(Ne)jednotná pozice EU ve světě: Česká stopka rezoluce k Jeruzalému jí uštědřila další ránu

Eliška Kubátová

Přesunutí americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma dnes doprovází ostré nepokoje, při kterých byly desítky Palestinců zastřeleny a stovky dalších zraněny. Rázné diplomatické gesto administrativy Donalda Trumpa, které hodilo do už tak napjatých vztahů na Blízkém východě pomyslný granát, však hýbe také evropskou politikou. Plánovaný přesun amerického velvyslanectví mělo minulý týden odsoudit společné prohlášení 28 unijních zemí, které ale tři státy EU zablokovaly – kromě Maďarska a Rumunska také Česká republika. Rozhodnutí Prahy, která dlouhodobě razí silně proizraelskou politiku, není zvlášť překvapivé, formování společného evropského postoje v zahraniční politice však dostalo další tvrdou ránu.

Sliby amerického prezidenta Donalda Trumpa o přesunutí ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma se dnešním dnem naplnily. Gesto, které je pro doutnající izraelsko-palestinský konflikt extrémně nebezpečný, chtěla v minulém týdnu zkritizovat i evropská diplomacie v čele s Vysokou představitelkou EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federicou Mogheriniovou. Iniciativu, jejímž největším zastáncem byla Francie, ale Česko, Maďarsko a Rumunsko zablokovaly.

Opulentní žranice i Den katastrofy. Ochranka mě vystrkala na zastávku, říká z Jeruzaléma Novotný

sinfin.digital