Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bez peněz to nejde. A do rozpočtu EU může mluvit i Česko. Komentář europoslance Pavla Svobody

Bez peněz to nejde. A do rozpočtu EU může mluvit i Česko. Komentář europoslance Pavla Svobody

Evropská komise zveřejnila návrh víceletého finančního rámce EU („VFR“) pro roky 2021-2028 o objemu cca 1,135 bilionu eur (cca 28,5 bilionů Kč). Z toho vyplývá, že na roční rozpočet EU připadne cca 140 miliard eur, tedy o něco méně než dosud, ale víc, než by odpovídalo výpadku příjmu po brexitu. Regionální fondy (1/3 výdajů EU) mají být kráceny o 7 %, zemědělské dotace (40 % výdajů EU) o 5 %. Česko bylo a nadále bude tzv. čistým příjemcem. V přepočtu za uplynulých sedm let dostával každý obyvatel Česka „dárek“ od EU ve výši 5 tisíc korun čistého ročně (350 miliard korun za sedm let). Detailnější čísla pro Česko se dozvíme později, ale již nyní lze něco vypozorovat.

Předně to, co Komise předložila, je jen návrh. Rozhodovat o něm budou Evropský parlament prostou většinou a Rada – ministři členských států – jednomyslně. To znamená, že je prostor pro jednání, dokonce v nejzazším případě pro vetování v Radě. I to ukazuje, jak nesmírnou moc má každý členský stát v rámci unijní spolupráce. Ani menší stát jako Česko nelze v těchto záležitost obejít. Jinak viděno, spolurozhodujeme s právem veta o tom, jak bude v dalších sedmi letech vypadat unijní spolupráce, protože bez peněz to prostě nejde. 

Už vidím, jak eurofobové budou naříkat, že ze zlého Bruselu dostaneme méně než dosud. K tomu z mé strany tři komentáře:

Zaprvé, Česko bohatne a to je dobrá zpráva, ne? Tomu odpovídá nižší přísun peněz z těch fondů, jejichž čerpání závisí na bohatství konkrétního státu a jeho regionů. Stěžovat si na opak mi připadá stejně smysluplné jako například nářek dospělého nad tím, že od jistého věku není očkován proti dětským spalničkám. Prostě vyrostl a očkování, v našem případě určité peníze určené pro jeho růst, už nepotřebuje.

Druhým důvodem kromě našeho bohatnutí je ovšem i návrh na celkové zmenšení peněz na politiku soudržnosti – na ony fondy, z nichž chudší regiony čerpají pomoc, a to kvůli odchodu Velké Británie z EU. Navíc, v EU nejsme kvůli eurofondům.

A zatřetí, máme zásadní potíže eurofondy čerpat, takže v reálu ten rozdíl patrně vůbec nepoznáme. V těchto dnech Česká televize mluví o tom, že například pro vysokorychlostní internet máme k dispozici 11 miliard eur, ale konkrétní projekty se sešly jen tři a v hodnotě několika milionů – kvůli špatným podmínkám nastaveným naším ministerstvem a jeho nekomunikaci s operátory. Ano, už je líp. 

Jen nepatrné snížení unijního rozpočtu oproti novým prioritám a výpadku příjmů od Velké Británie Komise navrhuje dorovnat novými vlastními příjmy EU: 20 % příjmů z obchodů s emisemi, 3 % z nově zaváděného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a státní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastů 0,80 €/kg. Tyto nové zdroje mají podle Komise činit 12 % rozpočtu EU (cca 22 miliard eur, tedy 550 miliard korun), což by britský výpadek nahradilo. Zajímá mě zejména reakce členských států. Premiér v demisi Andrej Babiš je připraven přispívat více (tedy ne on sám, ale z našich daní), pokud budou zohledněny české zájmy (což se stalo). 

Z VFR totiž vyplývají i určité priority, jimiž jsou bezpečnost (lepší správa hranic, obrana) a investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky, což nám vyhovuje. Premiér v demisi však žádá, aby Praha měla větší vliv na určení těchto peněz s tím, že „my víme lépe, kde potřebujeme peníze“.

Z úst osoby, kterou evropský úřad proti rozpočtovým podvodům OLAF spojil s kauzou pravděpodobného podvodu proti rozpočtu EU, to zní opravdu věrohodně. Je ale sympatické, že Babišovi nevadí navrhovaná podmínka čerpání fondů „dodržování právního státu“. To je u premiéra, který tvrdí, že si u nás lze objednat trestní stíhání, opravdu paradox.

Poněkud mimo je v této souvislosti jeden komentář od Daniela Kaisera, že údajně jde o stav, kdy „platby z unijních fondů závisí na domácí politice, na tom, jak se domácí politika bude líbit někomu v centrále“. O tom, zda v některém státě je porušován princip právního státu, nebude rozhodovat nějaký úředník Komise, ale samy členské státy: čl. 7 Smlouvy o EU je v tomto směru velmi jasný.

Pavel Svoboda

Autor komentáře je europoslanec KDU-ČSL/ELS a předseda Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu. 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1