Obchodní válka mezi EU a USA bude testem evropské jednoty. Komentář europoslance P. Svobody | info.cz

Články odjinud

Obchodní válka mezi EU a USA bude testem evropské jednoty. Komentář europoslance P. Svobody

Obchodní válka mezi nejbližšími geopolitickými spojenci, to je paradox sám o sobě. Zatímco v bezpečnostní oblasti mají vzájemné vztahy spíše tendenci posilovat, mezinárodní obchod jako by s tím vůbec nesouvisel. I když jsme teprve na začátku této nové kapitoly, jistá poučení se nabízejí již nyní.

Z právního pohledu je východiskem řešení této peripetie skutečnost, že na evropské straně mezinárodní obchod (včetně např. přímých investic) spadá do výlučné pravomoci Unie. Důvod je jasný a můžeme ho nazývat jakousi „množstevní slevou“. Půlmiliardová entita EU získává beze sporu lepší smluvní podmínky než každý stát samostatně.

Z ekonomického pohledu jsou USA a EU největšími světovými obchodníky i investory, a to jak sobě navzájem, tak i pro většinu třetích zemí. Obchodní výměna mezi EU a USA činí cca 700 miliard eur ročně, což je přibližně 2 miliard eur za jeden den. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 bilionů eur. EU a USA společně vytvářejí téměř polovinu světového HDP a skoro 1/3 světového obchodu.

Jenže USA má s EU tzv. zápornou obchodní bilanci, což znamená, že EU vyváží do USA víc než USA do EU. Donald Trump se to snaží změnit. Navíc chce zabít dvě mouchy jednou ranou a splnit svůj předvolební slib o renesanci amerického ocelářského průmyslu. Reálnost takové renesance je minimálně sporná, řečeno optimisticky. Nástrojem k dosažení jeho cíle má být clo 25 % na dovoz oceli a 10 % na dovoz hliníku, a to nejen z Číny, ale mimo jiné i ze států EU, Kanady a Mexika.

Trump odůvodňuje vyšší cla tím, že dovozy těchto komodit ohrožují národní bezpečnost USA, protože ocel a hliník jsou nezbytné pro důležitou americkou infrastrukturu a obranný průmysl a údajně dumpingové ceny importu podkopávají schopnost výrobců v USA přežít. Kanadský premiér Trudeau odpověděl, že nechápe, jak mohou být Kanaďané, kteří věrně po boku USA trpěli a umírali od dob Normandie přes Koreu po Afghánistán, považováni za bezpečnostní riziko. Podobně bychom mohli reagovat i my.

Nejde ani o první obchodní válku mezi EU a USA. Web Světové obchodní organizace aktuálně zaznamenává 52 řešených sporů mezi těmito entitami. Nicméně Trumpův izolacionismus může z tohoto sporu učinit válku zatím nejzásadnější.

Jak by za současné situace reagovala Česká republika, kdyby nebyla v EU? Zmohli bychom se alespoň na stížnost ke Světové obchodní organizaci? Anebo bychom švejkovsky vykřikovali cosi ukřivděného, ale se zřetelem na potřebu celkově dobrých vztahů s USA? To skutečně nevím.

Každopádně EU si může, na rozdíl od malého Česka, dovolit reagovat podle zásady „na hrubý pytel hrubá záplata“. A odvetná opatření, s nimiž EU v osobě komisařky Malmströmové přišla, jsou šita na míru Trumpovým podporovatelům skutečně mistrovsky. Na první pohled jde o podivný seznam amerického zboží za 2,8 miliard eur (71,3 miliard Kč), který obsahuje jachty, kosmetiku, oděvy, motocykly (dokonce i Harley-Davidson), zemědělské produkty jako je rýže, džusy, whiskey nebo bourbon a průmyslové produkty zejména z oceli. Při bližším zkoumání jde ovšem o opatření namířená proti osobám a oblastem podporujících Trumpa.

Cecilia Malmströmová pronesla větu: „Když oni říkají ‚Amerika první‘, my říkáme ‚Evropa jednotná‘“. To je pro úspěch unijní odvety zásadní. Zatímco např. prezident Macron zaujal velmi tvrdý postoj vůči clům, němečtí exportéři, kteří jsou těmito poplatky zasažení nejvíce, spíše nastavují kooperativnější tvář. Zdá se tedy, že tato obchodní válka bude i pořádným testem evropské jednoty. A je to přitom jen a jen tato jednota, která nám může pomoci obchodní válku s USA vyhrát. Nicméně o tom, že v celkovém součtu prohrají všichni zúčastnění, dnes kromě Trumpa nepochybuje snad nikdo.

Autor komentáře Pavel Svoboda je poslanec Evropského parlamentu zvolený za KDU-ČSL.

Pavel SvobodaPavel Svobodaautor: Info.cz

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud