Bez peněz to nejde. A do rozpočtu EU může mluvit i Česko. Komentář europoslance Pavla Svobody | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bez peněz to nejde. A do rozpočtu EU může mluvit i Česko. Komentář europoslance Pavla Svobody

Bez peněz to nejde. A do rozpočtu EU může mluvit i Česko. Komentář europoslance Pavla Svobody

Evropská komise zveřejnila návrh víceletého finančního rámce EU („VFR“) pro roky 2021-2028 o objemu cca 1,135 bilionu eur (cca 28,5 bilionů Kč). Z toho vyplývá, že na roční rozpočet EU připadne cca 140 miliard eur, tedy o něco méně než dosud, ale víc, než by odpovídalo výpadku příjmu po brexitu. Regionální fondy (1/3 výdajů EU) mají být kráceny o 7 %, zemědělské dotace (40 % výdajů EU) o 5 %. Česko bylo a nadále bude tzv. čistým příjemcem. V přepočtu za uplynulých sedm let dostával každý obyvatel Česka „dárek“ od EU ve výši 5 tisíc korun čistého ročně (350 miliard korun za sedm let). Detailnější čísla pro Česko se dozvíme později, ale již nyní lze něco vypozorovat.

Předně to, co Komise předložila, je jen návrh. Rozhodovat o něm budou Evropský parlament prostou většinou a Rada – ministři členských států – jednomyslně. To znamená, že je prostor pro jednání, dokonce v nejzazším případě pro vetování v Radě. I to ukazuje, jak nesmírnou moc má každý členský stát v rámci unijní spolupráce. Ani menší stát jako Česko nelze v těchto záležitost obejít. Jinak viděno, spolurozhodujeme s právem veta o tom, jak bude v dalších sedmi letech vypadat unijní spolupráce, protože bez peněz to prostě nejde. 

Už vidím, jak eurofobové budou naříkat, že ze zlého Bruselu dostaneme méně než dosud. K tomu z mé strany tři komentáře:

Zaprvé, Česko bohatne a to je dobrá zpráva, ne? Tomu odpovídá nižší přísun peněz z těch fondů, jejichž čerpání závisí na bohatství konkrétního státu a jeho regionů. Stěžovat si na opak mi připadá stejně smysluplné jako například nářek dospělého nad tím, že od jistého věku není očkován proti dětským spalničkám. Prostě vyrostl a očkování, v našem případě určité peníze určené pro jeho růst, už nepotřebuje.

Druhým důvodem kromě našeho bohatnutí je ovšem i návrh na celkové zmenšení peněz na politiku soudržnosti – na ony fondy, z nichž chudší regiony čerpají pomoc, a to kvůli odchodu Velké Británie z EU. Navíc, v EU nejsme kvůli eurofondům.

A zatřetí, máme zásadní potíže eurofondy čerpat, takže v reálu ten rozdíl patrně vůbec nepoznáme. V těchto dnech Česká televize mluví o tom, že například pro vysokorychlostní internet máme k dispozici 11 miliard eur, ale konkrétní projekty se sešly jen tři a v hodnotě několika milionů – kvůli špatným podmínkám nastaveným naším ministerstvem a jeho nekomunikaci s operátory. Ano, už je líp. 

Jen nepatrné snížení unijního rozpočtu oproti novým prioritám a výpadku příjmů od Velké Británie Komise navrhuje dorovnat novými vlastními příjmy EU: 20 % příjmů z obchodů s emisemi, 3 % z nově zaváděného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a státní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastů 0,80 €/kg. Tyto nové zdroje mají podle Komise činit 12 % rozpočtu EU (cca 22 miliard eur, tedy 550 miliard korun), což by britský výpadek nahradilo. Zajímá mě zejména reakce členských států. Premiér v demisi Andrej Babiš je připraven přispívat více (tedy ne on sám, ale z našich daní), pokud budou zohledněny české zájmy (což se stalo). 

Z VFR totiž vyplývají i určité priority, jimiž jsou bezpečnost (lepší správa hranic, obrana) a investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky, což nám vyhovuje. Premiér v demisi však žádá, aby Praha měla větší vliv na určení těchto peněz s tím, že „my víme lépe, kde potřebujeme peníze“.

Z úst osoby, kterou evropský úřad proti rozpočtovým podvodům OLAF spojil s kauzou pravděpodobného podvodu proti rozpočtu EU, to zní opravdu věrohodně. Je ale sympatické, že Babišovi nevadí navrhovaná podmínka čerpání fondů „dodržování právního státu“. To je u premiéra, který tvrdí, že si u nás lze objednat trestní stíhání, opravdu paradox.

Poněkud mimo je v této souvislosti jeden komentář od Daniela Kaisera, že údajně jde o stav, kdy „platby z unijních fondů závisí na domácí politice, na tom, jak se domácí politika bude líbit někomu v centrále“. O tom, zda v některém státě je porušován princip právního státu, nebude rozhodovat nějaký úředník Komise, ale samy členské státy: čl. 7 Smlouvy o EU je v tomto směru velmi jasný.

Pavel Svoboda

Autor komentáře je europoslanec KDU-ČSL/ELS a předseda Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu. 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.