Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vsadit musíme hlavně sami na sebe. Komentář Tomáše Prouzy

Vsadit musíme hlavně sami na sebe. Komentář Tomáše Prouzy

Když světovou ekonomiku děláte podle toho, jak se ráno vyspíte, končí to většinou průšvihem. Ukázal to nedávný summit G7, na kterém se sešli zástupci nejvyspělejších zemí světa. Přes slibný začátek celá akce skončila fiaskem. Jak jinak než neobratností amerického prezidenta Trumpa. Jak jinak než přes Twitter.

Trump, který dodatečně odvolal podporu společnému prohlášení proti omezování obchodních překážek, si chtěl zřejmě udržet image bojovníka. To se mu sice povedlo, ale americkým exportním firmám tím s největší pravděpodobností vybojoval nižší příjmy. V zájmu budoucnosti Spojených států proto nezbývá než čekat, až jej americký byznys dotlačí k rozumnějšímu chování.

Tolik času ale Evropa nemá. Výsledky zmíněného setkání G7 pouze dokreslují postupné oslabování vztahů mezi Trumpovými Spojenými státy a Starým kontinentem. A pokud zaspíme, může nás to bolet víc než americkou ekonomiku pod vedením současného prezidenta, který ubližuje především vlastní zemi.

Pro Evropu je současná situace nezvykle velkou příležitostí postavit se na vlastní nohy a snížit závislost, kterou v mnoha ohledech na USA máme. Když totiž nemáme žádnou jistotu, že skutečně platí spojenecké závazky, musíme vsadit především sami na sebe.

Už teď je vidět, že si evropští lídři uvědomují nové příležitosti. Poslední dobou jsme mnohem aktivnější v obchodní politice, kde neustále přibývají nové nebo se vylepšují starší obchodní dohody. Dále se dostáváme také v obranné a bezpečnostní politice – nově má jít mnohem více peněz například na obranu společných hranic nebo vývoj a nákup nových zbraní včetně zbraní pro 21. století a on-line svět tak, abychom vše dokázali zvládnout vlastními silami bez nutnosti zapojení Američanů. Byl bych stokrát raději, kdybychom nemuseli řešit, zdali kdysi tak pevné americkými závazky stále platí. Jenže opakované zpochybňování americko-evropského partnerství a podivná vstřícnost k různým diktátorům od Ruska po Severní Koreu ukazují, že se musíme připravovat na situaci, kdy si budeme muset umět pomoci sami.

A kde u toho všeho má být Česko? Rozhodně ne na rozvojové periferii, kde nám jen budou říkat, co máme dělat. Musíme si určit vlastní evropské priority a jít s nimi do jednání o tom, jak Evropu postavit na obě nohy. Od roku 2016 jsme tlačili na silnější evropskou obranu – a dnes je z toho velké téma, včetně navýšeného evropského rozpočtu na vývoj i akvizice nových zbraňových systémů. Jako země, postavená na exportu, jsme vždy byli šampionem nových obchodních dohod – a ještě nikdy v minulosti nebyla Evropská unie tak úspěšná při otevírání nových trhů pro evropské firmy.

Stejně jako vyspělá Evropa, vsadit musíme hlavně sami na sebe. Opakovaně jsme si vyzkoušeli, že když víme, co chceme, umíme to prosadit. Nesmíme ale zůstat sedět v koutě. Pasivita a rezignace je totiž to největší nebezpečí, kterému čelíme – a v posledních dnech je vidět, jak jednoduché je využít naši pasivitu a měnit systém, ve kterém žijeme.

Autor je bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1