Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na cestě, nebo ve slepé uličce? Volný pohyb služeb v EU už jen v jednosměrce. Komentář M. Dlabajové

Na cestě, nebo ve slepé uličce? Volný pohyb služeb v EU už jen v jednosměrce. Komentář M. Dlabajové

Zdá se, jako by volný pohyb v EU existoval odjakživa; zejména pro mladší generace je taková Evropa dnes už samozřejmostí. Otázkou však je, jak dlouho si ji uchráníme. Současné nálady a způsob uvažování některých totiž naznačuje, jako kdybychom se pomalu ale jistě vraceli zase tam, kde jsme před více než 25 lety složitě začínali. Co za tím stojí a jak se s tím dá bojovat, píše v komentáři pro INFO.CZ česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE).

Před 25 lety jsme snili o Evropě, ve které budeme moci volně cestovat, studovat, pracovat, podnikat. O volném pohybu se v podstatě mluvilo už od Římské smlouvy, kterou bylo v roce 1957 založeno Evropské společenství. Evropa od té doby ušla kus cesty, která vyžadovala spoustu úsilí a energie, aby to, co jsme si předsevzali, se konečně stalo skutečností. Jednotný trh v tomto roce slaví své čtvrtstoletí. Z Evropy se stal kontinent, kde je mír, kde jsme vybudovali vnitřní trh s jeho čtyřmi svobodami, kde naši studenti mohou bez problémů studovat v zahraničí, lidé se ucházet o práci i za hranicemi a evropské podniky mohou oslovit téměř 500 milionů spotřebitelů a udržet si tak konkurenceschopnost. 

Pohřbíme evropskou integraci? 

Zdá se, jako by volný pohyb v EU existoval odjakživa, zejména pro mladší generace je taková Evropa dnes už samozřejmostí. Otázkou však je, jak dlouho si ji uchráníme. Současné nálady a způsob uvažování některých totiž naznačuje, jako kdybychom se pomalu ale jistě vraceli zase tam, kde jsme před více než 25 lety složitě začínali. Narušujeme to, co jsme si takovou dobu budovali, popíráme výhody, na kterých jsme si zakládali. 

Vnitřní trh je bezpochyby jedním z největších úspěchů Evropy. Od svého vzniku přinesl miliony nových pracovních míst a uvádí se, že i 800 miliard bohatství navíc. Volný pohyb v rámci něj se však postupně stal nástrojem, který může Evropu buď více spojit, nebo naopak projekt evropské integrace pohřbít. Mobilita v rámci EU nebyla problémem, dokud EU nebyla převážně západoevropská. To se změnilo poté, co se připojily země středního a východního bloku s nižší mzdovou hladinou. A tento „problém“ se teď bohužel projevil ve velké míře. Na svědomí to má nová úprava směrnice o vysílání pracovníků, kterou minulý týden schválilo plénum Evropského parlamentu. 

Přeshraniční pohyb služeb ve slepé uličce 

Citlivá otázka rozdílů mezi členskými státy a jejich mzdovými hladinami byla tématem, které se v Evropě dlouhodobě drželo pod pokličkou. Naplno je otevřela až diskuze o vysílání pracovníků, která se rozběhla před více než dvěma lety. Přestože vyslaní pracovníci nepředstavují ani jedno procento pracovní síly, stali se oním symbolem politické rozepře. Populární heslo „stejná mzda za stejnou práci na stejném místě“, které směrnici zviditelnilo napříč státy, si slibuje, že tento problém na trhu práce vyřeší ze dne na den a zažehlí mzdové rozdíly napříč EU. Jaká naivita.

Rozpočet EU 2021-2027

Konvergence mezd v Evropě je samozřejmě nezbytná, ale nikdy k ní nedojde jednostranným povelem z evropských institucí. Právě naopak. Pro firmy, které teď budou muset svým zaměstnancům v cizině platit odměnu, která bude zahrnovat veškeré složky předepsané v hostitelské zemi právními předpisy, včetně kolektivních smluv v daném odvětví, to znamená obrovské finanční a administrativní zatížení. Odpadá tak jedna z konkurenčních výhod našich pracovníků poskytujících za hranicemi cenově dostupnější služby. Přestože směrnice pracovníkům sice krátkodobě zaručí lepší mzdové podmínky, jejich zaměstnavatel ve finále zakázku vůbec nedostane. Novými pravidly tak zcela kontraproduktivně podkopáváme vnitřní konkurenceschopnost EU, která jako jediná ke konvergenci mezd přispívá. Jestliže původní směrnice z roku 1996 měla usnadnit přeshraniční pohyb služeb na vnitřním trhu a zvýšit mobilitu, která je v EU i tak nízká, její revize tuto snahu teď naprosto zazdila. 

