KOMENTÁŘ: Přesluhuje Rychetský? ÚS šéfuje 15 let a k rezignaci se nechystá. Je to ale dobře | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Přesluhuje Rychetský? ÚS šéfuje 15 let a k rezignaci se nechystá. Je to ale dobře

KOMENTÁŘ: Přesluhuje Rychetský? ÚS šéfuje 15 let a k rezignaci se nechystá. Je to ale dobře

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský má za sebou polovinu svého druhého mandátu a v čele nejdůležitějšího soudu v zemi může strávit dalších pět let. V roce 2013, kdy se o další funkční období ucházel, to přitom vypadalo, že v létě roku 2018 povede Ústavní soud už úplně někdo jiný, nebo už se alespoň Rychetský bude brzy loučit. K ničemu takovému ale nedošlo a je pravděpodobné, že současný šéf Ústavního soudu dobrovolně dříve neskončí. Je to pro české právo dobrá zpráva?

Ve čtvrtek 20. června 2013 předstoupil před senátory prezident Miloš Zeman. Navrhl jim totiž další čtyři kandidáty na nové ústavní soudce a před klíčovým hlasováním horní komory je přišel osobně podpořit. Očekával, že i tentokrát potvrdí jeho volbu, stejně jako se tomu stalo před pár týdny v případě Milady Tomkové, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka a Vladimíra Sládečka.

Tentokrát ale byla sestava navržených soudců ještě prestižnější. O další funkční období se totiž ucházel i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle svých dřívějších slov, pronesených například před senátním Ústavně-právním výborem, chtěl v čele Ústavního soudu ještě nějakou dobu zůstat, aby dohlédl na kontinuitu jeho fungování.

Slova o tom, že všechno nemusí jít tak rychle, aby skutečně skončil dříve, než bude muset, nebo o tom, že když stojí v čele Konference evropských ústavních soudů, nebylo by to vhodné, nabrala svou intenzitu až mnohem později.

Co si myslel Zeman o Rychetském?

Svou roli v tom jistě sehrály i postupně zhoršující se vztahy s prezidentem Milošem Zemanem. Je zajímavé podívat se na to, co Zeman říkal o Rychetském, když jej senátorům před pěti lety představoval. 

„S Pavlem Rychetským jsem se seznámil v říjnu 1989, kdy jsem podával žalobu na deník Rudé právo – a on mě tehdy zastupoval. Znali jsme se poté ve Federálním shromáždění, v sociální demokracii, a když jsem vstoupil do vlády, požádal jsem pana Rychetského, ať vykonává funkci místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady,” popisoval tehdy prezident.

„Tato Legislativní rada byla složena z 24 špičkových odborníků v právní problematice, a musím říci, že pracovala velmi dobře. Právě Pavel Rychetský byl v mé vládě hlavním organizátorem přijímání zákonů, založených na harmonizaci právního řádu České republiky s evropským právem. Je to člověk, který dokázal hájit své vlastní stanovisko, a přitom plně respektovat mnohdy odlišná stanoviska ostatních, což se naposledy prokázalo právě při projednávání církevních restitucí u Ústavního soudu. Toto vše jsou důvody, proč v rámci těchto čtyř kandidátů mohu mluvit alespoň o člověku, kterého velmi dobře znám a kterého proto s čistým svědomím mohu doporučit,” pěl Zeman na Rychetského chválu podle senátního stenozáznamu.

A sám zmínil i to, že Rychetský chce skončit o dost dříve, než mu oficiálně vyprší mandát: „Vím, že proti Pavlu Rychetskému mluví jeden argument – jeho úmysl ukončit své období v roce 2017. Chtěl bych vás závěrem svého vystoupení ujistit, že vynaložím veškerou svoji nepopiratelnou výmluvnost, jakož i oslnivé osobní kouzlo, které je mně vlastní k tomu, abych v případě, když Pavla Rychetského schválíte, ho přesvědčil, aby vykonával svoji funkci patřičných deset let.”

