Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bez udržitelného podnikání se neobejdeme. Co pro něj ale opravdu děláme? Komentář M. Dlabajové

Bez udržitelného podnikání se neobejdeme. Co pro něj ale opravdu děláme? Komentář M. Dlabajové

Udržitelné podnikání či společensky odpovědné podnikání je v dnešní době, a především na poli byznysu, hojně skloňovaným pojmem. Co si pod ním ale vlastně představit? Jak funguje společensky odpovědná firma a v čem se liší od těch ostatních? Ptá se v komentáři pro INFO.CZ česká europoslankyně Martina Dlabajová.

Nutnost udržitelného podnikání vznikla se společenskými změnami, rostoucím významem vyváženosti a pospolitosti v celé společnosti, která by měla stát nad zájmy jednotlivce nebo firmy. Podnikání samozřejmě stále funguje na principu maximalizace zisku, ale firmy již nejsou vnímány jako osamocené ostrovy v konkurenčním boji, ale jako partneři, součásti místních komunit a tím i celé společnosti.

Být společensky odpovědnou firmou může mít různé podoby. Někdo klade důraz na minimalizaci ekologické stopy v životním prostředí, jiný usiluje o nastavení příznivého prostředí pro zaměstnance nad rámec zákonem daných povinností. Ačkoliv se jedná o nové termíny, nejde o nic nového pod sluncem. Jen se pomalu vracíme k tradičním hodnotám, na které jsme v uspěchané době na chvíli zapomněli.

Český jazyk má tu obrovskou výhodu, že dokáže odlišovat pojmy „společenská“ a „sociální“, protože mezi nimi cítím zásadní rozdíl. Udržitelné podnikání nemá nahrazovat sociální jistoty zaměstnanců, ale má podporovat zdravou a fungující společnost. Angličtina tento benefit nemá a tak si musíme vystačit pouze s pojmem „social responsibility“, který tyto odlišné otázky často spojuje. Je to výborná ukázka toho, jakým způsobem formuje jazyk naše myšlení.

V Česku je společensky odpovědné podnikání (CSR) stále ještě v plenkách. Z vlastní podnikatelské zkušenosti vím, jak je pro malé a střední podniky velmi těžké v tomto ohledu obstát. Společensky odpovědná opatření v podnikání jsou velmi nákladná a často jsou to pouze velké firmy a nadnárodní korporace, které mohou do této oblasti investovat potřebné množství finančního a lidského kapitálu. Správně uchopené odpovědné podnikání ale dokáže firmě pomoci také v rámci konkurence na trhu. Firmy, které se na udržitelné podnikání zaměřují, získávají totiž stále více popularity především mezi mladší generací spotřebitelů a zákazníků, kteří tuto firemní kulturu oceňují.

Jak se k odpovědnému podnikání staví EU?

Je zajímavé, že v zahraniční podnikatelé kladou v CSR důraz především na otázku životního prostředí, zatímco české firmy se orientují především na sociální aspekty. Ostatně, každá země má svá specifika a kulturu. Jak se k tomuto fenoménu staví Evropská unie a měla by se tématem vůbec zabývat? Domnívám se, rozhodně ano, a také tak činí! Nejen v rovině diskuse, ale aktivním zapojením a konkrétní podporou.

Největší výzvou v oblasti udržitelného podnikání je bezpochyby zlepšování pozice malých a středních podniků, které u nás i v Evropě tvoří přes 90 % trhu. Tyto firmy často nemají prostředky a možnosti podnikat udržitelně. Budoucnost proto vidím ve větší podpoře ze strany států a EU. Ať už se jedná o finanční podporu a investice, vytváření strategií a cílů udržitelného podnikání.

Evropská komise se na společenskou odpovědnost podniků zaměřuje aktivně přibližně dvacet let. V roce 2011 vydala zatím poslední Obnovenou strategii EU pro sociální odpovědnost podniků. Zdůrazňuje však, že rozvoj sociální odpovědnosti by měl být iniciován a veden samotnými podniky. Role veřejných orgánů by měla spočívat pouze v přijímání dobrovolných opatření a v případě potřeby doplňkové regulace, například při vytváření tržních pobídek. Aktivity EU v této oblasti tedy nemají ani nemohou mít podobu legislativních opatření.

Rozpočet EU 2021-2027Rozpočet EU 2021-2027autor: Info.cz

Jak již bylo řečeno, investice do udržitelného rozvoje jsou náročné, proto je důležitý především finanční aspekt podpory firem. V rámci EU je významným nástrojem program Horizon 2020, který počítá také s finanční podporou inovací v malých a středních podnicích. Pro nové rozpočtové období je v plánu navýšení rozpočtu až o 50 %. I tato skutečnost je dokladem toho, že inovace a rozvoj podniků ve členských zemích je jednou z hlavních priorit EU. Osobně vidím příležitosti ještě v oblasti vzdělávání a v začleňování témat sociální odpovědnosti podniků, udržitelného rozvoje a odpovědného občanství do vzdělávacích osnov. Ale to už je spíše na jednotlivých státech.

Sociální odpovědnost firem je tedy velkým evropským tématem. Protože jde o téma velmi široké a zároveň ryze individuální, vycházející z místních podmínek a potřeb, měli bychom se vyvarovat přesných definic a kritérií. CSR nelze svázat standardizací. Protože to, co děláme od srdce, neformálně a intuitivně, je většinou to správné. Přejme si tedy, aby přibývalo zodpovědných a osvícených podnikatelů, kteří budou vnímat své firmy jako součást celé společnosti, a podílet se na její kultivaci a rozvoji.

Autorka komentáře je poslankyně Evropského parlamentu.

Martina DlabajováMartina Dlabajováautor: Info.cz

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1