Články odjinud

Vydavatelé musí najít společnou řeč s Googlem a Facebookem. Komentář Dity Charanzové

Vydavatelé musí najít společnou řeč s Googlem a Facebookem. Komentář Dity Charanzové

Se zájmem jsem si přečetla komentář šéfredaktora Info.cz Michala Půra k autorským právům vztahujícím se ke zpravodajství na internetu. Text vnímám jako legitimní postoj strany, která z logiky věci v první řadě zastupuje práva vydavatelů a novinářů. Jsem si plně vědoma toho, že svět internetu a volně šířeného obsahu, v tomto případě zpráv, za kterými je práce jednotlivce a na druhé straně taky mzda, kterou za ni dostal, je velkou zatěžkávací zkouškou. Vím, že to ani zdaleka není jednoduché, zároveň si ale nemyslím, že cesta z této situace vede přes silně restriktivní politiku, která by například odkazy na zpravodajský obsah ve vyhledavačích, ať se bavíme o Googlu, Seznamu či jiném, zpoplatnila.

Pokud bychom z vyhledávačů vyselektovali tyto seriózní zdroje informací, zůstaly by tam jen ty, které nebudou podléhat autorské ochraně. V první řadě tedy záplava dezinformací a lží, které si dnes může na internetu vycucat z malíčku a publikovat kdokoli. Nemohu tedy přijmout premisu, že bráníme účinné ochraně před tzv. fake news, když nechceme zpoplatnit výsledky vyhledávání. Tím, že ve vyhledavačích zůstanou zobrazeny i zprávy ze seriózních zdrojů, naopak dezinformace ředíme hodnotnými informacemi. Dokonce jsem si dosud myslela, že šíření seriózních zpráv třeba mezi uživateli facebooku či twitteru je pro mediální dům spíše žádoucí, je to de facto reklama a tedy i důvod, proč sami autoři některé své články na sociálních sítích publikují. Asi jsem se mýlila.

Nebudu zde uvádět data o dopadech obdobné legislativy zavedené ve Španělsku a Německu. Neučiním tak, protože příslušná studie byla předem zpochybněna v původním textu a já nemám dostatek důkazů, abych tyto pochyby vyvrátila. Nemohu ale nezmínit přístup editorial deníku El País, kde autor postup, který právě tyto dvě země provedly, označuje za zcela mylný, volá po symbióze vydavatelů a technologií, nikoli po konfrontaci. Ukazuje dokonce, jak se trh snaží se situací vypořádat a jak jeden z nevýznamnějších španělských deníků El País dnes sám hledá cesty ke společným projektům s Googlem i Facebookem.

Ani Španělsko, ani Německo dnes zkrátka samo neříká, že našlo skvělé řešení popsaného problému, hovoří se naopak o propadu návštěvnosti zpravodajských webů a s ním spojeným propadem i finančním.

Rozvoj internetu nezastavíme, jeho využití stále roste. Autorská práva jsou v tomto prostředí ohromným oříškem, ať jde o hudbu, filmy nebo právě zpravodajství. Neříkám, že se tímto novým fenoménem nemáme zabývat, jen tvrdím, že nepovažuji za šťastné přenést celou zodpovědnost na platformy, které obsah šíří. Nakonec i ony slouží jako prostor, kde se třeba nová média – ta seriózní, mohou stejně dobře etablovat a dostat do povědomí čtenářů. Některé domy například část svých obsahů zpoplatňují, čtenář si text dočte, jen pokud za článek za platí, nebo má již předplaceno. Není třeba toto cesta, jak lépe ochránit autorská práva? Opravdu by měly být zpoplatněny i odkazy tvořené často jen pár slovy?

Tolik můj pohled a snad stručné vysvětlení, proč nemohu souhlasit s tím, že bych podlehla mocné lobby, jak sem byla nařčena v textu, ale že jsem se k výzvě přidala s čistým svědomím a z vlastního přesvědčení.

Autorka je poslankyně Evropského parlamentu zvolená za ANO.

Dita CharanzováDita Charanzováautor: Info.cz

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud