Články odjinud

Trávníček: Euroskeptici smetou po 40 letech velkou koalici lidovců a socialistů v europarlamentu

Trávníček: Euroskeptici smetou po 40 letech velkou koalici lidovců a socialistů v europarlamentu

KOMENTÁŘ MATĚJE TRÁVNÍČKA| Stojaté vody Evropského parlamentu se rozbouří. Pokud se do květnových voleb výrazně nezmění preference voličů, padne velká koalice lidovců a socialistů. Ta přitom Evropskému parlamentu dominuje od prvních přímých voleb v roce 1979, tedy posledních 40 let. Letošní volby do Evropského parlamentu tak mohou získat historický rozměr. 

Podle aktuálních predikcí Europe Elects by euroskeptické frakce ECR, EFDD a ENF měly v součtu posílit o 15 poslanců. A to navzdory skutečnosti, že po Brexitu z Evropského parlamentu zmizí 73 britských poslanců, z nichž 24 zastupovalo v čele s Nigelem Faragem Stranu nezávislosti Spojeného království, 19 bylo zvoleno za konzervativce a 1 za jejich spojence z řad severoirských unionistů.

Salvini, Kaczynski a Orbán

K tomu můžeme pozorovat snahy Mattea Sailviniho z italské Ligy o získávání nových spojenců napříč Evropou. Liga dnes zasedá společně například s Marine Le Pen a jejím Národním hnutím ve frakci Evropa národů a svobody (ENF). Spojenectví s ní by mělo dále pokračovat, ale Salvini rozjel námluvy s dalšími stranami.

Početně nejzajímavější se zdají být Kaczynského Právo a Spravedlnost z Polska, která dnes zasedá spolu s britskými konzervativci a českou ODS ve frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR), a Orbánův Fidesz z Maďarska, který je součástí frakce Evropské lidové strany (EPP).

Pokud by se Salvinimu podařilo sjednotit pravici, měla by nově vytvořená euroskeptická frakce podle predikce Tobiase Gerharda Schminkeho z Europe Elects 132 křesel a stala by se druhou nejsilnější silou v Evropském parlamentu.

Světlou budoucnost průzkumy věští i evropským liberálům z ALDE. Postarat by se o to mělo zejména Macronovo LaREM a španělští Ciudadanos. Celkově Europe Elects predikuje posílení ALDE o 31 křesel.

Naopak strmý pád podle všeho česká socialisty z frakce S&D. Sociální demokraté se totiž v mnoha zemích stávají ohroženým druhem. Své by o tom mohla vyprávět i česká ČSSD. Celkově by měli ztratit 62 křesel. A ztrácet budou i evropští lidovci. Ti by sice měli zůstat nejsilnější europarlamentní formací, ale měli by přitom přijít o 44 křesel. Jejich spojenectví se socialisty by tak vůbec poprvé nemělo stačit k získání většiny v Evropském parlamentu.

Změna dynamiky

Výše nastíněný vývoj může přinést zásadní posun ve fungování Evropského parlamentu. Zdá se být téměř jisté, že velká koalice evropských lidovců a socialistů skončí, protože jednoduše nebude mít v Evropském parlamentu většinu. Otázkou je, jaká koalice ji nahradí? V zásadě existují dvě možnosti.

Tou první a vzhledem k pověstné evropské rigiditě i pravděpodobnější variantou je, že spolupráce mezi lidovci a socialisty bude dále pokračovat akorát v podobě rozšířené o ALDE. Ostatně spolupráci obou frakcí s ALDE můžeme pozorovat už dnes. Od takové většiny bychom mohli čekat další tlak na prohlubování evropské integrace a faktickou podporu centristické hospodářské politiky.

Nebo se evropští lidovci pokusí vyjít vstříc přání voličům, jednoho z dvojice S&D a ALDE hodí přes palubu a ke spolupráci přizvou euroskeptiky. Ať už všechny nebo jen některé. Nejblíže by přirozeně mohli mít k ECR. Není ostatně tajemstvím, že Kaczynski má velmi blízko k Orbánovi a už v minulosti se pokoušel svou stranu dostat přímo do EPP.

Takový scénář by mohl vést k zmírnění tlaku na prohlubování integrace, případně i k jejímu rozvolnění v některých oblastech, a ke stopce pro nejrůznější progresivistické nápady, jako jsou třeba kvóty pro ženy ve vedení firem. V hospodářské politice by se asi nic moc nezměnilo, protože ani Kaczynski ani Salvini nejsou volnotržní liberové střihu Margaret Thatcherové.

Ať už ve volbách rozdají voliči karty jakkoli, je už dnes jisté, že nás letos čekají historicky nejzajímavější volby do Evropského parlamentu. A po nich dost možná ještě zajímavější změny. 

Autor je politolog a člen ODS.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud