Svoboda: Velká železniční fúze a útok na vnitřní trh | info.cz

Články odjinud

Svoboda: Velká železniční fúze a útok na vnitřní trh

KOMENTÁŘ PAVLA SVOBODY | Nedávno Evropská komise vetovala spojení německého (Siemens) a francouzského výrobce (Alstom) železničních vagonů. Jako potrefené husy se ozvali Francouzi (ministr Bruno Le Maire) a hned po nich Němci (Peter Altmaier). Přišli s nápadem omezit kompetence Komise v oblasti fúzi tak, že její rozhodnutí by napříště měla podléhat spolurozhodování dotyčných členských států.

Dilema kontroly spojování podniků tu bylo od počátku: je třeba chránit hospodářskou soutěž v oblasti fúzí na vnitřním trhu i za tu cenu, že evropské společnosti nedorostou velikosti svých globálních konkurentů, takže s nimi mnohdy nebudou schopni držet krok?

Po II. světové válce tu byla primární potřeba vzniku a obnovy zničených podniků obecně. Proto také nařízení o kontrole spojování podniků 139/2004 vznikalo osmnáct let. Také je třeba nezapomenout na to, že to byla Francie (prezident Sarkozy), kdo vytlačil větu o hospodářské soutěži jako součásti vnitřního trhu z textu zakládacích smluv do pouhého protokolu.

Zamítnutí fúze Alstom–Siemens a nápad na následné schvalování podobných rozhodnutí dotčenými státy ukazuje, že protekcionismus mají národní státy stále pod kůží. Také tím vyniká nenahraditelná role Komise jako absolutně nezbytné protiváhy k pokušení politiků prosazovat ohýbání dohodnutých pravidel v zájmu mocných podnikatelských subjektů či okamžitých volebních potřeb.

Zajímavé je i odůvodnění tohoto nápadu nutností konkurovat čínské kvazi-státní firmě krmené tučnými zakázkami od čínského státu. Přitom ale zmínění politici zamlčují fakt, že obě firmy mají lví podíl na tom, že dotyčná čínská firma takto vyrostla. Tyto firmy totiž Číňanům umožnily ukrást své tajemství, a to obvyklým způsobem: za příslib velké zakázky postavily v Číně příslušné podniky s patřičným know-how. Politici obou zemí tomu tehdy žehnali, a mají tedy na současné situaci podíl.

Je třeba také říci, že Komise velmi detailně posoudila, zda ona čínská firma skutečně neférově ohrožuje obě firmy v mezinárodním obchodu a zda by spojený podnik byl přílišným dominantem na evropském trhu k neprospěchu všech případných zákazníků. Analýza dopadla v neprospěch navrhované fúze.

Nápad vydat takovéto rozhodnutí napospas národním politikům by znamenalo dohodnutá pravidla v podstatě vyhodit z okna. To by v praxi znamenalo konec společného trhu s pravidly komu padni tomu padni, a tedy nevyhnutelně konec společného trhu vůbec: ten bez fungující hospodářské soutěže existovat nemůže. To už by bylo férovější zrušit celé nařízení o spojování podniků; není to nepředstavitelné, vždyť evropský podnik může dorůst globální konkurenceschopnosti sám o sobě, aniž by to bylo nelegální, ale pak je podřízen pravidlům pro dominantní postavení.

Celá událost je výtečným důkazem o významu existence nadnárodní instituce à la Komise pro udržení fair play na vnitřním trhu. Nápad oslabit nadnárodní povahu rozhodování právě v oblasti hospodářské soutěže považuji za to nejhorší, s čím jsme se v této oblasti v poslední době potkali. Je smutné, že to přichází právě od států, kteří se považují za strůjce evropské integrace a její nadnárodní metody spolupráce zvláště. Není to tedy jen francouzsko-německý problém, jde i o český zájem na fungování vnitřního trhu.

Autor je poslanec Evropského parlamentu zvolený za KDU-ČSL.

Pavel Svoboda

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud