Němci a Francouzi zvažují, jak zreformovat EU. Co čekat od konference o budoucnosti Evropy?

Milan Rokos, rok

28. 11. 2019 • 16:00

Evropská unie potřebuje reformu. Na tom se shodnou euroskeptici i stoupenci hlubší integrace. Lídři EU – Německo a Francie – proto přicházejí s návrhem, jak k tomuto cíli dospět. Chtějí uspořádat dva roky trvající konferenci o budoucnosti Evropy. O co jde a co se nelíbí kritikům?

O čem se bude jednat?

Úkolem konference by podle návrhu Německa a Francie, který měl k dispozici server Politico, mělo být důsledné přepracování fungování EU, a to včetně možné změny unijních smluv. Cílem je, aby byla unie „jednotnější a suverénnější“.

Konference by měla proběhnout ve dvou fázích. V té první, která by mohla začít už příští rok, by se měli delegáti soustředit na „demokratické fungování EU“, zvláště s ohledem na volby a obsazování klíčových postů. Právě tento proces se letos ocitl pod palbou kritiky poté, co se unijní lídři rozhodli nerespektovat „spitzenkandidáty“ a jmenovat šéfkou Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Velký odpor se zdvihl zejména mezi europoslanci, kterým vadilo, že hlavní post získá někdo, kdo vůbec nevedl volební kampaň.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž se proti systému spitzenkandidátů postavil (a nebyl sám, podpořilo ho např. i Česko), prosazoval nový systém nadnárodních kandidátek, ale ostatní lídři jej odmítli. Nový návrh nyní volá jak po nadnárodních kandidátkách či systému vedoucích kandidátů, tak i po zvýšení volební účasti.

V letošních květnových volbách už s nadnárodní kandidátkou zkoušelo prorazit hnutí Volt. Výsledkem byl zisk jednoho europoslaneckého křesla v Německu.

Druhá část konference by se pak podle návrhu měla soustředit na „politické priority“ unie a skončit by měla během francouzského předsednictví v prvním pololetí roku 2022.

Co bude s návrhem dál?

V minulých dnech měl podle Politika francouzsko-německý návrh o dvou stránkách kolovat mezi členskými státy, ve středu se o něm jednalo na úrovni velvyslanců členských států. Podle diplomatických zdrojů žádný velký zápal pro návrh zástupci členských států neprojevili.

V této chvíli ani není jisté, zda o něm budou na prosincovém summitu diskutovat lídři unie, jak zmiňuje Politico.

Pokud by s ustavením konference souhlasili, mohla by si unie zopakovat model, který už zná z doby, kdy zasedal takzvaný Konvent o budoucnosti Evropské unie. Jeho výsledkem tehdy byl v roce 2003 návrh evropské ústavy, kterou ale později obyvatelé Francie a Nizozemska v referendech odmítli. Většina z obsahu pak nicméně přešla do Lisabonské smlouvy. V Konventu tehdy zasedali i čeští zástupci, například poslanci Josef Zieleniec a Jan Zahradil. Kromě představitelů parlamentů členských států byli v Konventu i představitelé vlád.

Zatímco Konvent vedl jako prezident Francouz Valéry Giscard d'Estaing, novou konferenci o budoucnosti by mohl vést bývalý belgický premiér a nynější vyjednavač pro brexit za Evropský parlament Guy Verhofstadt, velký zastánce federalizace a hlubší integrace EU.

Získá německo-francouzský plán podporu?

To je v tuto chvíli těžké říci. Macronův projev o Evropě s návrhy na hlubší integraci (podzim 2017 na Sorbonně) vyvolal menší ohlas, než se čekalo. Některé unijní státy se k němu vyjádřily rovnou negativně, nadšení ale nevzbudil ani v Německu u vlády kancléřky Angely Merkelové. Návrh na konferenci o budoucnosti EU je už krokem dál, protože vyjadřuje společný postoj obou klíčových unijních zemí.

Nedostatky nynějších smluv a fungování unie nicméně přiznávají lídři z celé EU, která se potýká s řadou výzev, jako je nárůst populismu a extremismu, brexit nebo oslabování transatlantického partnerství po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. Jisté se ovšem zdá být jedno – po plánovaném odchodu Britů z unie zmizí jeden významný hlas, který integraci bránil.

Návrh má ale i tak silné odpůrce – proti změně pravidel se už vyjádřil Němec Manfred Weber. Právě on byl spitzenkandidátem lidovců a kandidátem na vedení Evropské komise. Nakonec ale kvůli dohodě unijních lídrů neuspěl a přepustil místo Ursule von der Leyenové.

„Bude záležet na prosincové debatě lídrů, ale lze si představit, že francouzsko-německý návrh zarezonuje v pozitivním gardu u většiny členských států,“ řekl INFO.CZ Aleš Chmelař, náměstek českého ministra zahraničí pro evropskou sekci.

Česko si podle něj přeje spíše prohlubovat a konsolidovat současné aktivity, než vytvářet nové. „Budeme pravděpodobně konzervativnější než Francie a Německo, ale jsme otevření debatě ke konkrétním návrhům,“ dodal.

SDÍLET