Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hledá se žena s názorem. Komentář europoslankyně Michaely Šojdrové

Hledá se žena s názorem. Komentář europoslankyně Michaely Šojdrové

Ženy studují politiku, ekonomiku, lidská práva, různé vědní obory a jsou ve svých oborech úspěšné. Přesto jsou ženy v médiích citovány jako expertky jen v 17 % zpráv a jen 18 % jich vystupuje v roli komentátorek politiky nebo jiné oblasti lidské činnosti.  

Mezi absolventy žurnalistiky a mediálních oborů je 68 % žen, v médiích jich ale zůstane pracovat jen 40 % a v managementu mediálních společností je jich ještě méně, asi 30 %. A kam se poděly režisérky? V roce 2016 režírovalo filmy jen 4,2 % žen. Otevřete si noviny, nebo si zapněte televizi, podívejte se na titulky na konci filmu. 

Ženy mají stejný talent a předpoklady jako muži. A o tom, že mají svůj názor, často odlišný od toho mužského, taky asi nikdo nepochybuje. Proč jejich názor není příliš slyšet a vidět v médiích? 

Když jsem o studii a zprávě o ženách v mediích, kterou mám v Evropském parlamentu na starosti, vyprávěla na obědě jednomu z českých kolegů, který přijel do Bruselu, měl jediný komentář – to nemáte v Evropském parlamentu na práci nic důležitějšího? Ostatní kolegové byli přívětivější – moje poznámka, že budu slavit MDŽ prezentací zprávy o ženách v médiích, je jen upřímně rozesmála. 

Upřímně, MDŽ je pro mě podobně jako pro řadu lidí mé generace zatížený komunistickou minulostí. Mladá generace, ani Brusel, si tuto zátěž nenesou a slaví se tu každý rok hodně. Tedy, spíše než slaví, se diskutuje o tom, že ženy stále naráží na skleněný strop v mnoha oblastech a jejich zastoupení v politice a ve vedení firem, včetně těch mediálních, je velmi slabé. Ráda využívám příležitosti upozornit na to, že bez ženského názoru ve společnosti a médiích se k lidem dostává jen část pravdy, nedokončený příběh. 

Důležitá témata, která hýbou světem – migrace, bezpečnost a terorismus se dotýkají mužů i žen. Ženský pohled, otázky i odpovědi se určitě liší od těch mužských. Ženy analyzují situaci jinak a jinak řeší krize. Mají názor i na jiné věci, než jsou výchova dětí a kvalita pracích prášků.

Michaela Šojdrová je česká europoslankyně zvolená za KDU-ČSL. Je členkou Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Výbor pro zaměstnanost a sociální věci.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1