Pozitivní zprávy ze zemí V4: Česko v čerpání fondů EU nedělá ostudu. Komentář europoslankyně Martiny Dlabajové | info.cz

Články odjinud

Pozitivní zprávy ze zemí V4: Česko v čerpání fondů EU nedělá ostudu. Komentář europoslankyně Martiny Dlabajové

Pozitivními zprávami by se nemělo šetřit. Jsem ráda, že jedna taková zazněla i v Evropském parlamentu a týkala se Česka. Má radost je o to větší, že k tomu došlo během prezentace ve výboru pro rozpočtovou kontrolu, kde se s tím tak často nesetkáváme. Česká republika rozhodně nedělá ostudu v rámci plnění cílů politiky soudržnosti a svým způsobem ji lze považovat i za vlajkovou loď. Naše členství v EU je přínosné, ekonomicky výhodné a přináší užitky občanům, podnikům i státní správě. Spíše než hledat negativa a posilovat předsudky bychom se měli soustředit na to, jak zlepšit čerpání fondů EU a více využít potenciálu, jež nám členství v EU dává.

Minulý týden byl hostem výboru pro rozpočtovou kontrolu pan Lemaitre z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku, který prezentoval hodnocení politiky soudržnosti v Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v České republice, a to za období od jejich přistoupení k EU do současnosti. Dovolte mi se podělit o pár zajímavých postřehů, které jsem si z prezentace odnesla. 

Úvodem pan ředitel sdílel svoje přesvědčení, že politika soudržnosti má v Evropě své místo a že je svým způsobem nenahraditelná i do budoucna. A na konkrétních případech pak svůj názor opřel o reálná ekonomická data. Jako člověka uvnitř „bubliny“ V4 mě velmi překvapil snímek prezentace ukazující odolnost ekonomik zemí V4 na důsledky globálních krizí. Od roku 2004 všechny rostou rychlejším tempem než je průměr EU-28 (míněn růst reálného hrubého domácího produktu). Jen pro ilustraci, ČR průměrně ročně rostla o 3,9 %, Slovensko o 3,6 %, Polsko o 3,4 % a Maďarsko o 2,8 % (průměr EU-28 byl 2,1 %). 

Z toho pro mne vyplývají dvě skutečnosti. První vlastně odpovídá základnímu záměru hlavní investiční politiky EU, a to sbližování ekonomické úrovně regionů EU v rámci jejich kontinuálního růstu prostřednictvím podpory vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti firem, hospodářského růstu, udržitelného rozvoje a zlepšování kvality života občanů. Jestliže tedy jedni z hlavních příjemců finanční podpory z politiky soudržnosti vykazují vyšší tempo růstu než zbytek EU (až téměř dvojnásobné), je tento záměr skutečně plněn a dokazuje se tak, že být členem EU má pozitivní dopad i na občany členských států. Druhým postřehem je právě odolnost na vnější krize. Pokud by země V4 nebyly členskými státy, musely by se potýkat s dopady krizí samostatně (jako například Švýcarsko, jehož průměr je za dané období na úrovni 1 %). 

Členství v EU a přístup ke kohezní politice pro ČR znamená i zvýšení životního standardu o 12 procentních bodů (ze 78 % průměru EU v roce 2004 na úroveň 90 % v roce 2017), výrazného snížení míry nezaměstnanosti o 5,3 procentního bodu (z 8,3 % v roce 2004 na úroveň 3 % v roce 2017) na historické minimum, které je ojedinělé i v rámci celé EU (průměr je 7,8 % v roce 2017). Dále došlo ke snížení podílu obyvatel ohrožených chudobou z téměř 20 % v roce 2005 na 13,3 % v roce 2016 (průměr EU v roce 2016 je 23,5 %). V neposlední řadě byly prezentovány údaje týkající se politiky soudržnosti jako významného zdroje nejen veřejného investování v zemích V4. V případě ČR politika soudržnosti odpovídá více než 2,5 % HDP v období 2007-2014 a předpokládá se obdobný přínos na úrovni 2 % pro současné programové období.

Jinými slovy, bez kohezní politiky by ČR nedosáhla na nárůst HDP o přibližně 3,7 procentního bodu (což odpovídá téměř jedné pětině růstu HDP v období 2006-2015). Dané také odpovídá, pro lepší představivost, růstu reálných mezd a produktivity na úrovni 3 %. 

Co říci závěrem? Že Česká republika rozhodně nedělá ostudu v rámci plnění cílů politiky soudržnosti, svým způsobem ji lze považovat i za vlajkovou loď. Ale především je potřeba zdůraznit, že naše členství v EU je přínosné, ekonomicky výhodné a přináší užitky občanům, podnikům i státní správě. Spíše než hledat negativa a posilovat předsudky bychom se měli soustředit na to, jak zlepšit čerpání fondů EU a více využít potenciálu, jež nám členství v EU dává. 

Pozitivní prezentace na výboru pro rozpočtovou kontrolu ve mně vyvolala také osobní vzpomínky. Jako zpravodajka absolutoria Evropské komise za rok 2014 jsem v průběhu slyšení příslušných komisařek a komisařů požadovala představení úspěchů evropské politiky (nejen rozpočtové), realizovaných projektů se skutečným evropským přínosem a v neposlední řadě i zamyšlení nad tím, jak zkušenosti využít v další práci. Poučení se z neúspěchů, a naopak opakování či zdokonalování osvědčených postupů (best practices) jsem považovala a stále považuji za hybnou sílu nejen evropské politiky. Jsem proto velmi ráda, že po dvou letech jsem se dočkala podobného přístupu. Má radost je o to větší, že se tak stalo na výboru pro rozpočtovou kontrolu, kde se obvykle pozitivními zprávami šetří, a že předmětem pozitivních zpráv byla i Česká republika.

Martina DlabajováMartina Dlabajováautor: Info.cz
Autorka textu je poslankyně Evropského parlamentu (ALDE), místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a členka výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL).

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud