Články odjinud

Německem se znovu masivně šíří antisemitismus. Na vině je krajní pravice i muslimové

Německem se znovu masivně šíří antisemitismus. Na vině je krajní pravice i muslimové

Patnáctiletý Liam, kterého dlouhodobě šikanují arabští a polští spolužáci. Šestnáctiletá Klara, jejíž otec přežil koncentrační tábory v Osvětimi a Dachau, na kterou studenti na její elitní škole křičí, že Židé patří do plynu. A teenager Solomon, který začal čelit antisemitským útoků poté, co svým teď už bývalým přátelům řekl, že je z židovské rodiny. Loni ho například s napodobeninou zbraně v zádech vyvedli ven s tím, že si zaslouží jen popravu.

To je jen zlomek případů, na které upozorňuje reportáž amerického listu The Wall Street Journal a který nastiňuje smutnou realitu současného Německa. Antisemitismus se tam znovu stává problémem, který se dere na povrch společnosti. Jen za loňský rok policie zaregistrovala 1453 případu násilí proti židovským občanům, výrazně víc než v předchozích letech. Otázkou ale zůstává, kolik zůstává nenahlášených. Podle odhadů Americké židovské komise se úřady nedozví až o dvou třetinách z nich.

„Obávám se, že v Německu dospěla nová generace antisemitů,“ komentuje poslední vývoj předseda hlavní německé židovské organizace Josef Schuster s tím, že dekády, kdy se země snažila vyrovnat s faktem, že právě v jejím srdci vznikla myšlenka holokaustu, se zdají být pryč a nový hlas znovu získává krajní pravice. Právě její stoupenci podle policie můžou za 90 procent útoků proti Židům. Židovští aktivisté to ale rozporují a tvrdí, že úřady automaticky označují většinu antisemitských incidentů jako útoků krajní pravice bez toho, že by je podrobně vyšetřovaly. Podle Leviho Saomona, předsedy Źidovského fóra pro demokracii vůči antisemitsmu, mají ale významný podíl na násilných činech vůči Židům v Německu také muslimové.

„Samozřejmě je špatné to zobecňovat a stigmatizovat muslimské komunity,“ říká Salomon, „ale tvrdit, že tento problém neexistuje, je ještě horší. Musíme najít strategii, jak to řešit.“ Další představitelé židovských organizací souhlasí, s rostoucím počtem migrantů z arabských kultur podle nich v poslední době také vzrostl podíl předsudků a stereotypů vůči židovským komunitám. Vidět to je právě i na školách, kam si to děti přinášejí od rodičů.

„Klíčový problém tkví v rodičích,“ říká Heinz-Peter Meidinger, předseda německé asociace učitelů. „Na ně ale jako učitelé nedosáhneme. Většina z nich nemluví německy a někteří mají velmi negativní postoj k autoritám,“ dodává. Hlavně arabské a turecké rodiny podle něj vidí Židy v Německu optikou izraelsko-palestinského konfliktu.

Už samotné slovo „Žid“ se podle Meidingera v poslední době stalo na školních dvorcích symbolem nadávky. Salomon, kterému spolužáci hrozili popravou, kvůli tomu musel změnit školu. Z té původní přicházel domů s podlitinami, učitelé navíc rodičům vzkazovali, že vinu na tom nese i Solomon, protože provokuje palestinského spolužáka.

Některé muslimské organizace už se na to snaží reagovat a začínají své členy vzdělávat o předsudcích a stereotypech. Aiman A. Mazyek, předseda Centrální rady muslimů v Německu, už rozhodl o uvolnění 10 imámů, kteří budou chodit na školy a přednášet o náboženské toleranci.

„Rasismus je částečně spojený s každým náboženstvím,“ cituje Mazyeka Wall Street Journal. „Naším úkolem je ho vytěsnit a vzdělat lidi o naší víře, vysvětlit jim, že jsme zavázaní tomu, abychom respektovali a tolerovali ostatní náboženství.“

S rostoucí vlnou antisemitismu se v poslední době znovu potýká i Francie, která se vzpamatovává z vraždy 85leté přeživší z Osvětimi. Útočníci na dveřích jejího bytu nechali protižidovské vzkazy. „Lidé jsou znepokojení, bojí se. Často váhají. Když pak roste násilí, rozhodnou se odejít (do Izraele),“ řekl nedávno v rozhovoru pro INFO.CZ francouzský historik Marc Knobel.

O odchodu do Izraele teď poprvé v historii uvažuje i rodina šikanovaného Solomona. Začali jsme se dívat po cenách nemovitostí, přiznali rodiče v rozhovoru pro Wall Street Journal.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud