Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rozpočet EU: Čeká nás jeho robustní reforma? Komentář ekonoma Petra Zahradníka

Rozpočet EU: Čeká nás jeho robustní reforma? Komentář ekonoma Petra Zahradníka

Lze se oprávněně domnívat, že vedle vývoje událostí kolem brexitu by jednou z nemnoha klíčových událostí a témat v dění EU měla letos být podoba budoucího Víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020. Útržky a náznaky, které jsou používány v nyní vedené diskusi, napovídají, že se můžeme těšit na pořádný otřes, kdy kámen nezůstane na kameni.

Moudřejší budeme na počátku května, kdy Evropská komise zveřejní svůj první návrh tohoto klíčového finančního vehiklu. Nicméně již její sdělení z poloviny února může leccos naznačit. Poměrně jasně zdůrazňuje, že nynější podoba VFR již neodpovídá budoucím potřebám a zájmům EU. Smyslem nynějších diskusí je za prvé určit, jaké oblasti má EU v úmyslu řešit společně a dohodnout se na jejich prioritním výčtu. A za druhé vytvořit pro tento účel odpovídající objem zdrojů.

Diskuse o prioritách a odpovídajících finančních zdrojích je silně ovlivněna variantami, které v loňském roce byly v obecné podobě nastíněny Bílou knihou o budoucnosti Evropy, které byly následně konkretizovány Diskusním dokumentem o budoucnosti financí EU. Pokud předmětem budoucnosti EU bude „pouze“ zaměření se na Jednotný vnitřní trh, potřeba zdrojů přerozdělovaných prostřednictvím Rozpočtu EU nebude tak velká, jako v případě shody nad větší a intenzivnější podobou spolupráce.

Zkušenost s řešením důsledků krize ukázala též limity flexibility, kterých je Rozpočet EU schopen. Proto, aby sloužil jako nástroj, který je schopen přinášet lepší výsledky prostřednictvím sdílení zdrojů na evropské úrovni, je zapotřebí zaměřit pozornost na identifikaci přidané hodnoty, kterou projekty podpořené z Rozpočtu EU vykazují. Obecným testem této přidané hodnoty je, aby euro vydané z Rozpočtu EU přineslo větší benefit v porovnání s tím, kdyby bylo vynaloženo na národní úrovni. Oblasti, kde tento vztah jednoznačně platí, by měly i nadále zůstat mezi těmi, které Rozpočet EU podporuje. Tam, kde tento vztah neplatí, či se postupně ztratil, by se měly zaměřit na alternativní financování mimo Rozpočet EU.

Pro příští období by mělo být i z pohledu prosazování evropské přidané hodnoty potlačováno kritérium čistého salda (plátce, resp. příjemce). Mělo by dojít k utlumení nahlížení na redistribuci Rozpočtu EU jako na hru s nulovým součtem. Skutečnost ukazuje, že z výdajů, které jsou poskytnuty jednomu členskému státu, mají nepřímo prospěch i subjekty v jiných členských státech (dodavatelsky i prostřednictvím nově vytvořených tržních příležitostí či zlepšením infrastruktury).

Půjdou peníze na migraci, bezpečnost a boj proti terorismu?

Velmi zásadním parametrem budoucího Víceletého finančního rámce se zdá být zodpovězení otázky, do jaké míry mají být do rozpočtové struktury zahrnuta tzv. nová témata, jež se povětšinou týkají bezpečnosti Evropy, případně pak její silnější postavení v globálním kontextu. Rozpočet EU by tedy měl sehrát adekvátní roli v případě řízení migrace, boje proti terorismu, řešení kybernetických hrozeb nebo ochrany a kontroly vnějších hranic EU.

Zaměření budoucího Víceletého finančního rámce musí též respektovat závazky EU plynoucí z Pařížské dohody OSN ohledně záležitostí klimatu. Obrovským tématem je Evropský pilíř sociálních práv a sociální dimenze v souladu se závěry sociálního summitu v Göteborgu na podzim loňského roku.

Velkým tématem zůstává též celoevropská propojenost digitální, energetické a dopravní infrastruktury. Stejně zásadním tématem je excelence evropského výzkumu, projevujícím se v inovačním podnikání. V tomto kontextu se hovoří až o zdvojnásobení částky pro účely nástupce programu Horizon 2020 na 160 mld. EUR pro příští finanční perspektivu.

