Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová pravidla pro vstup do EU: Lidé ze zemí s bezvízovým stykem budou muset žádat o povolení

Nová pravidla pro vstup do EU: Lidé ze zemí s bezvízovým stykem budou muset žádat o povolení

Evropští poslanci dnes schválili nová pravidla pro občany třetích zemí, na které se nevztahuje vízová povinnost Evropské unie. Tito občané tak budou muset před cestou do unie za poplatek přes internet požádat o povolení ke vstupu. Cílem opatření je vyhodnotit, zda žadatel není podle dosavadních záznamů napojený například na teroristické organizace a nepředstavuje bezpečnostní riziko.

Systém, známý pod zkratkou ETIAS, bude využívat bezpečnostní databáze EU a Interpolu a funkční bude v roce 2021. Žádost o vstup si budou muset podat občané více než 60 zemí, s nimiž má unie bezvízový styk. Nové předpisy musejí ještě formálně schválit členské státy.

Ty nyní podle europoslance Tomáše Zdechovského díky jednotné databázi vědí pouze to, kdo žádá o vízum. "Doposud ale chyběly jakékoliv informace o více než 30 milionech cestujících (ze zemí) bez vízové povinnosti," uvedl Zdechovský.

Podle jeho kolegyně Dity Charanzové to představovalo bezpečnostní riziko. "Tato mezera se ukázala i v době vrcholící migrační vlny, stejně jako při debatě o lepší ochraně před teroristickými činy, k nimž v EU došlo," sdělila Charanzová.

Zdechovský v rozhovoru s ČTK dodal, že povolení pro vstup bude platit tři roky, podobně jako je tomu ve Spojených státech. "Povolení se ale dá kdykoli zrušit, jakmile se v příslušné databázi objeví nějaký záznam," uvedl poslanec.

Pravidla, která předloni navrhla Evropská komise, mají napomoci posílení vnitřní bezpečnosti, předcházení nedovolenému přistěhovalectví a ochraně veřejného zdraví. Podle komise také omezí zdržení na hranicích, neboť nový systém včas identifikuje osoby, které mohou v některé z uvedených oblastí představovat riziko. Stane se tak ještě předtím, než se tyto osoby dostanou na vnější hranice unie.

Letečtí a námořní dopravci budou muset před nástupem cestujících zkontrolovat, zda státní příslušníci třetích zemí, na něž se požadavek cestovního povolení vztahuje, platné cestovní povolení skutečně mají. Po třech letech od zavedení systému ETIAS se bude tato povinnost vztahovat i na mezinárodní autobusové dopravce.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1