Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak přestat dělat z EU fackovacího panáka. Komentář státního tajemníka Aleše Chmelaře

Jak přestat dělat z EU fackovacího panáka. Komentář státního tajemníka Aleše Chmelaře

Češi dnes prožívají bezesporu nejúspěšnější období svých dějin. Hospodářský růst, rekordně nízká nezaměstnanost (dokonce nejnižší z celé EU) a volné hranice. Přesto se už od našeho vstupu potýkáme s fenoménem nedůvěry v EU a používáním Unie jako fackovacího panáka. Proč tomu tak je a co s tím můžeme dělat?

Z průzkumů vyplývá, že Češi ve srovnání s občany jiných zemí mají nejmenší zájem o evropské informace z celé Unie. Z toho vyplývá i menší zájem médií o evropská témata. Nemůžeme se ale vymlouvat na nezájem Čechů o to, co se děje v EU. Musíme se naučit řešit, proč Češi často nevědí o EU nic jiného, než že je to „ten zlý Brusel“. Podpora EU v ČR žila více než deset let z často naivního nadšení z rozšíření. A z ničeho jiného. To ale nestačí. V oblasti strategické komunikace jsme v porovnání se sousedním Slovenskem odvedli minimum práce.

Čechům se často přisuzuje nálepka euroskeptiků. Ve skutečnosti je to z velké části nezájem a ještě přesněji lze vztah Čechů k Unii vystihnout tím, že naše členství bereme jako samozřejmost. Jsme přece v srdci Evropy a sousedíme s Německem. Bohužel jsme si zvykli na výhody, které máme díky Evropské unii. A to včetně tak zásadních věcí, jako je mír a prosperita, které bychom na světovém trhu se strukturou naši ekonomiky před třiceti lety prostě nemohli dosáhnout. Všechno, čeho bychom si měli cenit, dnes bereme jako přirozenost. Dnešní svět je ale v mnoha ohledech divočejší a chaotičtější, než byl ten před padesáti lety.

Přitom karty jsou rozdány jasně – Češi tvoří méně než jedno a půl promile světové populace. Z toho plyne jasná věc – pokud opravdu chceme něco dokázat a prosadit, nemáme jinou možnost, než s Evropou spolupracovat. EU pro nás nemá být povinností, ale přirozeným životním prostorem, jak je tomu pro celou řadu dalších států. Bez Unie totiž reálně nic nedokážeme a všichni nás převálcují. A bude to bolet mnohem víc, než když nás občas frustruje naše debata se sousedy či s dalšími státy EU.

Kdybychom neměli Evropskou unii, velké státy a světové mocnosti by měly výrazně větší vliv, než mají dnes. EU není nějaká hra byrokratů. Stačí se podívat na fakta. Česká vláda zaměstnává zhruba třikrát tolik lidí než všechny evropské instituce, ale přitom v ČR jsou jen dvě procenta občanů EU. Na každého Čecha tak připadá zhruba 150krát víc českých úředníků než těch evropských.

Názor Čechů na EU vychází z emoční vazby a nedůvěry. Fakta bohužel nemají navrch. Tedy zatím. Zkrotit emoce, které v nás ale vůdčí osobnosti české společnosti zasévaly několik let, není otázka pár měsíců. Musíme ukázat občanům, že jednáme za jejich zájmy a že v EU to jde lépe, než mimo ni. Proto se plánujeme co nejdříve zapojit do iniciativy, která vzešla z návrhů francouzského prezidenta Macrona. Francouzský prezident vidí, že Evropa mnohdy řeší věci, kterým nikdo nerozumí. Proto chce vytvářet dialog mezi občany, vládami a Evropskou unií.

V následujících měsících chceme intenzivně mluvit s experty z řad sociologů a psychologů. Navíc se chceme zaměřit na vysvětlování fungování Unie přímo v regionech. Jakkoliv je to mravenčí práce, je to to nejúčinnější, co můžeme pro boření euromýtů dělat.

Pokud státní správa, politici i občanská společnost rezignují na vyvracení pomluv a nepravd o EU, nabízí se nám scénář, který dnes můžeme vidět ve Velké Británii. Ta bývala sebevědomou zemí světového formátu, které ale bohužel zasadil fatální ránu brexit. Lidé, kteří vědí, co se v Británii děje, mají chuť z té země utéct. Většina obyvatel by teď nehlasovala pro vystoupení. Děsím se toho, že by něco takového mohlo nastat v Česku, které je na EU přitom mnohem více závislé, než kdy byla Británie.

Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1