Nebezpeční investoři. EU hledá cestu, jak zabránit Číně a Rusku v přístupu k důležitým informacím | info.cz

Články odjinud

Nebezpeční investoři. EU hledá cestu, jak zabránit Číně a Rusku v přístupu k důležitým informacím

Předseda Evropské komise Jean Claude-Juncker navrhl loni na podzim, aby si evropské země vyměňovaly informace o podezřelých investorech. Rozhodnutí o tom, zda investici povolí či nepovolí, by ale byla na jednotlivých členských zemích unie. V Evropském parlamentu se nyní chystá návrh, podle kterého by v některých případech bylo možno tyto investice zakázat na evropské úrovni.

Zahraniční investoři se mohou prostřednictvím nákupu evropských firem či podílů v nich dostat k vojenským tajemstvím, použít získané údaje z bankovních databází k náboru špiónů nebo získat kontrolu nad strategickými podniky a v případě konfliktu Evropy s jejich mateřskou zemí ochromit evropské telekomunikace či další infrastrukturu. Evropská komise proto navrhla v září pravidla pro celoevropské prověřování zahraničních investic do podniků, jejich činnost je důležitá pro „bezpečnost a veřejný pořádek.“ Podle šéfa Evropské komise Jeana Clauda-Junckera, který návrh evropského Nařízení loni v září představil, je třeba, aby Evropané věděli co se na jejich území děje a chránili svoji „kolektivní bezpečnost.“ Návrh sice oficiálně nemíří konkrétně proti žádným zemím, je ale jasné, že obavy má Evropa především z investic z Číny a z Ruska.

Návrh Evropské komise je ale přinese jen minimální zlepšení. Jednotlivé země Evropské unie by podle něj měly pouze zřídit pracoviště, která by sledovala podezřelé zahraniční investice v citlivých odvětvích jako je třeba energetika nebo jaderné technologie a informovaly o nich další země EU. Evropská komise by sledovala investice do některých projektů, na kterých má unie speciální zájem a investovala do nich evropské peníze. Například satelitní navigace Galileo, transevropské dopravní a energetické sítě a některé investice do telekomunikací. Zakázat investici, která může ohrozit evropskou bezpečnost a zájmy by ale mohl jen ten stát EU, na jehož území k investici dochází. Když by se tamní úřady rozhodly, že takovou investici chtějí, nikdo by s tím nemohl nic udělat. Ani okolní země, které by to také mohlo ohrožovat, ani Evropská unie jako celek.

Jedinou výhodou by bylo, že 13 zemí EU včetně České republiky, které ještě nemají systém sledování zahraničních investic, muselo takový systém vytvořit. A musely by o rizikových investicích informovat své sousedy. Například Německo se podle Petra Langa, programového ředitele think-tanku The Prague Security Studies Institute, bojí, že k citlivým informacím v německých firmách by se mohli dostat cizí investoři prostřednictvím investic do společností, které pro německé firmy pracují jako dodavatelé. The Prague Security Studies nedávno vydal studii, ve které ukazuje, jak by v případě Česka měl takový úřad vypadat a doporučuje, aby Česko šlo dále, než požaduje návrh evropského nařízení. Aby Česká vláda zahraniční investice nejen sledovala, ale aby je vláda mohla na základě doporučení útvaru, který je bude sledovat, zakázat. The Prague Security Studies navrhuje, aby podezřelé investice prověřoval speciální útvar pod Bezpečnostní radou státu.

Někteří evropští poslanci jsou ale pro zavedení tvrdších evropských pravidel pro sledování a hlavně zakazování zahraničních investic. Například francouzský europoslanec Franc Proust chce tento měsíc navrhnout, aby do sledování byly zahrnuty i například investice do leteckého průmyslu nebo médií, což v návrhu Komise chybí, a aby se Komise nespokojila jen s tím, že jí některý členský stát oznámí, že nechce proti jí identifikované investici ohrožující evropskou bezpečnost zasáhnout. Zřejmě by pak došlo k hlasování o možném zákazu takové investice na evropské úrovni, pokud by ji za ohrožující bezpečnost považovala Evropská komise a minimálně devět členských zem unie. Podle agentury Bloomberg Proust tvrdí, že o tom už hovořil se zástupci devíti členských zemí EU včetně Německa, Polska, Itálie a Španělska. Nové unijní nařízení o kontrole zahraničních investic by mohlo být schváleno do konce letošního roku.

S návrhem zvážení větší kontroly přímých zahraničních investic se původně na začátku loňského roku obrátili zástupci velkých unijních zemí, Německa, Francie a Itálie. Jejich nevyřčeným motivem ale zřejmě nebyla ochrana bezpečnosti Evropské unie, ale snaha získat prostředek k tlaku na Čínu, která brání v přístupu na trh firmám z Evropy. Poplach vyvolal nákup německého výrobce robotů Kuka Číňany a posléze jejich pokus získat společnost Aixtron vyrábějící zařízení pro výrobu polovodičů a růst čínských investic. Přímé čínské investice vzrostly podle údajů společnosti Baker McKenzie z dvou miliard euro v roce 2010 na loňských 65 miliard euro. Pak se ale ukázalo, že problém je mnohem závažnější. Čínské společnosti totiž často nejsou obyčejnými soukromými firmami, ale jsou pod kontrolu či vlivem čínské státu a roste v nich vliv čínské komunistické strany. Nedávno si na to stěžoval například Dieter Kempf, šéf Svazu německého průmyslu. Evropané se teď bojí, že se Peking přes investice může dostat k citlivým informacím. Podobné je to s ruskými investory, kteří jsou často napojeni na ruskou vládu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud