Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nedostatek potravin, léků, benzinu. Úředníci načrtli realitu brexitu bez obchodní dohody s EU

Britští vládní úředníci varují před odchodem Británie z Evropské unie bez obchodní dohody. Podle nich hrozí, že bez dohody bude mít země do několika týdnů od opuštění EU nedostatek potravin, pohonných hmot a léků. Píše o tom dnes britský nedělník The Sunday Times.

Úředníci podle listu vytvořili tři možné scénáře brexitu bez obchodní dohody - mírný, vážný a nejhorší s názvem Armagedon. Podle prostředního, tedy vážného scénáře trajektová přeprava v Lamanšském průlivu se první den zhroutí a supermarkety budou do několika dní bez potravin a nemocnice do dvou týdnů bez léků.

Británie chce uzavřít dohodu o budoucích obchodních vztazích s EU před oficiálním odchodem z unie 29. března 2019. Úředníci však také pracují na plánech pro případ, že jednání skončí bez dohody. Britské ministerstvo pro odchod z EU dodává, že sice vytvořilo pesimistický scénář pro odchod bez dohody, ale je přesvědčené, že nic z toho se nestane. Británie a EU mají za cíl dokončit celkovou dohodu o brexitu do října, aby parlamenty všech členských zemí EU měly čas na její schválení před odchodem Británie z EU.

Konzervativní vláda premiérky Theresy Mayové je rozdělena mezi ministry, kteří upřednostňují takzvaný tvrdý brexit, tedy úplné zpřetrhání vazeb s EU, které by umožnilo Británii uzavřít nové obchodní dohody se zeměmi po celém světě, a ty, kteří chtějí, aby země měla nadále těsnější vazby na EU, která je největším obchodním partnerem Británie.

Vedoucí představitelé EU jsou znechuceni nedostatkem jasných návrhů o tom, jak chce Británie vyřešit závažné otázky kolem celních režimů a hranic mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která bude jedinou pozemní hranicí Británie s EU po brexitu. Irský místopředseda vlády Simon Coveney v sobotu uvedl, že Británie musí předložit písemné návrhy o hranici do dvou týdnů, tedy ještě před summitem EU, který se uskuteční 28. a 29. června. Britský ministr vnitra Sajid Javid dnes uvedl, že britská vláda předloží na červnovém setkání představitelům EU řadu dobrých návrhů, napsala agentura AP.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1