Články odjinud

Nejen „bílí muži“. Krajní pravice láká stále víc žen. Proč snáze uvěří slibům populistů?

Nejen „bílí muži“. Krajní pravice láká stále víc žen. Proč snáze uvěří slibům populistů?

Východoněmecké město Chemnitz minulý týden zachvátily protesty krajně-pravicových radikálů, kteří za skandování „My jsme národ“ házeli na policisty kameny nebo lahve a došlo i k napadení několika přistěhovalců. Přestože drtivou většinu výtržností měli na svědomí „klasičtí“ příznivci krajní pravice – černě odění muži bílé pleti –, na mnoha fotografiích z protestů byla zachycena i celá řada žen, upozorňuje německý server Deutsche Welle. Poukazuje přitom na nedávnou studii, podle které ženy tíhnou ke krajní pravici stále častěji.

Mohutné protesty, výtržnosti a napadení přistěhovalců tento týden ochromily Německo. Rozbuškou dramatického dění se stal spor, který si v noci ze soboty na neděli vyžádal jednoho mrtvého a dva zraněné. Kvůli incidentu, při kterém zemřel německý občan, policie vyšetřuje dva podezřelé mladíky původem z Iráku a Sýrie. Už v neděli odpoledne pak ve čtyřmilionovém městě Chemnitz začaly demonstrace krajně pravicových radikálů a příznivců protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), které trvaly celý týden.

Sobotní vraždu pětatřicetiletého Němce i následné násilnosti v ulicích odsoudila kancléřka Angela Merkelová, která dala jasně najevo, že takovéto projevy nenávisti nemají v Německu žádné místo. „Máme videozáznamy, které ukazují, že se odehrály štvanice, že se lidé srocovali, že na ulicích byla nenávist, a to nemá s naším právním státem nic společného,“ prohlásila v úterý Merkelová.

Většinu agresivního davu, který volal po tvrdším protiimigrační politice, tvořili muži, výjimkou zde však nebyly ani ženy. Deutsche Welle přitom poukazuje na novou studii nadace Friedrich Ebert Stiftung zkoumající voliče pravicových populistických stran v Německu, Francii, Řecku, Polsku, Švédsku a Maďarsku, která ukazuje, že nemusí jít o nic výjimečného.  

Ze studie vyplývá, že ke krajně pravicovým populistickým stranám je přitahováno stále víc žen. „Po dlouhou dobu se zdálo, že ženy jen velmi málo inklinují k podpoře krajně-pravicových stran – ani jako aktivní členky, ale ani jako voličky. V posledních letech se však ženy stále častěji objevují ve vedení krajně pravicových stran a víc pro ně i hlasují,“ píše Friedrich Ebert Stiftung.

Například během loňských parlamentních voleb podpořilo stranu AfD ve východním Německu 17 procent žen, na západě země to však bylo jen osm procent. A zajímavé výsledky ukázaly i volby v roce 2015 v Polsku – stranu Právo a spravedlnost podpořily spíš ženy než muži. Co tedy ženy láká k tomu hodit volební lístek populistickým pravicovým stranám spíš než těm tradičním?

Podle Elisy Gutscheové, která se na studii FES podílela, se mnoho krajně pravicových stran snaží ženy přesvědčit tím, že jim slibuje posílení systému sociálního zabezpečení. „Strany říkají, že zvýší odměny na děti a další příspěvky na podporu rodin,“ vysvětluje Gutscheová podle Deutsche Welle. Hlavní motivací žen k podpoře pravicových populistů jsou tedy především sliby v oblasti sociální politiky.

INFOGRAFIKA DNE: Zákaz zahalování v EvropěINFOGRAFIKA DNE: Zákaz zahalování v Evropěautor: INFO.CZ

Ženy se však stále častěji objevují i v čele těchto stran – příkladem je nejen polská premiérka Beata Szydlová, šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová ale i výrazná osobnost Alternativy pro Německo a ekonomka Alice Weidelová. Studie však ukazuje, že muži jsou jako členové krajní pravice stále v převaze. Například v 92členné parlamentní skupině německé strany AfD je jen deset míst obsazeno ženami.

„Tyto ženy tam jsou z toho důvodu, aby udělaly strany otevřenější a modernější a apelovaly tak na voličky,“ vysvětluje Gutscheová s tím, že to ve skutečnosti nejsou „progresivní“ strany, kde by existovala rovnost pohlaví.

Kromě toho však zpráva přináší také další překvapení – ženy začínají tíhnout ke xenofobním a islamofobním přesvědčením víc než muži. „Toto zjištěn mě asi překvapilo nejvíc,“ říká Gutscheová. Vysvětlením podle ní může být to, že pro ženy je v silně patriarchální společnosti dodnes stále těžké vydobýt si své místo – nejenže jsou v porovnání s muži hůře placeny, ve stáří jsou navíc vystavené většímu riziku chudoby. „Myslím, že mají ženy pocit, že jsou součástí nižších vrstev společnosti a musí navíc bojovat proti uprchlíkům a migrantům,“ dodává pro Deutsche Welle.

  

 

 

Články odjinud