Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odchod z EU nebo z NATO není tenisák, se kterým se dá beztrestně žonglovat. Komentář Martina Kupky

Sejdou-li se u jednoho řečnického pultíku všeználek Tomio Okamura, advokát Vojtěch Filip a vysokoškolská profesorka práva Helena Válková, a společně obhajují záměr na zavedení zákona o obecném referendu, je to přesvědčivý výjev z kategorie „politický bizár“. Nevím, jak jinak popsat situaci, kdy nám právě tito tři lidé coby zástupci svých politických uskupení vnucují myšlenku, že veřejnost má mít právo v národním plebiscitu rozhodovat prakticky o jakékoli otázce týkající se směřování a řízení státu.

Bizarní je to proto, že Okamura je předsedou hnutí, které je v rozporu se svým názvem založeno na vůdcovském principu, kde jsou všichni semknuti v jednom šiku za svým lídrem a čekají, co mu uvidí na rtech, aby to okamžitě papouškovali dál. Paní Válková to z hnutí ANO také zná velmi dobře, a je skoro s podivem, jak usilovně stojí za svým lídrem Babišem, když víme, za jakých okolností ji v minulém volebním období zbavil funkce ministryně spravedlnosti.

No a pokud jde o předsedu komunistů Filipa, snad jsme ještě nezapomněli, že stará KSČ, k jejímuž odkazu se jeho KSČM nikdy nepřestala hlásit, se na názor lidí nejen nikdy neptala, ale naopak je za jeho vyslovení vyhazovala z práce a v jednom pohnutém období dokonce popravovala.

Všichni tři zmínění zjevně nepochybují o tom, že přímá demokracie založená na celostátním referendu je tou lepší, vyšší, demokratičtější formou rozhodování o věcech veřejných než klasická demokracie zastupitelská. Můj názor je, že tomu tak není, a že referenda se hodí ještě tam, kde jde o rozhodování v menším počtu lidí a o věcech, se kterými se ve svém životě setkávají a mohou si na ně vytvořit názor. Tedy na obecní a městské úrovni, třeba ve věci přestavby bývalé sokolovny, zřízení parkoviště a podobně.

Také opakovaně připomínaný případ Švýcarska vlastně neplatí, protože se země k současné podobě demokracie posouvala po přískocích a přes řadu neúspěchů po mnoho desítek let.

Hodně se mluví o tom, že přece musíme nechat každého rozhodovat, jak to má být s naším členstvím v EU. I já sám jsem přesvědčen, že pokud už by někdy mělo dojít na rozhodování o vystoupení z EU, muselo by to potvrdit referendum, podobně jako tomu bylo v roce 2004 před vstupem. Na druhou stranu je třeba říci, že než by k němu došlo, pořád bude ležet obrovská porce zodpovědnosti na zvolených politicích, a to nejen parlamentních, nýbrž i místních a krajských, aby odpracovali vážnou diskusi před rozhodnutím veřejnosti. Ono se také dost zapomíná, že samotnému referendu v roce 2003 předcházelo několik hlasování obou komor Parlamentu. Poslanci a senátoři museli například třípětinovou většinou hlasů schválit změnu ústavy s novým rozdělením pravomocí a stanovením podmínek referenda.

Nebo třeba odchod z NATO. Není pochyby, že mnoho informací v otázkách obrany a bezpečnosti je utajováno a že jsou pro to dobré důvody. Přinejmenším ten, že známe-li záměry nepřítele nebo mocnosti, která si nás chce podmanit, musíme se na ně připravovat potají, jinak si protistrana vymyslí nějaké jiné. Bez znalosti těchto informací, odhadů, analýz a dalších podkladů ale žádné kvalifikované rozhodnutí není možné. Jak tedy chceme o takové věci veřejně hlasovat?

Odchod z EU nebo z NATO, to zkrátka není tenisák, se kterým se dá beztrestně žonglovat s tím, že když spadne, vlastně o nic nejde. A pustit tato témata do veřejného hlasování bez předchozí vážné politické diskuse by znamenalo, že jsme skutečnou demokracii neposílili, ale naopak se na ni vykašlali. Že jsme odpovědnost politiků neposílili, ale naopak oslabili. A obávám se, že ty tři v úvodu zmíněné politiky od samého začátku motivuje k podpoře obecného referenda snaha skutečnou demokracii nebudovat a naopak ji oslabovat nebo rovnou demontovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1