Může nahradit Macrona? Z levicového excentrika je nová hvězda francouzské politiky | info.cz

Články odjinud

Může nahradit Macrona? Z levicového excentrika je nová hvězda francouzské politiky

V době, kdy Francií už víc než tři měsíce hýbou protesty žlutých vest a popularita prezidenta Emmanuela Macrona rapidně klesá, se na tamní politické scéně objevuje nová hvězda. Muž, který pro současného šéfa Elysejského paláce může brzy být vážnou konkurencí. Je jím levicový novinář, režisér a od roku 2017 také poslanec Národního shromáždění François Ruffin. Jeho obliba u Francouzů v posledních týdnech citelně roste a podle zahraničních médií by v budoucnu mohl Macrona v čele Francie dokonce nahradit. Nakolik je to reálné?

Novinář François Ruffin na sebe poprvé strhnul pozornost v roce 2016 díky komediálnímu dokumentárnímu filmu Merci Patron!. V něm si vzal na paškál nejbohatšího muže Francie i celé Evropy Bernarda Arnaulta, který roky šéfuje koncernu LVMH se značkami, jako je Louis Vuitton nebo Möet. Ruffin s filmem poukazujícím na nerovnost ve společnosti sklidil velký ohlas, netrvalo ale dlouho a sám zamířil do vrcholných pater francouzské politiky.

V červnu 2017 byl za všeobecného překvapení zvolen do Národního shromáždění za krajně levicové hnutí Nepoddajná Francie. Novinář, režisér a aktivista kritizující globalizaci a kapitalismus se tak stal součástí systému, proti kterému se celý život vymezuje.

Jedním ze symbolických postav takového systému je podle Ruffina současný francouzský prezident Emmanuel Macron, se kterým má levicový buřič ale přeci jen něco společné. Ruffin – stejně jako Macron – v mládí navštěvoval jezuitské gymnázium La Providence ve městě Amiens. Tehdy o sobě nevěděli, podle deníku The New York Times však Ruffinova mladší sestra chodila s Macronem do stejné třídy.

Po střední škole už se životní cesty obou mužů vyvíjely zcela opačně – zatímco Macron odešel do Paříže, začal sbírat prestižní tituly a pracoval pro Rothschildovu banku, Ruffin zůstal v Amiens a v pouhých 24 letech založil ultralevicový list Fakir, který se prezentuje jako nezávislý deník bez vazeb na nějakou politickou stranu, svaz nebo jinou instituci.

V roce 2016 se Ruffin stal jednou z nejviditelnějších tváří protestů známých jako Nuit debout (Probdělá noc), které jsou dnes přirovnávány k aktivitám žlutých vest. Noční happeningy studentů na kampusech se tehdy změnily v bouřlivé protesty proti oslabování práv zaměstnanců a následně ochromily francouzská města. „Oni mají peníze, my máme lidi,“ zněl slogan hnutí. Důvodem tehdejších nepokojů se stala plánovaná reforma zákoníku práce, kterou Macron ještě jako ministr hospodářství podporoval.

Právě Macron se svým elitním vzděláním, historií bankéře a konexemi na bohaté a vlivné vždy stál v centru Ruffinovy kritiky. Krátce před jeho zvolením do Elysejského paláce Ruffin Macronovi napsal text, který otiskl francouzský deník Le Monde. Nesl název „Otevřený dopis budoucímu prezidentovi, který je už teď nenáviděn“.

Právě kritika Macrona a antikapitalistický postoj na voliče před dvěma lety zafungovaly. Ruffin se rázem stal populární hlavně u venkovské části populace, do Národního shromáždění se ale dostal taky díky podpoře řady levicových uskupení, včetně zelených nebo komunistické strany. A jeho popularita sílí dál.

V době, kdy Francií už tři měsíce zmítají protesty žlutých vest, to platí o to víc. Ruffin se často objevuje v médiích a pozornost Francouzů poutá i na sociálních sítích, jeho kanál na YouTube sleduje přes 77 tisíc odběratelů. Začíná šlapat na paty i vůdci hnutí Nepoddajná Francie Jeanu-Lucu Mélenchonovi.

„Mezi levicovým elektorátem si vydobyl popularitu, protože nezosobňuje pařížský establishment jako vedení Socialistické strany a zároveň nemá onu nevábnou image sovětského funkcionáře jako Jean-Luc Mélenchon,“ říká pro INFO.CZ expert na francouzskou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky Filip Chráska.

„V mnoha ohledech může veřejnosti připomínat ony elegantní rozervance, jako Daniela Cohn-Bendita nebo Sergeho Gainsbourga, pro které mělo francouzské publikum vždy slabost,“ dodává Chráska s odkazem na francouzského europoslance židovského původu, respektive zemřelého zpěváka, který proslul svými bouřlivými, provokativními výroky.

Může Ruffin porazit Macrona?

Jak píše server Politico, 43letý levicový novinář a poslanec by se za tři roky mohl stát vyzyvatelem Emmanuela Macrona v prezidentském klání a jeho šance na úspěch nemusí být malé. Ruffin o sobě navíc dává znovu vědět dvěma novými projekty – dokumentárním filmem o protestech žlutých vest a autobiografickou knihou s názvem „Země, o které nevíte nic“, která vyšla minulý týden.

Svými počiny, ale i zjevem Ruffin vystupuje z řady běžných poslanců Národního shromáždění – odmítá nosit kravatu, na schůzi sněmovny mu nedělá problém přijít s nezastrčenou košilí nebo neoholený a typická je i jeho hovorová francouzština. Pro veřejnost je tedy snadno zapamatovatelný.

Prezidentské volby se ve Francii sice odehrají až za tři roky, nárůst Ruffinovy popularity ale ukazuje, že o něm veřejnost ví a že po něm je poptávka. zároveň ho ale čeká dlouhá a těžká práce. „Jeho pozici je – i přes současnou popularitu – třeba nepřeceňovat, jelikož francouzská levicová scéna je rozpadlá na desítky malých subjektů a hnutí, které oslabují vzájemné půtky. Svou šanci by dokázal proměnit pouze za předpokladu, že se mu podaří sešikovat celou francouzskou levici za svou kandidaturu a zároveň přivábit některé protestní voliče krajní pravice. Vzhledem k současné situaci se ale jako mnohem pravděpodobnější zdá znovuzvolení prezidenta Macrona,“ říká Chráska.

Jak navíc poukazuje Politico, Ruffin není oblíbený ani u části levicových kolegů, kteří v něm vidí až příliš velké riziko pro jejich lídra Jeana-Luca Mélenchona. Mnozí navíc hodnotí jako „pozérství“ i Ruffinovo odmítání poslaneckého platu ve výši 86 880 eur, namísto kterého požaduje vyplácet jen minimální mzdu. Jak tvrdí jeho kritici, Ruffin si takové gesto může s výdělky za filmy a další projekty v pohodě dovolit. Jinými slovy, nic ho to nestojí a není to bolestivé omezování sebe sama.

Teorii, podle které by se Ruffin mohl stát za tři roky prezidentem, nenahrává ani fakt, že on sám tvrdí, že by funkce francouzského prezidenta měla být zrušena. Jak ale jeho kolegové upozorňují, Ruffin taky v minulosti přísahal, že nikdy nebude politikem...

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud