Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak bojovat proti czexitu: Na nereálné sliby platí pouze nereálná hrozba. Komentář Karla Havlíčka

Jak bojovat proti czexitu: Na nereálné sliby platí pouze nereálná hrozba. Komentář Karla Havlíčka

Pokud chceme zažít skutečný Czexit, potom pokračujme v akademické rétorice, založené na konkurenceschopnosti naší ekonomiky a výhodách evropského superstátu. Ne snad, že by to nebyla částečně pravda, ale přesně proto Britové dnes sčítají všechny ztráty, které jim Brexit přinesl. 

I když se to někomu nemusí líbit, tak populistické názory nelze přebít seriózními argumenty, ale pouze argumenty neméně populistickými. Slušná rétorika a podložené ekonomické analýzy neměly v ostrovní zemi šanci vzdorovat počtu nových nemocnic, vystavěných za úspory vystoupení z EU. Fakt, že to byl nesmysl, je stejně tak nepodstatný jako to, že se političtí moderátoři brexitu vypařili jak pára nad hrncem týden po referendu. Jestli něco totiž populisté očekávají, tak je to serióznost jejich oponentů a předpoklad, že nikdo z nich se neopováží střílet stejnými náboji. Proto často vítězí.

Co by tedy Czexit přinesl?

Lidé by přišli o práci. Nejnižší míra nezaměstnanosti v Evropě by u nás díky poklesu exportu a importu evropského zboží stoupla podle odhadů na čtyřnásobek a lidí bez práce by byl skoro milion. Obyvatel ve městech by se to dotklo méně, zato sehnat práci na venkově, v příhraničí a v ohrožených regionech by bylo prakticky nemožné.

Znehodnotila by se koruna. Dovozové zboží by se podobně jako v Rusku stalo luxusním produktem, který by se lidem pořádně prodražil. Za průměrnou mzdu by si našinci ve srovnání s vyspělou Evropou kupovali stále méně, cestování do Rakouska by se každému turistovi prodražilo nejméně o třetinu, na lyžařské víkendy bychom začali jezdit opět na Špičák.

Na všech přechodech do Chorvatska by se opět stály nekonečné fronty, hraniční kontroly by neminuly každého, kdo se chystá zajet si nakoupit na vánoční trhy do Drážďan či do Polska. Na přechodech by stála policie a zapomenutý pas cyklisty na Šumavě by znamenal čelem vzad. Pochopitelně každý nákup v okolních zemích by se musel proclít.

Nastal by konec možnosti studia našich dětí a vnoučat na evropských univerzitách, neboť výměnný program, umožňující studentské pobyty v EU zdarma, by vystřídala standardní komerční nabídka, spočívající v ceně jednoho semestru ve Francii za 200 tisíc korun. Skončily by i výměnné středoškolské pobyty a možnost zahájení pracovní kariéry našich dětí v zahraničí.

Přišli bychom o bezpečnostní pojistku, vyplývající z kupecké úvahy, že ekonomicky silnou skupinu nikdo nenapadne. Nově nabytá svoboda by byla na úrovni hrdého vojáka v poli, ze všeho nejvíce připomínající rozhádanou a zranitelnou Ukrajinu. Pro dokreslení bych se nebál ukázat ilustrační obrázek Donbasu v roce 2013 a nyní.

Nepochybně bychom vymysleli ještě celou řadu dalších černých scénářů. Že se nedá nic z výše uvedeného prokázat? Možná nedá, ale stejně tak se nedá ani nic zcela vyvrátit. Je jasné, že celonárodní diskuse o czexitu již začala. A pokud nechceme, abychom za pár let počítali ztráty, pak nemá cenu ekonomickými argumenty přesvědčovat přesvědčené. Na nereálné sliby platí pouze stejně nereálná hrozba. Je to sice drsnější metoda, ale pro celkový efekt to má smysl udělat. Rozhoduje totiž výsledek a nikoliv úmysl.

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1