Stenozáznam zachycuje i oživení v sále, a to při Zemanově tehdy možná ještě tolik neohraných vtipech.

Jak vidí Pavel Rychetský Ústavní soud?

Slovo tehdy samozřejmě dostal i Pavel Rychetský, který mluvil o poslání soudce. A  i jeho slova se hodí připomenout při jeho dnešním výročí – právě před pěti lety jej totiž Miloš Zeman jmenoval podruhé předsedou Ústavního soudu.

Rychetský na červnové schůzi Senátu mimo jiné popsal, co pro něj zejména představuje koncept ústavního soudnictví: „Před téměř třemi sty lety na půdě anglického parlamentu pronesl jeden starý Skot velice významnou větu, Skot jménem Ferguson. Ferguson tehdy řekl: Můžete nám vzít všechna práva a svobody, ale pokud nám ponecháte svobodu projevu, všechna práva a svobody získáme zpět. A to je ta myšlenka, která říká, že jsou významnější hodnoty, než je psané právo. A to jsou ty hodnoty, které jsou spojeny s osobou a institutem soudnictví.”

To, že tato slova trochu protiřečí jinému Rychetskému vyjádření, které pronesl letos pro Hospodářské noviny a týkaly se naznačené cenzury sociálních sítí, ponechme stranou. Věřme, že to Rychetský myslel dobře a mířil zejména na to, co by skutečně mělo být ve veřejném prostoru potíráno.

Tehdy v Senátu ale mluvil rovněž o tom, že ústavní soudnictví je v podobě, ve které ho známe dnes, „reflexí na nejhorší zkušenost, kterou lidstvo zažilo, na zkušenost druhé světové války a hrůz holocaustu.”

„Po druhé světové válce se teprve konstituuje ústavní soudnictví jak výraz vůle společnosti, najít nějakou pojistku, která bude fungovat, když se ukázalo před druhou světovou válkou, že demokracie nemá v sobě dostatek obranných mechanismů a není schopna se sama ubránit,” dodal k tomu Rychetský.

Před pěti lety to ještě nevypadalo, jak toto jeho pojetí Ústavního soudu bude klíčové v roce 2018, a to vzhledem k aktuálním společenským i politickým poměrům. Ochrana demokracie je třeba a je dobře, že si předseda Ústavního soudu uvědomuje svou roli.

Přešlapy pana předsedy? Zatím mu je odpusťme

Pavel Rychetský je tak stále ukázkovým předsedou Ústavního soudu, i když se zvláště v poslední době dopouští určitých přešlapů a s řadou jeho kroků lze minimálně nesouhlasit. Zatím mu je lze odpouštět, jen jen třeba dohlédnout na to, aby jich nebylo ještě více.

Předseda Ústavního soudu tak například komentuje aktuální politickou situaci. Stejně jako, alespoň v náznaku, některé živé kauzy či společenské dění, nejčerstvěji to kolem H-Systemu. Z titulu své funkce by měl ale zůstat daleko zdrženlivější. Zvláště na jaře se pak snažil prostřednictvím médií usilovně zapojit do hledání nového předsedy Nejvyššího správního soudu.

To, že by si toho končícího, Josefa Baxu, představoval jako svého nástupce v čele Ústavního soudu, už ani nebylo tajemstvím. Události posledních let by se ale musely ubírat trochu jinak, aby se nezhoršily Rychetského vztahy s prezidentem a této výměny se podařilo některým justičním špičkám dosáhnout. Vše mohlo být jinak, třeba i pokud by už dříve vznikla Nejvyšší rada soudnictví. Právě Rychetský by se skvěle vyjímal jako její první šéf.

Takzvaný třetí Ústavní soud ale pod jeho vedením získal jasnou tvář skutečné pojistky základních hodnot, byť v některých případech možná až příliš aktivistické. To je ale přirozené, tvoří jej výrazné osobnosti, které mají na právo a spravedlnost své jasné názory. 

Přes to všechno, co mu můžeme vyčítat, buďme za Pavla Rychetského jako předsedu Ústavního soudu rádi. Zvláště v dnešní době.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.