Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Udělejme sanitární kordon kolem politické korektnosti, ne voličů. Komentář Petra Holce

Udělejme sanitární kordon kolem politické korektnosti, ne voličů. Komentář Petra Holce

Po Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Německu a Itálii do určité míry uspěla protiimigrační a euroskeptická strana i ve volbách ve Švédsku, baště politické korektnosti. Tamní Švédští demokraté získali téměř 18 procent hlasů, což by jim mělo přinést 63 křesel v 349členném parlamentu. Někteří politici i novináři teď mluví o „sanitárním kordonu“, který kolem nich chtějí vytvořit. Přitom právě díky sanitárnímu kordonu politické korektnosti, z níž se dávno stala hloupost, slaví nejen Švédští demokraté takové volební úspěchy.

Nechci Švédským demokratům říkat populisté. Populista – a teď si pomáhám politickou korektností sám – je samozřejmě Tomio Okamura, protože jen zneužívá strach z migrace v zemi, do níž takřka žádní migranti z Iráku, Afghánistánu nebo Tuniska nechtějí. Nejspíš je sem bude brzy muset sám pašovat a pak ve svých Nezávislých novinách psát o tom, jak se nelegální migrace rozmáhá i u nás. V Dánsku, Nizozemsku a poslední dobou i Itálii či Německu ale má část obyvatel migrantů celkem dost.

A můžeme do této řady přidat právě i Švédsko. Nechtít, aby vám někdo zapálil auto, vykradl byt nebo se místo tradičních volnočasových aktivit – napadá mě třeba stavba vánočních betlémů – organizoval ve zločineckém gangu, nebývalo znakem populismu. Bývalo to automatické. My novináři jsme si ale tak trochu zvykli říkat populisti všem, co nechtějí euro, masovou migraci nebo „bio“ v nádrži auta.

V Německu dokonce zašla politická korektnost tak daleko, že je podle tamních médií populista skoro každý, kdo nesouhlasí s vládou. Někteří si naivně myslí, že to dělají v zájmu demokracie, což je samozřejmě ironie: s vládou média souhlasí hlavně v totalitách, s nimiž mají i v Německu jistou zkušenost. Nějakou dobu tam byly politicky korektní i koncentráky, protože lidi „osvobozovaly prací“. Nic ale ve skutečnosti nepomáhá populistům výrazněji než všechny možné sanitární kordony.

Dokud totiž můžou o problémech jen mluvit, mají problém jiní. Podívejte se na Opravdové Finy, ukázkovou definici toho, čemu dnes říkáme „pravicoví populisti“. Tahle ekonomicky levicová a sociálně i kulturně konzervativní strana ve volbách získala téměř 20 procent hlasů, jakmile ale vstoupila do vlády a musela problémy i řešit, rozpadla se. A podobně si „brexitem“ zavařili i britští Konzervativci.

K jejich oblíbené konzervativní tradici dlouho patřilo o „brexitu“ mluvit. Pak ho ale najednou ke svému překvapení skutečně spustili a podívejte se na ten mazec. V bohaté Británii teď kvůli tomu vyzývají lidi i k hromadění zásob jídla. Snad proto chce Česko „po anglicku“ z EU vyvést Okamura, jehož předchozí banda jménem Úsvit se dokázala rozpadnout i v opozici. „Moravák z Tokia“ byl vždycky o krok napřed. Nejspíš doufá, že bychom se pak všichni nahrnuli do jeho obchodu s japonskými potravinami.

Sanitární kordony prostě nefungují, protože nikdy nemůžete udělat sanitární kordon kolem lidského myšlení. Dlouhá století zkoušela církev udělat sanitární kordon kolem homosexuality, až dnes nejvíc řeší pedofilní skandály svých homosexuálních kněží. Sanitární kordon dělali v Itálii i kolem Mattea Salviniho, až je z něj vicepremiér. A i on teď vidí, že jen mluvit o migraci je něco jiného, než ji ve skutečnosti muset řešit.

S hlasitým křikem na Twitteru, jak jinak, nejdřív migrantům zavřel přístavy, pak je ale zase některým lodím otevřel. I on rychle zjistil, že házet lidi do moře sice může mafie, pro vládu je to ale složitější. Zatím mu ale přinejmenším vděčíme za to, že demaskoval pokrytectví francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten vyzval Italy k přijetí migrantů, zatímco sám drží zavřenou italsko-francouzskou hranici i francouzské přístavy. Politická korektnost par excellence!

A taky skvělé sousto pro všechny „populisty“. Vymazat z oficiální politiky hlas téměř pětiny těch, kdo přišli k volbám, jak teď znovu zkouší ve Švédsku, demokracii nezachrání. Místo Švédských demokratů by tam měli sanitární kordon natáhnout kolem politické korektnosti, právě jí totiž vděčí za výsledky posledních voleb. Nikdo totiž fakt nepotřebuje Okamuru a spol., aby viděl, že problémy nezmizí tím, že se o nich prostě jen nebude mluvit.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1