Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Obejmi teroristu“ i internetová „úderka“: 4 evropské recepty, jak zabránit radikalizaci

„Obejmi teroristu“ i internetová „úderka“: 4  evropské recepty, jak zabránit radikalizaci

Belgie se rozhodla, že z největší bruselské mešity vyhodí zástupce Saúdské Arábie, kteří ji měli téměř 50 let pod kontrolou. Úřady totiž pojaly podezření, že zde imámové navázaní na Rijád kázali radikálnější formu islámu a muslimský svatostánek se tak začal měnit spíš v líheň islamistických radikálů. Belgie však není jedinou evropskou zemí, která se proti radikalizaci muslimů snaží bránit neotřelými postupy. Jaké nápady snažící se o prevenci terorismu se zrodily například ve Francii, Británii nebo Dánsku?

Belgie a vyhazov Saúdů z velké mešity

Po teroristickém útoku na bruselské letiště Zaventem a stanici bruselského metra Maelbeek, při kterém v březnu 2016 zemřelo přes 30 lidí, belgická vláda přikročila k desítkám bezpečnostních opatření, která jsou v zemi vidět dodnes. Belgičané na ulicích stále potkávají vojáky, zátarasy a další policejní hlídky. Dalším důkazem, že opatrnost u belgických politiků stále přetrvává, je i současný případ Velké mešity v Bruselu.

Nad největší mešitou v hlavním městě evropských institucí od roku 1969 držela kontrolu Saúdská Arábie, které ji belgické úřady pronajaly výměnou za přístup k levnější ropě. V posledních měsících se však stále častěji začalo hovořit o tom, že imámové podporovaní Rijádem mezi muslimy šíří radikální formu islámu. K ukončení pronájmu mešity tak už v říjnu vyzval belgický parlament a Saúdové nakonec skutečně kývli na to, že od mešity dají ruce pryč. Belgičtí politici nyní chtějí, aby se v mešitě kázala umírněná „evropská verze islámu“, která je blíž belgickým hodnotám.

Konec šíření radikalizace ve francouzských věznicích

Další evropskou zemí, která po tragických zkušenostech neváhá proti islámským radikálům tvrdě zakročit, je Francie. Po krvavém teroristickém útoku, při němž v listopadu 2015 zemřelo na 130 lidí, v zemi téměř dva roky platil výjimečný stav, který byl loni v říjnu nahrazen novým protiteroristickým zákonem. Další sérií opatření pak koncem února představil francouzský premiér Édouard Philippe.

Jednou z klíčových novinek je oddělení zradikalizovaných vězňů od ostatních trestanců tak, aby mezi ně nemohli šířit svoje radikální myšlenky. Radikálové ve francouzských věznicích by měli být drženi v izolovaných prostorách pro 15 až 20 lidí. Právě vězení je totiž podle bezpečnostních odborníků místo, kde se vedle internetu a sociálních sítí rodí nejvíce nových radikálů, kteří mohou páchat teroristické útoky.

Nový protiteroristický plán francouzské vlády však počítá například také se zřízením tří nových středisek, které by držely kontrolu nad radikály, kteří se vrátili ze Sýrie a Iráku. Právě návraty Francouzů, kteří odešli bojovat po bok Islámského státu, trápí tamní úřady nejvíc – frustrovaní radikálové vycvičení k boji totiž mohou v zemi páchat teroristické útoky. Od roku 2014 jich přitom z Francie na Blízký východ odešlo asi 1700.

Británie a odhalování radikálních studentů ve školách

S teroristickou hrozbou se potýká také Velká Británie, kde během loňského roku zemřely v rukách radikálů desítky lidí. V březnu řidič vozu najel na chodník na Westminsterském mostě a zabil čtyři lidi a následně ještě u nedaleké budovy parlamentu ubodal k smrti policistu. Celý svět pak v květnu sledoval krvavý útok na koncert zpěvačky Ariany Grande v Manchesteru, který si vyžádal 22 obětí. A dalších osm lidí pak zemřelo při červnovém útoku v centru Londýna, kdy tři islamisté vjeli do davu lidí a pak v řádění pokračovali v restauracích a barech.

Velká Británie přitom na prevenci terorismu pracuje už řadu let. V roce 2015 tamní vláda schválila například zákon, podle kterého mají učitelé povinnost sledovat, zda se v řadách žáků neobjevují potencionální extremisté a snažit se studentům bránit v následování teroristické ideologie. Podezření z radikalizace některého ze svěřenců pak mají učitelé povinnost nahlásit úřadům.

Boj s radikalizací na internetu v Dánsku

S neotřelým nápadem, jak bojovat proti teroristickým hrozbám, v říjnu roku 2016 přišla také dánská vláda. Mezi opatřeními proti šíření radikalizace na internetu byl i plán na vytvoření „národní aliance proti radikalizaci online“, která měla být složená nejen z pracovníků příslušných úřadů, ale také lidí občanské společnosti. Skupina pak měla být aktivní na sociálních sítích a různých internetových fórech, kde se měli zapojovat do debat a vyvracet v nich argumenty podporující radikální islamistické myšlenky. Nová „jednotka“ vytvořená v rámci dánské tajné služby PET měla mít navíc na starost hledání a následně mazání islamistických materiálů sloužících k náboru nových radikálů online.

Ojedinělý přístup má Dánsko také k takzvaným zahraničním bojovníkům, kteří odjeli bojovat za Islámský stát do Sýrie a Iráku. Zatímco v případě západoevropských zemí, jako je Francie nebo Německo, které mají s vysokým počtem radikálů na Blízkém východě neblahé zkušenosti, míří navrátilci do věznic, v Dánsku volí volnější přístup, kdy se se snaží tyto lidi zapojit zpět do společnosti. Dánské úřady tak vsadily na pozitivní motivaci a navrátilcům místo jejich odsouzení shánějí práci, nabízí psychologickou pomoc zdarma a posílají je na univerzity. Tento takzvaný Aarhuský model některá média přejmenovala na program „obejmi teroristu“, mnozí odborníci ho ale chválí s tím, že začlenění lidí do běžného života je efektivnější, než jejich zavírání do věznic.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1