Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vydavatelé musí najít společnou řeč s Googlem a Facebookem. Komentář Dity Charanzové

Vydavatelé musí najít společnou řeč s Googlem a Facebookem. Komentář Dity Charanzové

Se zájmem jsem si přečetla komentář šéfredaktora Info.cz Michala Půra k autorským právům vztahujícím se ke zpravodajství na internetu. Text vnímám jako legitimní postoj strany, která z logiky věci v první řadě zastupuje práva vydavatelů a novinářů. Jsem si plně vědoma toho, že svět internetu a volně šířeného obsahu, v tomto případě zpráv, za kterými je práce jednotlivce a na druhé straně taky mzda, kterou za ni dostal, je velkou zatěžkávací zkouškou. Vím, že to ani zdaleka není jednoduché, zároveň si ale nemyslím, že cesta z této situace vede přes silně restriktivní politiku, která by například odkazy na zpravodajský obsah ve vyhledavačích, ať se bavíme o Googlu, Seznamu či jiném, zpoplatnila.

Pokud bychom z vyhledávačů vyselektovali tyto seriózní zdroje informací, zůstaly by tam jen ty, které nebudou podléhat autorské ochraně. V první řadě tedy záplava dezinformací a lží, které si dnes může na internetu vycucat z malíčku a publikovat kdokoli. Nemohu tedy přijmout premisu, že bráníme účinné ochraně před tzv. fake news, když nechceme zpoplatnit výsledky vyhledávání. Tím, že ve vyhledavačích zůstanou zobrazeny i zprávy ze seriózních zdrojů, naopak dezinformace ředíme hodnotnými informacemi. Dokonce jsem si dosud myslela, že šíření seriózních zpráv třeba mezi uživateli facebooku či twitteru je pro mediální dům spíše žádoucí, je to de facto reklama a tedy i důvod, proč sami autoři některé své články na sociálních sítích publikují. Asi jsem se mýlila.

Nebudu zde uvádět data o dopadech obdobné legislativy zavedené ve Španělsku a Německu. Neučiním tak, protože příslušná studie byla předem zpochybněna v původním textu a já nemám dostatek důkazů, abych tyto pochyby vyvrátila. Nemohu ale nezmínit přístup editorial deníku El País, kde autor postup, který právě tyto dvě země provedly, označuje za zcela mylný, volá po symbióze vydavatelů a technologií, nikoli po konfrontaci. Ukazuje dokonce, jak se trh snaží se situací vypořádat a jak jeden z nevýznamnějších španělských deníků El País dnes sám hledá cesty ke společným projektům s Googlem i Facebookem.

Ani Španělsko, ani Německo dnes zkrátka samo neříká, že našlo skvělé řešení popsaného problému, hovoří se naopak o propadu návštěvnosti zpravodajských webů a s ním spojeným propadem i finančním.

Rozvoj internetu nezastavíme, jeho využití stále roste. Autorská práva jsou v tomto prostředí ohromným oříškem, ať jde o hudbu, filmy nebo právě zpravodajství. Neříkám, že se tímto novým fenoménem nemáme zabývat, jen tvrdím, že nepovažuji za šťastné přenést celou zodpovědnost na platformy, které obsah šíří. Nakonec i ony slouží jako prostor, kde se třeba nová média – ta seriózní, mohou stejně dobře etablovat a dostat do povědomí čtenářů. Některé domy například část svých obsahů zpoplatňují, čtenář si text dočte, jen pokud za článek za platí, nebo má již předplaceno. Není třeba toto cesta, jak lépe ochránit autorská práva? Opravdu by měly být zpoplatněny i odkazy tvořené často jen pár slovy?

Tolik můj pohled a snad stručné vysvětlení, proč nemohu souhlasit s tím, že bych podlehla mocné lobby, jak sem byla nařčena v textu, ale že jsem se k výzvě přidala s čistým svědomím a z vlastního přesvědčení.

Autorka je poslankyně Evropského parlamentu zvolená za ANO.

Dita CharanzováDita Charanzováautor: Info.cz

 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1