Padesát odstínů evropské solidarity. Komentář europoslance Pavla Svobody | info.cz

Články odjinud

Padesát odstínů evropské solidarity. Komentář europoslance Pavla Svobody

I u nás doma bychom si měli uvědomit, že slova „my jsme EU“ mají reálný obsah vycházející právě ze solidarity. Ale solidarita není jednosměrná ulice, není dlouhodobě pro ty, kdo z ní chtějí jen těžit. I Česko se může dostat do kritické situace, v níž je dnes Kypr, a právem bude očekávat solidární unijní zastání. Dostane ho? Ve svém komentáři pro INFO.CZ o tom píše český europoslanec Pavel Svoboda (KDU/ČSL).

Nedávný summit EU – Turecko již zhodnotili politici i politologové. Mě ale nejvíc zaujal jeden turecký výrok, který mu předcházel. V kauze turecké blokády průzkumných vrtů zemního plynu ve vodách u Kypru a zadržení dvou řeckých vojáků ve sporných vodách mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Hami Aksoy řekl, že jelikož Kypr a Řecko jsou členy EU, tak se EU neptá, zda jsou v právu a „v otázce Kypru už není EU neutrální“.

Ponechme stranou otázku, zda Turecko, které od roku 1974 okupuje severní část Kypru, je oprávněno mluvit o právu a tvářit se, že ta okupace je v pořádku. To ostatně připomíná ne tolik vzdálený Krym. Pozoruhodná je myšlenka, že by EU měla být neutrální, když se jednomu z jejích členů děje křivda ze strany nečlenské země. To jen ukazuje, že Turecko vůbec nepochopilo podstatu Unie, o členství v níž usiluje řadu desetiletí. Uniká mu význam slov preambule Smlouvy o EU o „stále užším svazku mezi národy Evropy“. Uniklo mu, proč na vrcholných jednáních si představitelé států EU programově tykají. Jde o klub společných hodnot, jde o kvazirodinu, jde o solidaritu. Ať se to Turecku líbí nebo ne, v takovém společenství platí jiné stupňování slova dobrý: dobrý – lepší – nejlepší – náš.

Odstínů solidarity je v zakládacích smlouvách EU mnoho: solidarita mezi občany EU (čl. 2, 3/3/2 SEU), solidarita mezinárodní (čl. 3/5, 21/1 SEU, bod 7 preambule SFEU), ale především solidarita mezi členskými státy. Ta spočívá především v podpoře chudších regionů těmi bohatšími (čl. 174-178 SFEU), ve finanční pomoci při přírodní katastrofě či při nepředvídatelných obtížích, zejména v energetice (čl. 122, 194 SFEU), v rozpočtových potížích členského státu, který není členem eurozóny (čl. 143 SFEU), při teroristickém útoku či pohromy způsobené přírodou či člověkem (bod 5 preambule SEU, čl. 3/3/3, 24/1,2, 31/1 SEU, čl. 67, 80, 222 SFEU, 37. Prohlášení k čl. 222 SFEU), stejně jako při ozbrojeném napadení členského státu (čl. 42/7 SEU).

Solidarita je to, pro co Všeobecná deklarace lidských práv (1948), Deklarace práv člověka a občana (1789), ale i Óda na radost – hymna EU používá slovo „bratrství“. I u nás doma bychom si měli uvědomit, že slova „my jsme EU“ mají reálný obsah vycházející právě ze solidarity. Ale solidarita není jednosměrná ulice, není dlouhodobě pro ty, kdo z ní chtějí jen těžit. I Česko se může dostat do kritické situace, v níž je dnes Kypr, a právem bude očekávat solidární unijní zastání. A jistě ho dostane. Pomoc při povodních r. 2002 a 2013 byly jen ochutnávkami.

Pavel Svoboda

Autor je český poslanec Evropského parlamentu (KDU/ČSL; EPP) a předseda výboru pro právní záležitosti (JURI).

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud