Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

100 let Československa: Češi mají být na co hrdí. Komentář europoslance Pavla Svobody

100 let Československa: Češi mají být na co hrdí. Komentář europoslance Pavla Svobody

K narozeninám, zejména těm jubilejním, se sluší přát. Já si dovolím popřát Česku, tedy nám všem, abychom si uvědomovali hned několik věcí.

Máme být nač hrdi, je co slavit. Uspěli jsme od začátku jako průmyslová země. Prvorepubliková značka Made in Czechoslovakia je slavná dodnes. Před sto lety jsme byli jediný demokratický stát uprostřed svých sousedů. Kulturně jsme Evropu ovlivnili na mnoha úrovních, ať už hudbou, architekturou nebo literaturou. Hrdost na dědictví minulosti nás má vést k sebevědomí, to vede k vlastenectví. Vlastenectví, pokud mu nedovolíme degenerovat ve slepý nacionalismus a buranství, z nás udělá hrdé a srozumitelné partnery v Evropě.

Dále nám přeji vědomí, že republika znamená věc společná. Hledání společného dobra je opakem individualismu na osobní úrovni a izolacionismu na úrovni státní. Nelze slavit sto let republiky a zároveň nehledat společné dobro.

Třetí mé přání směřuje k věrnosti společných evropských či západních hodnot, jejichž společným jmenovatelem je úcta k člověku. Dennodenní znovuobjevování této hodnoty nám dovolí nejen spolu civilizovaně komunikovat, k čemuž nás vybízí elementární slušnost, ale i hledat společné dobro včetně řešení existenciální budoucnosti národa, které se bude potýkat s problémy demografie a bioetiky.

Konečně republice přeji, aby svoji zeměpisnou polohu k srdci Evropy vytěžila geopoliticky i ekonomicky. Proto máme všechny důvody podporovat propojování Evropy na všech úrovních, proto zejména v případě Česka se snahy některých nahnědlých politiků o izolacionismus nedají přirovnat k ničemu jinému než ke kolektivnímu masochismu čili sebepoškozování.

Využívat propojování Evropy nám umožňuje nejlépe členství v EU. Jsme poprvé v dějinách v situaci, kdy můžeme daleko intenzivněji než kdy předtím prosazovat české zájmy v Evropě: žít v míru, bohatnout exportem z bezprecedentní otevřenosti trhů jiných evropských států, svobodně cestovat bez hraničních kontrol, spoluovlivňovat, jaké stroje či potraviny se smějí prodávat po celé Evropě, naše policie může zasahovat na území okolních států při pronásledování pachatelů a mnoho dalšího. Nic z toho jsme před sto lety neměli, a přesto jsme uspěli.

Jak ještě úspěšnější můžeme být, pokud budeme plně využívat výhod spojené Evropy. Duch legendárních Svatoplukových prutů „v jednotě je síla“ platí i dnes, a to na celém kontinentu. Na nacionalistické výkřiky typu „Amerika první“ odpovídáme: „Evropa jednotná“. To proto, že v této jednotě se nachází klíč i k českému zájmu - k úspěchu v globalizovaném světě.

Autor komentáře je český europoslanec (KDU-ČSL) a předseda právního výboru (JURI) Evropského parlamentu.

Pavel Svoboda

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1