Články odjinud

Otevřená debata uprostřed rostoucího nacionalismu: Jak překonat rozpory? Komentář eurokomisařky Věry Jourové

Otevřená debata uprostřed rostoucího nacionalismu: Jak překonat rozpory? Komentář eurokomisařky Věry Jourové

„Protižidovské urážky, se kterými jsem byl konfrontován, nepocházely od neonacistů ani od extrémní levice, ale od obyčejných lidí z politického středu“. Toto je jen jeden ze stovek příběhů, jež denně slýcháme po celé EU, a toto se děje navzdory tomu, že existuje Listina základních práv stanovující společný soubor hodnot, jimiž se řídíme a které nám umožňují žít pospolu ve společnosti založené na pluralismu, zákazu diskriminace, toleranci, spravedlnosti a rovnosti. Tak začíná komentář, který pro INFO.CZ napsala česká eurokomisařka Věra Jourová.

Bohužel se zdá, že se trendy v Evropě ubírají odlišným směrem.

Na vzestupu je ta „špatná“ verze nacionalismu, která hlásá vyloučení a nenávist. Stejně tak přibývá rasové nesnášenlivosti a diskriminace. Například ve Francii, Spojeném království a Německu jsou denně zaznamenány přibližně čtyři incidenty spojené s antisemitismem. V České republice se naštěstí s antisemitskými postoji nesetkáváme, ale naše politická debata je stále hluboce rozdělená.

Je smutné, že hlavní politické strany určitou část této vylučující rétoriky akceptují.

Toto vylučování mě děsí, protože si jako mnoho Čechů pamatuji život v totalitním režimu, kde existovala pouze jedna správná ideologie a jeden povolený diskurz. Nerespektovala se rozmanitost názorů a stanovisek.

Dnešní nacionalismus založený na vyloučení se podobným způsobem pokouší přimět lidi, aby se vymezovali vůči ostatním, a naznačuje, že být součástí většiny z nás dělá něco lepšího.

Domnívám se, že hlavním zdrojem takového nacionalismu je jednoduše strach. Když se bojíme, často přestáváme racionálně uvažovat a necháváme se vést svými instinkty, někdy i těmi nejtemnějšími.

Na tento strach bychom neměli reagovat poučováním nebo zesměšňováním. Místo toho se musíme snažit pochopit, proč taková vize světa lidi oslovuje, usilovat o dialog a nabídnout důvěryhodnou alternativu. Dle mého názoru bychom měli podporovat zdravý patriotismus založený na začleňování.

To, co se tu snažím vyjádřit, popsal Václav Havel, když hovořil o vztahu mezi Českou republikou a Evropou: „Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak: jakožto Čech jsem i Evropanem. Poněkud poeticky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí.“ Takto to cítím i já při své práci evropské komisařky.

Když přemýšlím o tom jak tuto situaci zlepšit, vidím, jak významnou roli při šíření tohoto pocitu vyloučení i při boji proti němu hrají politici, média a digitalizace.

Jako politici máme zvláštní odpovědnost zachovávat, a to i ve veřejné debatě, umírněnost. Nazývat média „nepřáteli lidu“ nebo obviňovat menšinové skupiny z hospodářského nezdaru nejsou příklady z třicátých let minulého století, ale z nedávné minulosti.

Média mohou budovat kulturu dialogu nebo naopak prohlubovat rozpory a šířit dezinformace. Mne například jedny české noviny obvinily z pokusu o znárodnění Facebooku nebo z pokusu zcenzurovat internet.

Rozumím, že tradiční média jsou pod tlakem digitálního světa, který jim přebírá čtenáře a příjmy. Proto jsem velkým zastáncem evropského přístupu, který spočívá v nezávislých zdrojích financování veřejných sdělovacích prostředků a podpoře nezávislých médií.

Média neposkytují pouze informace, ale ženou také politiky k zodpovědnosti. Jejich práce může být pro nás politiky nepříjemná, ale musíme respektovat klíčový význam, který mají média pro demokracii.

A nakonec digitální revoluce, která je nyní největším zdrojem změn v našich životech.

Podívejme se na prezidentské volby v USA nebo na případ Facebooku a Cambridge Analytica. Tyto události nám pomohly si uvědomit, že moderní technologie mohou být využívány soukromými či zahraničními zájmy k profitování z naší digitální přítomnosti a k manipulaci voleb. Proto EU přijala soubor opatření, která mají zajistit svobodné a spravedlivé volby do Evropského parlamentu v květnu příštího roku.

Musíme spolupracovat, ať už jsme z jakékoliv strany politického spektra, na obraně svobodných a spravedlivých voleb. O nás, politiky, nejde. Jde o to, aby lidé měli co nejsvobodnější výběr a nebyli vystaveni nezákonné manipulaci.

Musíme zajistit, aby společnost měla ve volební proces důvěru. Jinak prohrajeme všichni. Musíme znovu s pokorou požádat občany o důvěru a podporovat naději a hodnoty, jež s sebou přináší Listina základních práv.

Musíme vést upřímný a otevřený dialog, při němž se pokusíme lidem ukázat, že základní práva náleží všem a že tato práva v praxi hodně znamenají.

Musíme obnovit jednak odpovědnost za základní práva a hodnoty, jednak naši společenskou smlouvu k tomu, co tato práva představují a co všechno hájí.

Autorka komentáře je česká eurokomisařka pro ochranu spotřebitele, rovnost žen a mužů a spravedlnost a bývalá ministryně pro místní rozvoj.

Věra JourováVěra Jourováautor: Info.cz

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud