Články odjinud

Nezletilí v bundeswehru: Není to problém, armáda to ale nepotřebuje, říká německý expert

Nezletilí v bundeswehru: Není to problém, armáda to ale nepotřebuje, říká německý expert

Nová data o počtu nových rekrutů mladších 18 let v německém Bundeswehru v zemi opět rozhýbala debatu o tom, zda by se možnost náboru nezletilých neměla zakázat – a to přesto, že čísla poprvé za pět let klesla. Jak pro INFO.CZ říká německý odborník na obrannou politiku Torben Schütz, snížení počtu nezletilých rekrutů je dobrá zpráva – německá armáda je podle něj navíc ani nepotřebuje. Přesto nepovažuje za nutné, aby se možnost náboru 17letých Němců zakazovala.

Německá armáda se dlouhodobě potýká s řadou problémů, které ohrožují její bojeschopnost. Mezi ty nejskloňovanější patří nedostatečné technické vybavení, Bundeswehru však chybí i vojenský personál. S nedostatkem lidí se ozbrojené složky potýkají už od konce studné války, k dalšímu poklesu pak došlo v roce 2011, kdy byla v Německu branná povinnost zrušena.

Zatímco v polovině 80. let měl bundeswehr k dispozici 585 tisíc vojáků, v polovině roku 2018 se tento počet propadnul na 179 tisíc. Varovný signál už německé ministerstvo obrany vyslalo v roce 2017, kdy oznámilo, že má celkem 21 tisíc neobsazených pozic. Německo proto shání nové síly, kde se dá.

Například minulý rok přišla německá armáda s nápadem verbovat do svých řad vojáky ze zemí Evropské unie. Bundeswehr však získává nové rekruty také mezi nezletilými, což je v zemi často kritizováno. Německo je totiž jednou z mála zemí, která má výjimku z příslušné úmluvy OSN, může proto verbovat i nezletilé chlapce a dívky.

V posledních letech však počet nezletilých vojáků začal narůstat. V roce 2017 se k německé armádě přidalo rekordních 2 128 lidí mladších 18 let, což odpovídalo 10 procentům všech rekrutů v onom roce a 11procentnímu nárůstu v porovnání s rokem minulým.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATOInfografika: výdaje na obranu zemí NATOautor: info.cz

Aktuální data ukazují, že počet nezletilých rekrutů v loňském roce poprvé klesnul – v porovnání s předchozím rokem jich bundeswehr loni přijal o 20 procent méně. Informoval o tom deník Neue Osnabrücker Zeitung s odvoláním na ministerstvo obrany, podle kterého řady německé armády v roce 2018 posílilo celkem 1 679 nováčků mladších 18 let.

Sociálnědemokratický politik a parlamentní zmocněnec pro ozbrojené složky Hans-Peter Bartels tento vývoj uvítal a připomněl, že „nábor nezletilých musí zůstat výjimkou“. Za dobrou zprávu to pro INFO.CZ označuje také expert na obranu z německého think-tanku Německá rada pro zahraniční vztahy (DGAP) Torben Schütz.

„Považoval bych za špatnou správu, kdyby se počet nezletilých rekrutů stále pohyboval kolem 10 procent. Nicméně vzhledem k tomu, že německé ministerstvo obrany zdůrazňuje, že jedná podle práva a jakýkoliv nábor lidí mladších 18 let vyžaduje podpis rodičů, není legálně ani objektivně žádný důvod rekrutování nezletilých odmítat.  Navíc dvě třetiny nezletilých dovrší 18 let během prvních šesti měsíců služby,“ upozorňuje Schütz.

Na německé politické scéně se však stále ozývají hlasy, podle kterých by měla být tato výjimka zrušená. Jedním z těch, kteří volají po tom, aby bylo rekrutování nezletilých zakázáno, je i člen Bundestagu za stranu Die Linke Norbert Müller. Zákony na ochranu mládeže nemohou být v armádních kasárnách zaručeny, tvrdí Müller.

Podle Schütze jsou však podobné výzvy z řad levicových politiků běžné – zejména když se na veřejnost dostanou nová data o počtu nezletilých rekrutů. „Řekl bych, že to je v Německu velké téma vždy, když se publikují nová čísla – ať už prostřednictvím médií nebo interpelací členů parlamentu. Diskuse, kterou se snaží nastolovat levicoví politici, však většinou nevydrží déle než pár dní. Neřekl bych tedy, že to je v Německu velké téma – nasnadě je víc mnohem naléhavějších otázek kolem bundeswehru, jako je nedostatečné vybavení armády,“ říká pro INFO.CZ německý expert, podle kterého není zákaz rekrutování mladých nutné.

„Nemyslím si, že by se mělo zajít až tak daleko a zakázat to, ale nezletilí by měli určitě představovat jen malé procento rekrutů. Samozřejmě je nutné se pohybovat v hranicích stanovených mezinárodním právem pro ochranu dětí,“ dodává Schütz, podle kterého je situace dána tím, že velká část teenagerů v Německu končí středoškolské vzdělání v 17 letech – právě tento faktor vytváří prostor pro nábor nezletilých.

Schütz se však zároveň domnívá, že navzdory personálnímu nedostatku v německé armádě, není nábor nových vojáků mezi mladistvými nutný. „Přestože bundeswehr vede usilovný boj o to, jak obsadit volné armádní pozice – což bylo možné sledovat také během debaty o rekrutování občanů EU – nemyslím si, že je rekrutování nezletilých nezbytné,“ říká s tím, že nábor mladistvých je pouze přirozeným vyústěním toho, že končí školní docházku dřív, než dovrší 18 let.

Právě plán na verbování vojáků ze zemí Evropské unie vyvolal vlnu kontroverzí koncem loňského roku, kdy tuto možnost v německých médiích přiznal generální inspektor bundeswehru Eberhard Zorn. Německé ministerstvo mezitím oslovila 26 unijních zemí, jen čtyři země jsou údajně ochotné o věci diskutovat – kromě Česka mezi ně patří také Dánsko, Švédsko a Belgie. Ne všem se ale nápad zamlouvá. Jak na twitteru následně napsal někdejší náčelník generálního štábu české armády a bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, plány Německa mohou být pro českou armádu personálním ohrožením.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud