Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští europoslanci naletěli nejsilnější lobby současnosti. Komentář Michala Půra

Čeští europoslanci naletěli nejsilnější lobby současnosti. Komentář Michala Půra

Skupina několika málo českých europoslanců (Pavel Telička, Dita Charanzová, Petr Ježek, Jiří Maštálka a Kateřina Konečná) podepsala otevřený dopis, který zájmy velkých technologických společností staví nad zájmy kvalitní žurnalistiky, důvěryhodného zpravodajství a fungování časem prověřených médií. Dopis je posledním pokusem, jak odvrátit blížící se porážku dominantních společností Google či Facebook v Evropském parlamentu.

Evropský parlament v současnosti projednává směrnici, která upravuje autorská práva. Zjednodušeně řečeno by měla „dílům“ novinářů poskytnout podobnou ochranu, které se mohou těšit hudebníci, literáti a další. Měla by rovněž zastavit nebezpečný trend, kdy na obsahu vytvořeném novináři bohatnou téměř výhradně technologické firmy. V podstatě jde o velmi jednoduchý systém. Google či Facebook obsah, který zaplatil někdo jiný (například vydavatelství), zobrazují a prodávají na něj reklamu. Novináři z toho nic nemají a technologické společnosti ještě odmítají zodpovědnost za to, zda obsah porušuje či neporušuje autorská práva.

To je také skutečný důvod proč dochází k šíření fake news a podrývání principů demokratické společnosti. K ničemu podobnému ruské peníze prakticky nepotřebujete. Stačí vám třeba na stránky nasadit reklamní systém Googlu, troška šikovnosti při vytváření lživých zpráv, zaplatit reklamu pro pár příspěvků na Facebooku a když budete mít i trochu štěstí, máte web, který vás hravě uživí. Pro „nevěřící Tomáše“ doporučuji asi dva týdny staré vydání španělského deníku El Pais, který podrobně popisuje, jak Google žije v harmonii s fake news servery.

Otevřený dopis nicméně cituje několik ohrožení, které technologickému průmyslu údajně hrozí, pokud bude novinářům poskytnuta větší ochrana. Za prvé apeluje na poslance, aby vyslyšeli volání nejrůznějších spotřebitelských organizací a dalších expertů, kteří údajně většinově (samozřejmě uvedeno bez jediného důkazu) varují před přijetím směrnice. S ohledem na tuto problematiku doporučuji náš stále ještě čerstvý článek, kterak Google „korumpuje“ neziskové organizace napříč Evropou. A doporučuji také stránky europoslaneckého sdružení Digital Agenda Intergroup, které otevřený dopis vydalo. Na jeho „webovkách“ je celá řada eventů, které se v minulosti uskutečnily a na nichž vystupovala celá řada zástupců technologických firem. Pro koho tu tedy europoslanci, kteří podepsali dopis, jsou? Hájí zájmy občanů (tím pádem i novinářů) nebo často monopolních společností?

Ve druhém bodu europoslanci apelují opět na své kolegy, aby brali v potaz doporučení akademiků. Opět bych odkázal na výše zmíněný článek. Google a další patří k velkým sponzorům celé řady univerzit, které pak chrlí celou řadu studií, jež čirou náhodou souzní se zájmy technologického sektoru. Je to problém, který se poměrně intenzivně řeší ve Spojených státech, ale ani EU není podobného chování ušetřena.

Třetí bod upozorňuje na analýzu, kterou si výbor Evropského parlamentu nechal k autorské směrnici zpracovat. Autoři jsou lidé z univerzity Cambridge a lidé z takzvané Technopolis Group. Stačí připomenout, že například Google poměrně nedávno koupil za zhruba 20 milionů dolarů startup, který vzniknul právě na univerzitě Cambridge. Jistě záslužná činnost, ale studii tak není možné brát vážně. Bez ohledu na to, že Technopolis Group je víceméně lobbistická organizace.

Teprve v posledním odstavci ovšem poslanci skutečně odhalují karty, když vyzývají své kolegy, aby hlasovali pro smazání článku 11. Tedy článku, který přináší novinářům skutečnou ochranu a také kompenzaci, pokud dojde k porušení jejich autorských práv.

Já si závěrem dovolím apelovat na zmíněné europoslance, aby se alespoň jednou postavili na stranu, která si ochranu zaslouží a pro společnost udělala mnoho dobrého. Občané vás nevolili, abyste chránili obří zisky technologických společností, z nichž má prospěch velmi málo lidí. Bez novinářů se jen těžko obejdeme – sebelepší umělá inteligence od technologických společností je nenahradí.

Kdo jsou Češi v unijních institucích? Podívejte se na žebříček 50 nejvlivnějších podle INFO.CZ >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1