Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nekupte to. Komentář české eurokomisařky Věry Jourové

Nekupte to. Komentář české eurokomisařky Věry Jourové

Pamatuji si velmi živě, jak jsem se hned na sklonku roku 89 vydala stejně jako tisíce dalších Čechů do Rakouska, abych viděla, jak to vypadá za železnou oponou. S pár drobnými v kapse a s pocitem druhořadého člověka jsem pak chodila mezi regály nějaké samoobsluhy, kde jsem koupila kafe a čokoládu. Chutnalo to báječně a babička to stručně okomentovala: holt Západ. Nutno podotknout, že takový štrůdl, který tehdy pekla babička, neměli ani v Rakousku. Ale to jiný příběh. 

Od té doby uplynulo spoustu let a nabídka na českém trhu se výrazně zlepšila, avšak mnoho českých nebo slovenských občanů stále nakupuje za hranicemi v Rakousku a Německu se stejným pocitem, že to "tam" mají lepší. A zároveň s pocitem nespravedlnosti, že jsme pořád jacísi druhořadí spotřebitelé, potažmo občané. 

Nedávné studie provedené v několika zemích EU naznačují, že se jedná o reálný problém. Složení produktů dané využitím lokálních surovin nebo přizpůsobení receptury místním chuťovým preferencím není v rozporu se zákonem. Jižané například preferují o něco sladší kávu než obyvatelé Skandinávie. U značkových výrobků však spotřebitelé oprávněně očekávají, že pod stejnou značkou kupují stejnou kvalitu, ať už si je koupí kdekoli.

Praktiky uvádějící v omyl spotřebitele tím, že kvalita výrobků prodávaných pod stejnou značkou neodpovídá jejich očekávání, jsou v evropském právu zakázány. A to je právní základ, který umožňuje proti takovým nekalým praktikám už nyní zakročit. Proto se problémem zabývám z pozice evropské komisařky zodpovědné za ochranu práv spotřebitele.

Co tedy můžeme dělat? Především musíme spolehlivě zjistit, jakých konkrétních výrobků či obchodních řetězců se to týká. Pak teprve mohou obchodní inspekce zakročit, spustit řízení, případně dávat pokuty. Sjednocujeme metodiku pro testování produktů, abychom měli srovnatelné výsledky v rámci různých zemí. Na metodice dnes pracují experti z 16 zemí a spolupracují na ní i sdružení spotřebitelů, výrobci a prodejci. K posledním dvěma jmenovaným je třeba říci, že i oni mají zájem, aby se problém dvojí kvality z evropského trhu vymýtil. V konečném důsledku totiž tento problém kazí dobré jméno evropských značek jako takových a snižuje důvěru spotřebitelů. 

V dubnu by měla být společná metodika testování hotová a poté začne fáze samotného testování, které budou národní inspekce provádět s finanční podporou Evropské komise. 

V dubnu také navrhnu vládám zemí EU a Evropskému parlamentu změnu právních předpisů na ochranu spotřebitele, aby společnosti nedodržující pravidla čekaly přísnější sankce. V rámci balíčku nových spotřebitelských pravidel navrhnu mj. upřesnění definice dvojí kvalitu produktů jako neférové obchodní praktiky. A nebude se to týkat jen potravin, ale například též drogistického zboží, na což si též spotřebitelé stěžují. 

Osobně jsem se několikrát setkala s výrobci a obchodníky, kteří by především měli na stížnosti a dlouhodobou frustraci spotřebitelů reagovat. Ještě nenastal čas otevřeně jmenovat konkrétní značky, ale bez váhání to udělám, budu-li mít důkazy o šizení výrobků určených pro konkrétní trh. 

V celém tomto soukolí snah a plánů mají nakonec nejvýznamnější slovo sami spotřebitelé. Tlak na kvalitu ze strany spotřebitelů je zatím silnější v západní Evropě, spotřebitelé ve východní a střední Evropě jsou často méně nároční. Ale zlepšujeme se. Jak ukázala praxe, vyjádření nespokojenosti už má pozitivní dopady: někteří výrobci se již dobrovolně rozhodli změnit své receptury, aby zajistili prodej totožných výrobků v celé Unii. Například máslové sušenky Bahlsen's se nyní pro všechny trhy vyrábějí ze skutečného másla a Hipp, hlavní výrobce potravin pro kojence a malé děti, zaručuje ve svých hotových pokrmech obdobný podíl zeleniny. A viděla jsem už i reklamu výrobce mražených potravin, který výslovně deklaruje stejnou kvalitu a složení po celé Evropě. 

Věřím, že společně v nápravě klamavých praktik uspějeme. Jednotný evropský trh nesmí být a nebude trhem dvojích norem, ani druhořadých spotřebitelů. 

Věra Jourová, evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost žen a mužů

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1