Jak dál se střídáním času. Komentář europoslance Pavla Svobody | info.cz

Články odjinud

Jak dál se střídáním času. Komentář europoslance Pavla Svobody

Již v příštím roce by se měl letní a zimní čas vystřídat naposled. Alespoň tak to navrhla Evropská komise, poté co se rekordní počet Evropanů vyjádřil v největší online veřejné konzultaci vůbec. Je konec střídání času v roce 2019 realistický? A co nás předtím čeká?

Ještě před letními prázdninami bych si nevsadil, že kroky, které jsem ve spolupráci s pracovní skupinou v Evropském parlamentu udělal pro zrušení střídání zimního a letního času, přinesou plody tak brzy. Otázkou je, zda to jsou ty nejlepší plody, jaké jsem si mohl přát.

Evropský parlament totiž vyzval usnesením z 8. února 2018 Evropskou komisi, „aby provedla důkladné posouzení směrnice 2000/84/ES a případně předložila návrh na její revizi“. Prvním požadavkem na Komisi tedy bylo, aby provedla celoevropskou analýzu střídání času. To ale Komise neudělala, usnadnila si život a namísto analýzy vyhlásila on-line veřejnou konzultaci.

Nemáme tedy věcnou analýzu problému na celoevropské úrovni a musíme se spolehnout na dílčí analýzy. Ta veřejná konzultace sice měla obrovský ohlas, mnoho lidí bylo překvapeno, že se Evropa zajímá o jejich názor. V prvních dnech konzultace pod náporem respondentů spadly dokonce na Komisi servery. Rekordní účast 4,6 milionu Evropanů představuje devítinásobek dosavadního maxima, ale nejde ani o skutečný průzkum veřejného mínění na statistickém vzorku, ani to nemůže nahradit celoevropskou věcnou analýzu.

Naštěstí pro Komisi panuje naprosto převažující shoda na tom, že střídání času je třeba ukončit. Zdánlivě je tím pro Komisi problém vyřešen, protože tady i končí pravomoci EU: EU má pravomoc rozhodovat, KDY se bude čas střídat, otázka ZDA střídat ale nikdy neopustila pravomoc členských států. Takže s otázkou jak dál se musejí vypořádat samy členské státy a rakouské předsednictví Rady EU na tom intenzivně pracuje.

Pokud jde o navrhovaný termín ukončení střídání již v roce 2019, plán legislativních prací v Evropském parlamentu počítá s tím, že postoj EP v prvním čtení bude přijat ve druhé polovině března 2019. Poté bude možno vstoupit do tzv. trialogu s Radou a Komisí a bude záviset na připravenosti Rady, tj. členských států, zda výsledky trialogu budou schváleny ještě před volbami do Evropského parlamentu na konci května 2019. V takovém případě by to střídání v roce 2019 opravdu mohlo být poslední: státy by mohly novou směrnici promítnout do svých právních řádů do podzimního střídání, pokud si přejí zachovat letní čas, případně do jarního střídání 2020, pokud si přejí zachovat čas zimní. V českých poměrech jde o nařízení vlády, nikoliv o zákon, takže legislativně-technicky to jde stihnout.

Otázka ale zní, zda je to rozumné: stihneme překonfigurovat počítačové programy, které se změnou času počítají? Nedostanou se do problémů dopravní společnosti, které plánují dlouhodobě dopředu, např. v letecké dopravě? A konečně, vznikne dohoda mezi členskými státy o nových časových režimech tak, aby byla zohledněna přání obyvatel, doporučení odborníků a ekonomické návaznosti? Například pro ČR je patrně z ekonomického pohledu zásadní, abychom měli stejný čas jako Německo či Rakousko. Možná se ukáže, že rok 2020 či 2021 bude vhodnější.

Každopádně věřím, že diskuse na téma letního vs. zimního času anebo o návaznostech nových časových režimů mezi jednotlivými státy nebude použita ani proti zrušení samotného střídání, ani pro oddalování tohoto zrušení donekonečna. Hádání se, jestli ponechat letní nebo zimní čas, nesmí přehlušit převažující shodu na tom, že vůbec potřebujeme střídání času zrušit. Tvrdě odpracovaný legislativní pokrok na evropské úrovni bychom tak neměli nechat vyjít nazmar.

Autor komentáře je evropský poslanec zvolený za KDU-ČSL. 

Pavel Svoboda




 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud