Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Národní fronta Marine Le Penové mění název. Pod značkou Národní sdružení se chce zamést kontroverze

Národní fronta Marine Le Penové mění název. Pod značkou Národní sdružení se chce zamést kontroverze

Francouzská krajně pravicová Národní fronta (FN) změnila dnes název na Národní sdružení (RN). Krok, který má straně pomoci distancovat se od její antisemitské a rasistické minulosti, získat nové stoupence a na politické scéně spojence, navrhla v březnu šéfka strany Marine Le Penová. Dnes Le Penová na zasedání širšího výboru strany v Lyonu oznámila, že změnu podpořili v korespondenčním hlasování členové strany. Pro podle Le Penové hlasovalo přes 80 procent z nich.

"Svět se mění a my také. Ve světě a v Evropě fouká nový vítr," prohlásila dnes Le Penová podle francouzských médií.

Bývalý šéf FN Jean-Marie Le Pen označil nový název za zradu, "ostudné mazání identity" strany a nejdrsnější ránu, jakou kdy strana od svého vzniku v roce 1972 dostala. Le Pen byl šéfem FN téměř 40 let. Skončil v roce 2011, kdy jej nahradila jeho dcera Marine Le Penová.

FN loni utrpěla porážku v prezidentských volbách, když Le Penová výrazně prohrála ve druhém kole s Emmanuelem Macronem. V červnových parlamentních volbách do 577členného Národního shromáždění získala strana osm křesel, čímž si o šest polepšila.

Strana, která se staví proti evropské integraci a proti imigraci, se od té doby pokouší přiblížit k hlavnímu proudu francouzské politické scény. Nechce už být vnímána jako protestní hnutí, ale potenciální vládní síla. Pod vedením Le Penové se Národní fronta distancovala od rasismu. Nyní hlásá politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být určen pouze "pravým Francouzům" a chránit je před globalizací a před "islamizací" Francie.

Podle agentury AP Le Penová doufá, že šance její strany posílí i první populistická vláda v západní Evropě, která vznikla v Itálii a dnes složila přísahu. "Je to vítězství demokracie nad zastrašováním a výhrůžkami Evropské unie. Nic nezabrání návratu lidu na scénu dějin," napsala dnes Le Penová na svém twitteru.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1