Na východě Německa sílí odpor k protiruským sankcím. Politici tak zbrojí proti růstu AfD

Eliška Kubátová

Angela Merkelová rozhodně patří mezi nejhlasitější zastánce protiruských sankcí, které Evropské unie zavedla před pěti lety – je to znát před každým rozhodováním o prodloužení sankcí, kdy německá kancléřka opakuje, že nebyly naplněny podmínky minských dohod, proto nemůže být o jejich konci řeč. Uvnitř její vlastní strany se však objevují hlasy, podle kterých by sankce měly být zrušeny. Tento názor sílí hlavně na východě Německa, kde si politici stěžují, že protiruské sankce jejich spolkové země silně poškozují. O ekonomiku jde ale až ve druhé řadě. Proruskou linkou si totiž politici  chystají půdu na blížící se zemské volby, v nichž má posílit pravicová Alternativa pro Německo.

Pochybnosti vůči protiruským sankcím v Evropě v minulosti vyjádřila nejedna unijní země, včetně Itálie, Řecka nebo Maďarska, které patří mezi největší unijní spojence Moskvy. Debata o protiopatřeních, které byly na Rusko uvaleny v souvislosti s anexí Krymu, však minulý týden zasáhla také německou politickou scénu. Bouřlivou diskusi odstartovala slova saského premiéra za CDU Michaela Kretschmera, který se proti sankcím vyslovil na ekonomickém fóru v Petrohradu, kde se také sešel se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Bavič v roli prezidenta: Zelenskyj nenechává kámen na kameni, křest ohněm ale teprve přijde

sinfin.digital