Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Návrat staronové kancléřky. Bez Merkelové to v Evropě nepůjde. Glosa Lucie Bednárové

Návrat staronové kancléřky. Bez Merkelové to v Evropě nepůjde. Glosa Lucie Bednárové

Počítat kolika bruselských summitů, tedy vrcholných setkání evropských premiérů a prezidentů, se dosud zúčastnila německá kancléřka Angela Merkelová, nemá smysl – bylo jich opravdu hodně. Nejsilnější unijní ekonomiku totiž Merkelová reprezentuje už od roku 2005 a od minulého týdne, kdy ji Spolkový sněm už počtvrté v řadě zvolil kancléřkou, se s ní v nejvyšších evropských politických kruzích musí počítat na další čtyři roky. Ještě nedávno tomu tak ale nebylo a ve vzduchu to bylo pořádně cítit. Dnes je atmosféra v Bruselu jiná. Zkrátka: čekalo se na Angelu a její vládu.

Třeba takový summit loni v prosinci. Angela Merkelová kráčela po červeném koberci a něco bylo jinak. Všiml si toho každý, nejen my, evropští novináři, kteří na summitech trávíme už nějaký čas, ale i zámořští žurnalisté, kteří tak často nejezdí. „Německá kancléřka Angela Merkelová udávala tón na evropské politické scéně celou poslední dekádu. Když ale procházela přes červený koberec, její obvyklá aura byla pryč,“ napsaly New York Times.

Měly pravdu. Kancléřčini křesťanští demokraté sice vyhráli loni v září německé parlamentní volby, oslabili ale natolik, že se jim několik měsíců nedařilo domluvit koalici. Mluvilo se o tom, že éra Merkelové spěje nenávratně ke konci a je třeba se připravovat na dobu, která přijde po ní. To pořád platí. Ani sama kancléřka, kterou minulý týden do čela nové vlády potvrdil Spolkový sněm, se netají tím, že za čtyři roky s nejvyšší pravděpodobností skončí. Do té doby se s ní ale musí počítat.

A to přesně bylo cítit dnes při její další promenádě po červeném koberci v budově Evropské rady. Merkelová v klasickém saku růžové barvy se sebejistotou jí vlastní předstoupila před novináře a řekla, co měla na srdci. Doplňující otázky reportérů nepřipustila a pokračovala dál. Summit, který dnes večer jedná v Bruselu, má na programu hned několik důležitých bodů, v nichž je názor německé kancléřky klíčový. Tím se ostatně při příjezdu na jednání netajil ani český premiér Andrej Babiš. Na novinářský dotaz, zda by unijní lídři měli v rámci společného postupu vůči Moskvě kvůli kauze Skripal přikročit k vyhošťování ruských diplomatů, odpověděl, že si rád vyslechne přímé reakce velkých států unie, zejména pak německou kancléřku. Další signál, že bez Merkelové Evropa – minimálně při summitech na bruselské půdě - neběží naplno.

Angela Merkelová je zkrátka zpátky. A ví to Němci i jejich partneři v jednání, což dnes večer potvrdil také nejmenovaný diplomat, který se pohybuje v jejich blízkosti. Na německé straně je prý ve srovnání s předchozími summity cítit znovu nabytá jistota a při výměně názorů se mluví více otevřeně. A to je dobře. Evropa potřebuje jít kupředu a bez Německa to nepůjde.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1