Nové příležitosti pro Rozpočet EU otevřel loňský prosincový balíček k prohloubení EMU, který předpokládá větší zapojení Rozpočtu EU do provádění strukturálních reforem, posílení konvergenční trajektorie pro členské státy, vstupující do eurozóny a zesílení stabilizační funkce v případě rozsáhlých ekonomických asymetrických otřesů, kde by Rozpočet EU sehrával především záruční funkci.

Přijde Česko o finance z kohezní politiky? A co mají čekat zemědělci?

Pro země našeho typu hraje stále klíčovou roli ve struktuře výdajů Rozpočtu EU kohezní politika. Je zřejmé, že tato politika by i nadále měla zůstat k dispozici všem členským státům a regionům; její efektivnost by se mohla zvýšit úpravou intenzity a lepším zaměřením podpory. S navýšením objemu prostředků pro kohezní politiku však počítat nelze. Zvažována je též varianta ukončení podpory pro rozvinutější a přechodové regiony. V důsledku toho by se objem prostředků kohezní politiky snížil o přibližně 95 mld. EUR a pro řadu členských zemí (a též některé regiony v České republice) by byla podpora z kohezní politiky zcela nedostupná. Ještě radikálnější scénář se týká možnosti podpory pouze pro kohezní země (pro Českou republiku by neznamenal rozdíl v podporovaných územích, oproti předchozímu scénáři). V tom případě by se objem kohezní politiky redukoval oproti nynějšku až o 124 mld. EUR.

Velká očekávání a změny jsou spojovány s budoucí Společnou zemědělskou politikou. Tyto změny jsou spojovány především s předefinováním smyslu přímých plateb; jejich objem by měl být snížen a platby samotné lépe zacíleny. Zvažovanými alternativami jsou snížení podpory pro společnou zemědělskou politiku o 30%, případně o 15%.

Je velmi pravděpodobné citelné navýšení prostředků na vnější činnost (součinnost se zeměmi, které čelí chronickým politickým, ekonomickým, sociálním problémům a jsou vystaveny klimatickým rizikům), včetně začlenění Evropského rozvojového fondu do Víceletého finančního rámce.

Akcentovanými prioritami nového Víceletého finančního rámce by měly být dostatečná flexibilita, evropská přidaná hodnota, silnější důraz na výsledky a výkonnost a zjednodušení. Je předpokládáno další rozšíření prostoru pro finanční nástroje. Pro případ projektů, u nichž je přímo předpokládána podpora konkurenceschopnosti a zlepšení postavení na trhu, je jako přímý inspirační zdroj uváděn Evropský fond pro strategické investice (je otázkou, zda by právě tato část intervencí z Rozpočtu EU neměla být zcela spojena, či velmi silně propojena právě s EFSI). Na druhé straně se předpokládá, že v případě projektů negenerujících příjem zůstane prostor pro dotační formu podpory. Je zřejmé, že podíl finančních nástrojů by se měl podstatně zvýšit z nynějších 4% objemu nynějšího Víceletého finančního rámce.

Bude mít rozpočet vlastní zdroje?

Velmi zásadním parametrem diskuse o budoucnosti Víceletého finančního rámce, jež tematicky spadá do oblasti flexibility, je výše příjmové strany Rozpočtu EU a její adekvátnosti. Součástí tématu flexibility je příjmová strana Rozpočtu EU především z důvodu zvýšení váhy vlastních zdrojů, případně pak též zvýšení podílu Rozpočtu EU na HND EU. Jaké jsou v současnosti zvažované nové či posílené vlastní zdroje? Zdroje založené na systému obchodování s emisemi. Je navrhováno, aby určitý podíl na výnosech z dražby emisních povolenek vstoupil coby příspěvek do Rozpočtu EU.

Dalším navrhovaným zdrojem je ten, jenž by byl založen na DPH; toto by nebyl nový vlastní zdroj, neboť podíl na výnosu DPH se již nyní podílí na tvorbě příjmové strany Rozpočtu EU; je však založen na základě velmi složitých statistických výpočtů. Základem modifikace by mělo být zjednodušení základny DPH a úpravy prostřednictvím kalibrace sazby. Třetí návrh ohledně vlastního zdroje Rozpočtu EU pracuje s příjmem založeným na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB).

Jak řečeno v úvodu příspěvku, stavidla invencí pro konečnou podobu VFR po roce 2020 jsou otevřena dokořán.

Autor je ekonom České spořitelny.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1