Instalatér nebo první houslista v jednom pytli 

Stavět limity na dobu, po kterou může vyslaný pracovník v zahraničí své služby poskytovat, popírá jednu ze základních hodnot EU, na kterých byl vnitřní trh vystavěn. Podle Západu nová pravidla údajně skoncují se zneužíváním vyslaných pracovníků. Omyl. Skoncují totiž se samotnými vyslanými pracovníky. Je velká škoda, že tuto politickou rozepři odnesli právě oni. Strašák „polského instalatéra“ bohužel sehrál svoji roli. Všichni cizinci pracující v jiné zemi EU tak byli hozeni do jednoho pytle. V případě vysílání pracovníků do zahraničí se ale nejedná pouze o dělníky na stavbě, ale o vysoce specifické a odborné zakázky, které těží z mobility dovedností a řeší problém jejich nedostatku v dané zemi. Celé dvě třetiny pracovníků vysílaných do zahraničí jsou vyslány díky svým dovednostem a kvalifikaci. Pokud je našim cílem řešit skutečné problémy na trhu práce, musíme přeci mobilitu dovedností a pracovních sil obecně podpořit, nikoli naopak, jako je tomu v případě této směrnice. 

Nová pravidla se navíc odrazí i na české kultuře a umění. Vzhledem k tomu, že pravidla o vysílání budou nově uplatňována od prvního dne práce v zahraničí, významně se dotknou také českých orchestrů vyjíždějících na turné do Evropy. Dovedete si tak představit, co to pro takový český orchestr, pro který jsou koncertní turné po Evropě podstatou existence, může znamenat. Český houslista si zajisté zaslouží stejné ohodnocení jako ten francouzský. Stejně tak jako český inženýr by měl pobírat stejné výhody jako ten německý. Jen KDYBY to bylo z ekonomických důvodů možné. Zapomínáme, že rozdíly mezd v Evropě tu existují z historických důvodů, které prostě nemůžeme popřít. Kolaps našich ekonomik byl zapříčiněn nejen nízkými nebo nulovými soukromými investicemi a nedostatkem podpory inovací, ale právě uplatňováním stejného režimu rovného odměňování, které se teď snažíme paradoxně zase vzkřísit. 

Ochrana pracovníků je jen zástěrkou 

Můj postoj rozhodně neznamená, že našim pracovníkům nechci dopřát lepší mzdu a že hájím nespravedlivou hospodářskou soutěž nebo nekalé podnikání. Zkusme se ale aspoň na chvíli podívat na reálnou situaci na trhu práce očima majitelů firem, kteří jsou skutečnými tvůrci pracovních míst. Co tito podnikatelé a zaměstnavatelé doopravdy potřebují? Jsou to další nařízení, která jim budou ještě více svazovat ruce? Nebo jednoduchá a efektivní řešení, která půjde jednoduše aplikovat v praxi? Musíme přece brát v potaz ekonomické možnosti a zvážit dopad našich rozhodnutí na všechny, tedy i na podnikatele a zaměstnavatele, kteří jsou páteří evropského trhu práce. Pokud dochází k sociální nespravedlnosti, děje se tak z důvodu zneužívání pravidel, proti kterému je třeba systematicky bojovat, a to především zvýšenými kontrolami nad dodržováním platných pravidel. Nikoli jejich dalším zpřísněním. Protože kdo chce pravidla obcházet, vždy si kličku najde a ve finále budou nejvíce postiženy ty poctivé podniky, které se dodržováním pravidel paradoxně dostávají do ekonomické nevýhody. 

Přestože se celá diskuze o vyslaných pracovnících stočila jen nad to, zda bude mít řidič kamionu nebo dělník na stavbě vyslaný do zahraničí mzdu takovou nebo makovou, o mzdy v jádru problému vůbec nejde. Jde o budoucnost Evropy a jejich hodnot. Je to debata o tom, jakou Evropu vlastně chceme. EU není jen obyčejný trh. Má politickou a společenskou složku, což z něj dělá více společnost než trh. Pokud však jednotný trh se všemi jeho zásadami nebude respektován, bude se naše společnost rozpadat. Pokud bychom totiž jednali jen každý za sebe, zatlačí nás dynamika světového vývoje do pozadí. Společně však máme šanci tuto dynamiku ovlivňovat a hájit naše společné zájmy a hodnoty. Naší povinností je tyto společné evropské hodnoty chránit, a ne je obcházet a zpochybňovat podle národních zájmů. To se momentálně bohužel děje. Vydáváme se cestou omezování, které je pro naše podnikatele a tvůrce pracovních míst neúnosné. A pokud tento trend zavčas nezvrátíme, obávám se, že pohyb služeb po EU bude možný už jen v jednosměrce.


Autorka je poslankyně Evropského parlamentu zvolená za ANO.

Martina Dlabajová

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1