tvrdí pro změnu německý magazín Der Spiegel.

INFOGRAFIKA: Angela Merkelová

Kandidát na post šéfa CDU přitom pobouřil Německo také tím, že se navzdory svým příjmům a majetku označil za „vyšší střední třídu“. Kromě toho části německé politické scény vadí také jeho působení ve světově největším finančním fondu americké společnosti BlackRock, kde působí od roku 2016.

Podle odborníka na německou politiku Vladimíra Handla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy to je překážkou také pro mnohé členy CDU, kteří budou o jeho zvolení v prosinci rozhodovat. „CDU je přeci jen strana lidí, kteří jsou poměrně zdrženliví k finančnímu byznysu a i tomu, co BlackRock dělá – jde o správce soukromého majetku. To je pro některé politiky, kteří se hlásí ke křesťanskému sociálnímu učení, velice obtížné skousnout. A myslím, že se pan Merz bude muset hodně snažit, aby se této zátěže zbavil,“ vysvětluje Handl pro INFO.CZ.

Výroky zpochybňující právo na azyl jsou další kapkou v moři odporu vůči Merzovi. Jeho slova přitom zvedla ze židle i krajně pravicovou AfD, která Merze obvinila z toho, že jim krade jejich myšlenky. Politik za AfD Dirk Spaniel rovnou prohlásil, že kandidát na šéfa CDU jeho stranu na pravicovém spektru dokonce předběhl.  

Ve stejném smyslu se pro Deutsche Welle vyjádřil také německý ministr zahraničí Heiko Maas z koaliční sociální demokracie. „Nemám zájem každý den komentovat každodenní bludy a zmatky kampaně uvnitř CDU. Zda CDU bude, měla by nebo může zastínit AfD takovýmito postoji, si musí rozmyslet oni sami,“ řekl pro DW.

Merz, který byl v letech 2000-2002 předsedou poslaneckého klubu CDU/CSU, tak nebude mít boj o křeslo v čele strany navzdory počátečnímu favorizování zrovna jednoduchý. Napovídají tomu i poslední průzkumy mezi příznivci Křesťanskodemokratické unie. Podle nedávného šetření pro televizi ARD totiž na plné čáře vede generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová zvaná „AKK“, kterou by si za nástupkyni Merkelové přálo 46 procent dotázaných, Merz skončil s 31 procenty druhý a třetí je ministr zdravotnictví za CDU Jens Spahn s 12 procenty.

„Myslím, že průzkumy odpovídají dlouhodobému nastavení. Členové CDU samozřejmě velmi vítají, že Merz rozhýbal debatu, je podle nich zajímavý a je navíc vynikající rétor. Ale přeci jen si myslím, že profilu CDU a volitelům, kteří budou o vedení strany na sjezdu rozhodovat, nejlépe odpovídá Annegret Krampová-Karrenbauerová,“ popisuje šance milionáře a kandidáta na post šéfa strany Handl.

„Od samého počátku se mluví o tom, že Merz může prosincový sjezd strhnout na svou stranu vynikající řečí, ale ‚AKK‘ má proti němu opravdu velký náskok. Ona stranu dobře zná, strana zná ji, má kontakt se stranickými organizacemi na zemské úrovni a má skvělou pozici jakéhosi racionálního mediátora, který je víc konzervativní než Angela Merkelová, ale na druhou stranu by to za jejího působení neznamenalo žádný obrat strany doprava. Samozřejmě se situace může změnit, ale z dnešního pohledu vypadá rozložení sil takto,“ dodává expert pro INFO.CZ.

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud