Články odjinud

Německo uvažuje o církevní dani pro muslimy. Pomohla by prý proti radikálům

Německo uvažuje o církevní dani pro muslimy. Pomohla by prý proti radikálům

Muslimové by měli v Německu platit stejnou církevní daň, jakou platí  členové křesťanských církví. S tímto návrhem přicházejí před koncem roku nejen němečtí politici, ale i některé liberální islámské instituce. Podle nich by tato  daň mohla pomoci k omezení vlivu islámského fundamentalismu. 

Zatímco totiž křesťanské církve jsou financovány především formou státem vybírané církevní daně od lidí, kteří se k těmto církvím hlásí, pro německé muslimy tento už dlouho zavedený model neplatí. Provoz mešit a muslimských náboženských společností je financován z peněz, pocházejících například ze Saudské Arábie a dalších arabských zemí nebo z Turecka. To ale zároveň vede k tomu, že se prostřednictvím této podpory šíří do Německa i vliv různých radikálních hnutí, neslučitelných  s hodnotami takzvané západní civilizace. Církevní daň pro muslimy by byla údajně cestou k větší „nezávislosti“ německého islámu, který by pak už nebyl pod takový vlivem svých, často neprůhledných zahraničních sponzorů.

„Všechno, co naše náboženské společnosti potřebují ke své činnosti, by mělo být v budoucnu hrazeno z peněz jejich samotných členů,“ řekla listu Die Welt berlínská právnička a muslimská aktivistka Seyran Atesová.  Sama je zakladatelkou  berlínské „Ibn-Rushd-Goethe.mešity“, prosazující myšlenky takzvaného liberálního islámu.

Atesová se vyslovila pro to, aby muslimové, kteří se oficiálně přihlásí ke své církvi, museli podobně jako křesťané odvádět státu církevní daň. V případě křesťanů se jedná v průměru o 9 %  z částky, kterou odvádějí jako daň z příjmu. Z toho zhruba 3 % si ponechá finanční úřad za výběr daně, zbytek připadne církvi. Například člověk s hrubou mzdou 2500 EURO odvede na církevní dani měsíčně kolem 26 EUR (670 korun).

Návrh Atesové, aby muslimové financovali svou církev v Německu podobně jako křesťané se přitom zalíbil i mnoha německým politikům napříč politickým spektrem. A pokud by se o o církevní dani pro muslimy rozhodovalo v příštím roce v parlamentu, mělo by schválení tohoto návrhu zřejmě velkou šanci na schválení.

„Naším cílem musí být, aby se islám v Německu oprostil od vlivu zahraničních států a byl samostatnější,“ uvedl Thorsten Frei, místopředseda frakce křesťanských demokratů (CDU) v německém parlamentu.  Podle něj by právě církevní daň pro muslimy byla důležitým krokem k naplnění tohoto cíle. „Umožnilo by to, aby němečtí muslimové stáli finančně na vlastních nohou,“ uvedl Frei. Podle dalších politiků by měl stát na rozdíl od současnosti také přehled o tom, z čeho a jak jsou muslimské mešity financovány.

Dnes jsou například takřka všichni muslimští duchovní (imámové), které v Německu zastřešuje „Turecko-islámská unie náboženských institucí (Ditib), placeni přímo Tureckem, jsou tedy zaměstnanci tureckého státu. Přitom Ditib, zastřešující na německém území 896 mešit a muslimských organizací, je považována za prodlouženou ruku tureckého prezidenta Erdogana. Ten také například 29. září letošního roku slavnostně otevřel novou mešitu v Kolíně nad Rýnem.

 

Články odjinud