Články odjinud

Mayová se na summitu EU zapotila kvůli brexitu, příště může být horko Italům. Komentář Lucie Bednárové

Mayová se na summitu EU zapotila kvůli brexitu, příště může být horko Italům. Komentář Lucie Bednárové

Hledáčky drtivé většiny evropských médií se poslední tři dny upínaly do Bruselu, kde se odehrávalo setkání unijních politických špiček. Jednání, která se nesla ve znamení brexitu, ale žádný průlom nepřinesla. Rozhovory o odchodu Spojeného království z EU jsou pořád ve stejném bodě a zásadní zlom nenastal ani v dalších tématech, jako je migrace nebo stav eurozóny. Na pozadí vrcholného setkání EU ale proběhly i jiné události, které se sice na hlavní stránky deníků nedostaly, ale není vyloučeno, že se tam v blízké budoucnosti ještě objeví.

Říjnový summit EU zcela jednoznačně ovládlo jediné téma: brexit. I přesto, že to bylo nade všechnu pochybnost nejpoužívanější slovo, které zaznívalo v přeplněné tiskové místnosti v Bruselu, odkud novináři komentovali aktuální dění na vrcholné schůzce, průlom v jednání se nekonal. Rozhovory o tom, jak proběhne odchod Británie z EU, jsou stále tam, kde byly. Tedy v momentě, kdy je téměř vše dohodnuto, ale nedaří se překonat jediný bod. Tím je nastavení celního režimu na britských ostrovech, konkrétně mezi Irskem, které je členem EU, a Severním Irskem, integrální součástí Spojeného království, které spolu s ním z unie odejde.

Přitom očekávání před summitem byla vysoká. Do brexitu zbývá už jen několik měsíců a říjnové setkání politiků mělo být pro budoucnost jednání klíčové. Smlouvu mezi EU a Londýnem, podle které budou fungovat další vztahy, je potřeba připravit co nejrychleji, protože v opačném případě hrozí, že ji včas nestihnou projít a schválit instituce EU a také parlamenty členských států včetně toho britského. A ten podle všeho potřebuje dostatek času více než cokoliv jiného. Tamní poslanci jsou totiž v pohledu na brexit hluboce rozděleni a situaci premiérce Therese Mayové vůbec neulehčují. Je proto otázkou, zda dohodu, kterou jim Mayová přiveze z Bruselu, dokáží vůbec podpořit.

Nervozita roste, protože v sázce není málo. V případě „nedohody“ by v březnu 2019 nastal tzv. tvrdý nebo také divoký brexit, který je noční můrou téměř všech. Britské firmy před ním varují a otazníky mají i podnikatelé na kontinentě. Vzájemný obchod by takovým scénářem utrpěl a dopady lze zatím jen odhadovat.

I přesto, že brexit je nepochybně téma číslo jedna a je dobře, že se dostává do titulků v hlavních médiích, Brusel nežije pouze jím.

Bude Itálie ležet vedle brexitu?

Včerejší oběd lídrů zemí eurozóny, kterého se účastnili i šéfové ostatních států a vlád EU (včetně českého premiéra Andreje Babiše), totiž narušila zpráva o italském rozpočtu. Italská vláda se totiž rozhodla nerespektovat unijní pravidla a navzdory astronomickému dluhu ve výši téměř 131 % HDP, který je skoro tak vysoký jako u Řecka, počítá pro příští rok s deficitem 2,4 % HDP. Pro představu se jedná o trojnásobek toho, s čím pracoval předchozí kabinet Mattea Renziho. Investoři už dříve vyjádřili své znepokojení a klidná není ani Evropská komise.

Ta včera zvedla varovný prst a podle eurokomisaře pro měnové otázky, daně a cla Pierra Moscoviciho je třeba počítat s tím, že pokud se Itálie neukázní, může se připravovat na dlouhé a nepříjemné popotahování. Na to ostatně upozorňuje v jednom ze svých dnešních článků i bruselské Politico. Zatímco nyní jsme ve fázi, kdy je to „boj“ Evropské komise, může se však lehce stát, že za pár měsíců bude Itálie ležet na stole evropských premiérů a politiků hned vedle brexitu.

A to rozhodně nejsou dobré vyhlídky. Italská společnost je frustrovaná a má pocit, že za všechny její problémy může Brusel. To se projevilo i v parlamentních volbách v březnu letošního roku, které k moci vynesly populistické a nacionalistické strany. Lidé, s nimiž autorka tohoto textu hovořila v předvečer voleb přímo na místě v severovýchodní Itálii, otevřeně mluvili o nespokojenosti s vývojem evropské integrace a také eurozóny. Kromě toho si stěžovali na napjatou situaci způsobenou nelegální migrací, která díky geografické poloze míří v tyto měsíce právě do Itálie.

Zajímavá čísla odhalil v této souvislosti nedávno zveřejněný průzkum Eurobarometr. Ta ukazují, že pokud by se nyní v Itálii konalo referendum s otázkou, zda Italové chtějí setrvat v EU, jen 44 % by odpovědělo ano. To je méně než v případě Britů. Pro doplnění dodejme, že v případě ČR, by lístek pro podporu členství země v EU vhodilo do urny 47 % Čechů.

Maďarsko a Polsko na pranýři

A Itálií to zdaleka nekončí. Větší pozornost v těchto dnech by si zcela určitě zasloužilo i Maďarsko a Polsko. Vláda Viktora Orbána totiž včera dostála svého slova a obrátila se na Soudní dvůr EU, aby se tak oficiálně ohradila proti nedávnému hlasování Evropského parlamentu. Europoslanci v září doporučili členským státům unie, aby zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot.

Šéf úřadu vlády Gergely Gulyás už v září řekl, že Budapešti se nelíbí, že ve zprávě europarlamentu byly započítány jen hlasy pro a proti a ne abstence. Byla tím podle něj porušena Lisabonská smlouva, která říká, že k platnosti schválení procedury je potřebná dvoutřetinová většina.

Pochybnosti nad dodržováním základních principů právního států panují už delší dobu také v případě Polska. A dnes odpoledne se celá záležitost posunula. Soudní dvůr EU totiž vydal příkaz, aby Polsko okamžitě přestalo uplatňovat kontroverzní opatření, kterým se snižuje věk odchodu do důchodu pro soudce Nejvyššího soudu. Portál wyborcza.pl upozorňuje na to, že polský prezident Andrzej Duda se tímto způsobem snaží z Nejvyššího soudu „odstranit“ 22 soudců. Podle Evropské komise jde o podkopávání nezávislosti justice a porušování unijních smluv.

 

 

Články odjinud