Sršeň: Vysokorychlostní internet. Mléko je rozlité, snad sesbíráme alespoň část | info.cz

Články odjinud

Sršeň: Vysokorychlostní internet. Mléko je rozlité, snad sesbíráme alespoň část

Sršeň: Vysokorychlostní internet. Mléko je rozlité, snad sesbíráme alespoň část
 

KOMENTÁŘ RADIMA SRŠNĚ | Veřejností před časem zahýbala slova dosluhující ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové o tom, že mobilní data jsou drahá, protože je Češi málo využívají. Ceny mobilního internetu jsou u nás skutečně vysoké a mimořádně neobratné vyjádření jen podtrhlo, jak vláda v této oblasti tápe. Stranou zájmu zůstává jiný, pro mnohé ještě palčivější problém, a to zcela nedostatečné pokrytí a výstavba sítě vysokorychlostního internetu, především v menších městech a obcích. Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) nyní nabízí ministerstvu průmyslu a obchodu pomocnou ruku, jak výstavbu uspíšit a proinvestovat k tomu alespoň část určených prostředků z dotačních fondů EU. 

Ohledně pokrytí vysokorychlostním internetem se nyní v Česku bavíme o výstavbě sítí 5G. Ty ale nejsou žádnou spásou pro budoucnost, nabízejí minimálně 20krát nižší rychlost a kapacitu než řešení pomocí optických kabelů. Ano, lepší něco než-li nic, ale je to, jako kdybychom chtěli stavět vysokorychlostní železnici pro rychlost 160 km/h a u sousedů se jezdilo rychlostí 300 km/h.

V západoevropských zemích se dnes staví datové optické sítě pro rychlost připojení 1000 megabitů/sekundu. V Rakousku připojují i poslední salaše na svazích Alp, do výstavby optické sítě investuje i Rumunsko. Realita v Česku je taková, že podle průzkumů SMS ČR drtivá většina starostů hlásí rychlost připojení pod 10 megabitů. A když je kvalitní internetové připojení dostupné, ceny jsou podstatně vyšší než v západních zemích, a lidé je tak raději nevyužívají, aby ušetřili.

Dosavadní fiasko

Cílem EU je, aby ve všech regionech bylo v roce 2020 připojení s rychlostí 100 megabitů/sekundu. Česko tento cíl nesplní. Zatím jsme nedokázali využít prostředky, která nám EU dala. Na výstavbu vysokorychlostního internetu bylo vyčleněno 14 miliard Kč formou dotací, ale plány skončily fiaskem vzhledem k nastaveným podmínkám. Necílily na rychlost připojení a nahrávaly velkým operátorům. Vznikla tak velká nedůvěra mezi trhem/operátory a MPO, která prakticky zablokovala možnost využití dotací EU v rámci ČR, ač jsou nám servírovány na zlatém podnose.

Nyní svítá šance, že se věci dají do pohybu. SMS ČR se dohodlo s MPO na nové dotační výzvě pro obce, která by měla být vyhlášena po doladění detailů už v září tohoto roku. Nový postup má v praxi fungovat tak, že obce (nebo ještě lépe svazek obcí či mikroregion) nejprve zjistí poptávku domácností po vysokorychlostním připojení, jehož výstavbu následně vysoutěží. Pomohou také s vyřizováním souhlasu majitelů pozemků či stavebního povolení.

Obce a svazky obcí budou moci hromadně vysoutěžit i to, kdo na vybudované infrastruktuře bude připojení následně provozovat. Soutěž bude otevřená všem poskytovatelům a výsledkem by mělo být kvalitní internetové připojení za rozumnou cenu. SMS ČR bude nápomocno s komunikací, koordinací jednotlivých obcí, přípravou žádostí o dotaci i samotným soutěžením zhotovitelů. Věřím, že se nám tak i díky SMS ČR v šibeničním termínu podaří alespoň část rozlitého mléka posbírat.

Inspirací je i Rumunsko

Do budoucna si musí stát vytyčit výstavbu vysokorychlostního internetu jako prioritu. Zákony dnes spíše hází obcím klacky pod nohy, než aby situaci usnadňovaly, jinak bude ČR bílým místem na internetové mapě Evropy, a to včetně velkých měst.

Příkladem, jak může stát podpořit výstavbu vysokorychlostního internetu, je nulové zatížení věcnými břemeny při výstavbě elektronických komunikací, jako je tomu například v Rumunsku.

Dalším opatřením, které by výstavbu vysokorychlostního internetu urychlilo, by byla povinnost investora informovat a umožnit přikládání tzv. chrániček (úzkých plastových trubek pro optické kabely) v rámci jakýchkoli staveb dotovaných, byť korunou, z veřejných peněz v obcích i mimo ně. Nestalo by se pak, že by se do nové cyklostezky či chodníku za dva roky znovu kopalo kvůli internetu a vyhodila se spousta peněz.

Stejně tak by pomohla povinnost ukládat chráničky do opravovaných a budovaných silnic a železnic. Nebo možnost pokládat chráničky do infrastrukturních staveb bez stavebního povolení, případně možnost získat pro to dodatečné povolení, aby se stavba nezdržovala.

Venkov se vylidňuje, především mladí lidé odcházejí do měst. Podle kvalifikovaných odhadů bude v EU do deseti let žít 80 % evropské populace v městech nad 100 tisíc obyvatel. Pokud chceme lidi na venkově udržet, musíme jim zajistit podmínky pro kvalitní život a práci. A v 21. století takovou podmínkou je i dostupný vysokorychlostní internet, který usnadňuje práci firmám, živnostníkům i zaměstnancům při home office a samozřejmě také přístup občanům k informacím, zábavě a vzdělávání.

Radim Sršeň (STAN) je starosta obce Dolní Studénky, místopředseda SMS ČR a kandidát do Evropského parlamentu (TOP 09/STAN).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud