Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Milý Jardo, Michale, Radku… Milý český řidiči kamionu! Otevřený dopis europoslankyně Dlabajové

Milý Jardo, Michale, Radku… Milý český řidiči kamionu! Otevřený dopis europoslankyně Dlabajové

Když jsem 1. března 2018 uléhala ke spánku, netušila jsem, jakou vlnu rozhořčení ve Vás na druhý den ráno vyvolám. Byly dvě hodiny v noci a za sebou jsem měla devítihodinové jednání, které se završilo dohodou o tom, jak bude vypadat budoucnost těch, kteří jsou na práci vysílání do zahraničí; budoucnost českého dělníka na zakázce v Belgii, českého inženýra ve Francii i českého řidiče kamionu při cestě do zahraničí. 

Spolu s kolegy z evropských institucí se nám podařilo konečně, po dvou letech, dosáhnout prozatímní dohody o tom, jak nastavit nová pravidla pro vysílání pracovníků. Šlo o směrnici, která razí často proklamovanou zásadu uplatňovat ve stejné zemi stejnou mzdu za stejnou práci. S touto zásadou mám od začátku problém, protože může ve finále přerůst v likvidaci Vašich zaměstnavatelů. Nejen že nedosáhnete vyšší mzdy, ale přijdete o práci.

Možná máte pocit, že jsem se zbláznila. Ale ten katastrofický konec není tak úplně nereálný. To je to, co vidím já, ale co přes své rozhořčení asi nevidíte Vy. Mohlo by se stát, že čeští dopravci totiž nová pravidla neustojí a nebudou schopni konkurovat zahraničním dopravcům. Proč by si někdo v zahraničí najímal české firmy se složitou administrativou, když by jim zaplatil stejně jako kterékoliv jiné firmě doma? 

Rozhodnutí o vyjmutí dopravy z nové směrnice neznamená, že se můžete rozloučit s vidinou platového přilepšení. My samozřejmě nyní budeme pracovat na spravedlivém nastavení nových pravidel pro řidiče, ale v rámci speciální úpravy, která bude odpovídat reálné situaci na trhu a potřebám odvětví dopravy. Zaměstnání řidiče kamionu nelze srovnávat s dělníkem na stavbě. Nebo se mýlím?

Dívám se na to z čistě praktického hlediska, protože jako řidiči mezinárodní dopravy vjedete každých pár hodin do jiné země a je přece nemyslitelné, abyste měli na jedné výplatní pásce hned několik hodinových sazeb určených zeměmi, kterými právě projíždíte: přesně tak, jak to požaduje směrnice. Pokud mi dáte návod na to, jak to kontrolovat a složitě počítat, ráda si jej vyslechnu. A jak by k tomu třeba přišel váš kolega, který namísto do Německa vyváží zboží do Polska, kde je mzdová hladina zase nižší? Kde by pak byla ona „sociální spravedlnost“? Proto jsem přesvědčená o tom, že je zapotřebí celý systém nějak zjednodušit a sjednotit, ne jej ještě více komplikovat. 

Často se mě ptáte, proč vám nechci dopřát lepší platy. Věřte mi, že já vám lepší mzdy rozhodně přeju. Ale ty je třeba vyjednávat doma, u svého zaměstnavatele, ne je uměle srovnávat nějakou evropskou směrnicí. Co se týče výše mzdy řidiče, své představy samozřejmě mám, a to hlavně díky vám, kteří se mi se svými pracovními podmínkami svěřujete, ať už po telefonu, přes e-mail nebo sociální sítě. Největším problémem je složkové nastavení české mzdy.

Sami uvádíte, že Vám zaměstnavatel zpravidla zaplatí minimální mzdu a zbytek nažene na dietách s bonusy, které už jsou vám ale málo platné v případě nemoci nebo pro výpočet vašeho důchodu. I vy tohle uvádíte jako jeden z hlavních důvodů vaší nespokojenosti se mzdou, avšak věřte mi, že jsem mluvila i s několika vašimi kolegy, kteří takovéto nastavení vítají z nejrůznějších osobních důvodů. Jestli je třeba systém odměňování nastavit lépe, opakuji, musíme začít doma. To nám nezaručí evropské směrnice, které prosazují západní státy ze zištných důvodů, aby ochránily trhy svých zemí před konkurencí. 

Vážení pánové, jsem si vědoma toho, že problematika směrnice je hodně složitá a česká média nám moc nepomáhají v tom, vysvětlit podstatu celého problému. Najít řešení, které zajistí jak sociální ochranu řidičů, tak i zachování konkurenceschopnosti našich dopravců bez nadměrné finanční a administrativní zátěže. Mým cílem je nalézt tu správnou rovnováhu. Svobodu volného pohybu a poskytování služeb v Evropě bychom si neměli nechat vzít. Moc Vám všem děkuji za zpětnou vazbu, Vaše připomínky, kritiku, nápady a hlavně cenná data a situace z praxe, protože právě ty potřebuji ke své odborné argumentaci při vyjednáváních. Proto Vás prosím, pište mi nebo volejte dál. Když to prospěje věci, jsem ochotna s vámi diskutovat i na sedadle spolujezdce. Cestu po Evropě máme společnou.

Autorka textu je poslankyně Evropského parlamentu (ALDE), stínová zpravodajka směrnice o vysílání pracovníků a zpravodajka stanoviska výboru pro zaměstnanost a sociální věci k vysílání řidičů v silniční dopravě. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1