Články odjinud

Ach, ten Visegrád! Měli nás opravdu brát do EU? Komentář Lukáše Pachty

Ach, ten Visegrád! Měli nás opravdu brát do EU? Komentář Lukáše Pachty

Již delší dobu přemýšlím o tom, co se stalo špatně. Proč post-komunistické země střední Evropy, které v 90. letech nastartovaly úspěšnou politickou a ekonomickou transformaci a s pompou v roce 2004 vstoupily do EU, najednou zařadily zpátečku?

Populismus, nespokojenost s EU a obecně se stavem politiky a světa se šíří po celé Evropě, i na Západě. Ostatně, nespokojenost tohoto typu se stavem věcí veřejných nalezneme již v antickém Řecku. Jisté ale je, že pozitivní havlovský étos „devadesátek“ lemovaný státníky, jakými byli Bill Clinton, Tony Blair či Kwasniewski nebo i náš Špidla, je definitivně pryč. 

Když jsem v roce 2003 a 2004 studoval v Paříži politologii, četl jsem bezpočet článků na téma „komplikovaného rozšíření na východ“. Francouzští politologové a sociologové tehdy unisono argumentovali, že post-komunistické země budou problematickými členy EU a že jejich společnosti a politická elita jsou příliš vázané na národní suverenitu znovuzískanou po pádu komunismu. Tato skutečnost jim zabrání dobře fungovat v otevřeném, ale komplikovaném systému plném kompromisů a společně definovaných vyšších zájmů a principů, jakým je Evropská unie.

Tehdy jsem s těmito názory silně polemizoval a věřil, že Česko, Maďarsko, Polsko a další budou ukázkovými liberálními členy EU, kteří navíc Západu patřičně připomenou, že společný trh není o protekcionismu, ale o volném pohybu. 

Nová - mentální - železná opona 

S odstupem času přiznávám, že jsem se mýlil. Země Visegrádu, jakkoli ekonomicky rostou, tak společensky a politicky členství v EU nezvládly. Samy se navíc ze západního společenství vydělují a spouští novou železnou oponu, tentokrát mentální. Migrační krize byla jen příležitostí, která tuto doposavad skrytou skutečnost odhalila v plném světle. 

Ukazuje se, že staletí strávená na periferii evropské civilizace (doba Karla IV. byla spíše výjimka potvrzující pravidlo) a dlouhá doba komunismu s veškerými jeho destruktivními vlivy na společnost, řádově zřejmě většími než měly diktatury např. ve Španělsku či Portugalsku, středoevropské země poznamenaly více, než jsme si byli ochotni připustit. V důsledku toho se v našem prostoru daleko snáze šíří cílené dezinformace a mezi lidmi je mnohem větší tolerance k jinak absolutně nepřípustným praktikám, jako jsou přímé ovlivňování médií politiky, likvidace nezávislého soudnictví či otevřený boj proti občanské společnosti. 

Největší paradox doby je současný příklon k Rusku u velké části elit u nás, na Slovensku a v Maďarsku či popř. kopírování ruských autoritativních metod i v jinak protiruském Polsku. Jeden by to opravdu nečekal od zemí, které tak dlouho žily pod ruským vlivem. 

Světlo na konci tunelu 

Neházejme ale flintu do žita. Slovensko či Baltské země ukazují, že to jde i jinak a lépe, byť i ony se potýkají s děsivým dědictvím minulosti. Naše členství v EU a NATO posiluje naše instituce a dává nám určitý benchmark, tedy něco, s čím se srovnávat. Některé země, jako Moldavsko, Ukrajina či Gruzie, takové štěstí nemají a se svou transformací a ruským vlivem zápolí ještě daleko víc. EU je kotva, která nás momentálně (alespoň) drží na místě v proudu vody, který uhání na východ. Třeba tento divoký proud jednou ustane a naše loď opět vypluje na západ.


Autor pracuje v Evropském parlamentu jako poradce české europoslankyně. Text vyjadřuje jeho osobní názor.

 

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud