Německo vychýlilo váhy v debatě o zelené Evropě. Tlak na Česko a východ unie roste | info.cz

Články odjinud

Německo vychýlilo váhy v debatě o zelené Evropě. Tlak na Česko a východ unie roste

Z klimatické politiky se stále víc stává štěpící linie, která Evropskou unii dělí na státy západu a východu. Střet se očekává na konci týdne na summitu v Bruselu. Část zemí chce do jeho závěrů prosadit závazek, že se unie stane do roku 2050 uhlíkově neutrální. Skupina podporující tento ambiciozní a podle kritiků nerealistický cíl teď získala klíčovou posilu v podobě Německa, které se dosud drželo zpátky. Obrat Berlína ovšem zvýší tlak na státy střední a východní Evropy včetně Česka, aby text přijaly. 

Má Evropa směřovat k tomu, aby byla do roku 2050 klimaticky neutrální? O tom se napříč unií horečně diskutuje už od listopadu, kdy k tomu vyzvala Evropská komise ve strategii nazvané Čistá planeta pro všechny. Začátkem května se pak iniciativy chopilo osm západoevropských států v čele s Francií, Belgií, Nizozemskem, Švédskem nebo Španělskem, které ve společném dokumentu volají po stejném cíli – tedy nulových emisích nejpozději v roce 2050.

Německo, které bývalo hlavním evropským iniciátorem přechodu na obnovitelné zdroje, se od výzvy osmi unijních zemí dosud drželo zpátky. Kancléřka Angela Merkelová společný dopis lídrů nepodepsala a svůj postoj na neformálním summitu v rumunském Sibiu vysvětlila tím, že Berlín není na závazek v podobě nulových emisních cílů připravený. 

Německo tak stálo po boku zemí střední a východní Evropy, které mají obavy, že snaha o klimatickou neutralitu povede k ekonomickým škodám a bude mít vážné dopady na pracovní trh. Mezi ně se kromě Česka řadí také Polsko, Maďarsko nebo Bulharsko. Jen pár dní před bruselským summitem však v Berlíně nastal obrat a je víc než zřejmé, že váhy se začínají překlápět na stranu zemí podporujících ambicióznější klimatickou politiku – podle serveru Politico už skupina čítá celkem 16 zemí.

Do severského klubu se totiž kromě Německa přidali další klíčové hráči – kromě Itálie a Řecka na seznamu nově figurují také Slovensko nebo Lotyšsko. Pravděpodobnost, že unijní lídři text koncem týdne schválí, tak začíná narůstat. Podle zdrojů serveru EurActiv.com navíc podporu „Macronova plánu“ zvažuje i Maďarsko. Česko s Polskem by tak v boji mohly z visegrádských zemí zůstat osamocené.

Je otázka, zda by se v případě takového kroku ze strany Budapešti nechala česká a polská delegace také zviklat. Dosud premiér Andrej Babiš trval na tom, že je nutné „být racionální“ a klima by se nemělo chránit na úkor průmyslu, jak ale pro Politico podotýká jeho bruselský zdroj, změna německého postoje je „velká věc“ a pro odporující státy bude velice obtížné odolávat tlaku, když za uhlíkově neutrální EU bude stát kromě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona také Angela Merkelová.

Hledání kompromisu ohledně závěrů Evropské rady tak nebude snadný úkol, unijní diplomaté ale věří, že je možné nutnou jednomyslnou podporu evropských lídrů přeci jen najít. Jako motivace by mohly posloužit finanční prostředky, které by dopady nových klimatických opatření zmírnily. Tyto dojednané pobídky by pak unijní lídři mohli voličům doma prodat jako svůj úspěch.

K záměru dosáhnout do roku 2050 nulových emisí je skeptický i dosluhující předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, podle kterého mají zůstat prioritou cíle stanovené pro rok 2030 – tedy snížení emisí o 40 % procent oproti roku 1990. „Stanovovat znovu a znovu nové cíle nedává smysl… Zaměřme se na dosažení toho, co už je na stole,“ prohlásil podle EurActivu minulý týden v Bruselu. Jak se šéfové států a vlády k uhlíkově neutrální Evropě do roku 2050 postaví, se ukáže koncem týdne.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud