Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nehrajme šiřitelům „fake news“ do karet. Komentář europoslanců K. Konečné a J. Maštálky

Nehrajme šiřitelům „fake news“ do karet. Komentář europoslanců K. Konečné a J. Maštálky

Se zájmem jsme si přečetli článek od Michala Půra, kde nás a dalších 100 europoslanců napříč politickým spektrem viní z toho, že jsme snad málem placeni velkými firmami, jako je Google. V reakci na toto obvinění uvádíme následující:

Článek 11 směrnice o autorském právu, který M. Půr tak obhajuje, je údajně namířený proti online službám, jako je Google News, které zajišťují vyhledávání novinových článků. Tyto služby zpravodajským serverům zvyšují návštěvnost a tedy i příjmy z reklamy, v některých případech až o desítky procent. Návrh, který leží na stole, požaduje, aby vyhledávače vydavatelům ještě navíc platily.

Navíc článek 11 vyžaduje od každého, kdo využívá byť i jen části publikovaných článků, aby si vyžádal licenci od vydavatele. Je smutné, že nás autor zmíněného článku nutí snad k podpoře omezování základních práv a svobod občanů, jako je svoboda projevu a šíření informací. Protože to přesně se v praxi stane. Nařízení totiž dopadne na téměř každé sdílení odkazů na článek na sociálních sítích. A co udělá běžný uživatel sociální sítě? Raději odkazy na články začne plošně mazat, než aby platil licenční poplatky. Tím však silně omezíme možnost sdílení informací na internetu.

Tento návrh má také údajně přispět k rozvoji kvalitní žurnalistiky a bojovat tak proti „fake news“. Samozřejmě i my bychom byli rádi za kvalitní žurnalistiku. Nicméně jsme, a to spolu se stovkami internetových uživatelů a občanů a to nejen z ČR, kteří nám doslova denně píší, přesvědčeni, že dopady navrhované reformy budou zcela opačné. Je přece velice pravděpodobné, že někdo, kdo chce šířit tzv. „fake news“, nebude vyžadovat licenci na zobrazení svého obsahu, který se tak pro běžného uživatele stane mnohem lákavější ke „kliknutí“. Také tím jen hrajeme šiřitelům „fake news“ do karet.

Dále nechápeme, proč bychom měli zavádět na celo-unijní úrovni něco, co již ve dvou členských státech selhalo. Ve Španělsku podobné snahy vedly k tomu, že všechny novinové vyhledávače ukončily činnost a Google jednoduše zablokoval zobrazování zpráv z této země. Místní zpravodajské servery tak přišly o 6-14 % příjmů. V Německu ukončily činnost všechny vyhledávače kromě Google News, který od vydavatelů dostal bezplatnou licenci.

A na závěr nelze nezmínit, že se autor zaměřuje jen na článek 11 návrhu, přičemž zcela opomíjí článek 13 směrnice, který počítá v podstatě s celoplošným filtrováním obsahu na internetu, a jeho dopady mohou být velmi nebezpečné.

A tak se s autorem článku můžeme shodnout pouze na jediném, „potřebujeme kvalitní žurnalistiku a nikoli pouze poloviční informace“.

Kateřina Konečná a Jiří Maštálka jsou poslanci Evropského parlamentu zvolení za KSČM.

Kateřina Konečná

Jiří Maštálka

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1