Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropská unie nevědomky obnovuje Rakousko-Uhersko. Komentář Vladimíra Pikory

Evropská unie nevědomky obnovuje Rakousko-Uhersko. Komentář Vladimíra Pikory

Se svými názory na EU se netajím. A proto předpokládám, že mi sotva budete věřit, jak jsem poznal svou ženu. Nebylo to někde na diskotéce či v baru, ale na debatě s dánskými studenty, kde jsme jim kdysi společně vysvětlovali, jak ČR potřebuje vstoupit do EU. A že budoucnost Evropy je v EU. To už je hodně přes dvacet let, tedy v pravěku. Byl jsem tehdy opravdu velmi zapálený eurooptimista.

Jak šel čas, můj optimismus vyprchával. A pomalu přešel ve skepsi. Budiž však uvedeno na pravou míru, že ne jen tak sám od sebe, nýbrž s tím, jak původní ideály spočívající v odbourávání hranic, pohybu lidí i obchodu vyprchávaly a byly nahrazovány podivnými novými doktrínami. Vrcholu skepse jsem dosáhl minulý týden, kdy Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti ČR, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl.

Jsem z toho smutný. To se nemělo nikdy stát. Ukazuje to, jak EU nefunguje a má špatné základy, protože už neplatí základní myšlenka, že si jsou všichni rovni. Velcí a bohatí otevřeně vydírají malé a slabé. Hledí při tom na své, a nikoli společné zájmy. Prosincový průzkum společnosti YouGov pro deník Die Welt řekl jasně, že 51 % německých voličů si myslí, že členským státům by mělo být v případě nutnosti plnění povinných kvót na přijímání uprchlíků nařízeno.

Brusel ale země bývalého rakouského mocnářství vůbec nechápe. My na rozdíl od nich neměli kolonie. (Vidíte, už je to zase my a oni, nikoliv „my společně“.) Oni jsou zvyklí na imigranty různých barev pleti, vyznání a zvyků. Oni mají máslo na hlavě za kolonialismus, genocidu řady národů, otrokářství a plundrování nerostného bohatství tamních národů, díky němuž zbohatli.

Zbytečně si nefanděme, nejsme nějací „morálně lepší“. Prostě jsme jen neměli dostatečný přístup k moři a příležitost. Kdybychom se podíleli na kolonialismu, určitě bychom byli stejní a byli bychom zvyklí na davy příchozích cizinců. To ale nejsme. A zvyk nám nejde přikázat. Je to pro nás ve střední Evropě cizí, a co je pro člověka cizí a neznámé, toho se bojí. Proto se Češi tak bojí imigrantů přicházejících z Afriky a Asie, ale nebojí se imigrantů z Ukrajiny. Jenomže někteří rádobynadřazení politici se pak za to dívají na Čechy, Poláky, Maďary či Slováky opovržlivě přes prsty a vytvářejí v nich nesmyslný pocit podřadnosti.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1